Maminka.czVýchova

Respekt, nebo autorita? Moderní metody ve výchově a jejich principy

ef BPŽ 4.  2.  2025
Většina rodičů chce vychovat své dítě dobře, ale v každé generaci se pohled na péči o děti trochu mění. Jaké jsou aktuální metody, jejich výhody i rizika? Zeptali jsme se Zuzany Erdem, celostní psycholožky a lektorky spokojeného rodičovství a přirozené výchovy.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Ke konci minulého století a dříve se o výchově moc nemluvilo, na trhu bylo pár knih a informovanost nebyla valná. Rodiče tak měli něco okoukané, něco si předali s vrstevníky a jinak vše dělali intuitivně. Základem všech metod výchovy by měl být selský rozum, a to se s léty nemění. Nyní ale máme spoustu možností, jak získat informace, existuje mnoho podpůrných skupin, webinářů a různé druhy vzdělávání. Stačí si jen vybrat.

Odpovídá Zuzana Erdem, celostní psycholožka a lektorka spokojeného rodičovství a přirozené výchovy Harmonievnas.cz

Respektující

Rodiče, kteří zvolili tuto cestu, projevují dětem velkou míru porozumění a snaží se s nimi vést smysluplnou a aktivní komunikaci od útlého věku. Je zde kladen velký důraz na dětské pocity a potřeby formou náklonnosti a pochopení. Vlastně se rodiče snaží tak trochu dívat na svět pohledem své ratolesti. Děti pak mohou svobodně projevovat své pocity i názory. Pro lidi zvenčí může tento způsob připadat nedůsledný a někdy i divný. Ale nebojte se, i zde jsou dětem jasně nastavovány hranice.

Názor odbornice: Když se dnes mluví o respektující výchově, stále má mnoho rodičů tendenci zaměňovat ji za volnou výchovu, kde neplatí žádná pravidla, principy práv a povinností a dítě je ponecháno bez kvalitního formativního směřování. Respektující výchova sice ctí principy jednotlivce, ale v rámci celé komunity. Je tedy respektováno nejen dítě, ale i rodič a všichni ostatní členové rodiny. Až pak lze mluvit o respektující výchově. Pro tento způsob výchovy se často rozhodují rodiče, kteří sami ve svém dětství zažili direktivní způsoby výchovy, které i s odstupem času vnímají jako spíš škodlivé a rozhodli se hledat nové cesty. Tento způsob vyžaduje velkou vnitřní investici rodiče, a to v podobě vlastní proměny, zpracování si svých zranění nebo dětských traumat, které pak z titulu nevědomých procesů neovlivňují chování daného rodiče, jeho automatické reakce, frustrační toleranci nebo schopnost laskavé důslednosti. Respektující výchova vyžaduje poměrně velkou investici v podobě vlastní snahy rodiče, zvláště když sám neměl vzory, které by mohl napodobit, ale tato snaha se v průběhu prvních několika let proměňuje v odměnu v podobě větší spokojenosti v rodině, vzájemné spolupráce členů podle individuálních schopností a možností. Dítě vedené respektující výchovou si do života odnáší prožitek vlastní hodnoty, sebevědomí a je v kontaktu se svými talenty.

Montessori

Metoda, která není žádnou novinkou. Vymyslela ji Maria Montessori už na přelomu 20. století a je založená na tom, že děti jsou přirozeně zvídavé a motivované k učení. Jen je potřeba jim k tomu vytvořit prostředí, jež jejich samostatný vývoj podpoří. Montessori styl najdete i v mnoha mateřských školách. V montessori prostředí děti vyjadřují svůj názor, objevují svět a učí se podle svých vlastních potřeb. Úskalí nastává ve chvíli, kdy dochází k přechodu na klasický styl vzdělávání. Tedy z montessori školky do běžné základní školy.

Názor odbornice: Tento způsob přístupu k výchově vychází z respektujícího principu a je obohacený o podpůrné prvky ke svobodnému seberozvoji dítěte. Klade poměrně vysoké nároky na prostor a jeho vybavení, právě tak i na rodiče či pedagogy. Prostředí, ve kterém se dítě pohybuje, mu má umožnit svobodný pohyb a objevování. Hračky, různé pomůcky, ale i například oblečení mají být uloženy tak, aby je mělo dítě nadosah. Vybavení má být dostatečně stimulační a různorodé, aby si dítě mohlo samo volit, čemu se aktuálně chce věnovat. Rodič, případně pedagog, je v roli podporující osoby, která pomáhá dítěti rozpoznávat jeho talenty, rozvíjet se v tématu, které jej aktuálně oslovuje a hledat nejrůznější cesty, jak s tématem pracovat. Rodič není autoritou z titulu moci, ale přirozenou autoritou z titulu znalostí a zkušeností, je pro své dítě inspirací a průvodcem. Mezi nevýhody patří výrazná časová náročnost na kontakt s dítětem, dostatečná dávka kreativity a v neposlední řadě i schopnost proměňovat prostor, ve kterém dítě vyrůstá, aby bylo v souladu s jeho potřebami. Některé děti přirozeně potřebují vyšší míru strukturovanosti prostředí i času a tento způsob pro ně může být nepřehledný nebo zahlcující. Montessori metoda klade větší důraz na realitu a praktické činnosti než na fantazii a imaginativní hru. To může být omezením pro děti, které rády tvoří imaginární světy nebo si hrají „na něco“. Velkou předností je podpora vnitřní motivace dítěte a jeho přirozené zvídavosti skrze svobodnou volbu aktivit. Dítě se učí přes zkušenost, smyslové prožitky a praktické činnosti. Přirozenou součástí učení je dělat chyby a skrze ně objevovat nové možnosti. Tak je podporováno kritické myšlení, schopnost řešit problémy. Dítě se učí.

Jak vychovat psychicky odolné děti: Tipy inspirované vědou o mozku

Autoritativní

Zde jsou jasně nastavená pravidla a je důsledně vyžadována disciplína. Rodiče se snaží rozvíjet zájmy dětí a pomáhat jim k dosažení úspěchu. Zároveň ale děti nabádají k vytrvalosti a budují v nich vysoké sebevědomí. Za porušení pravidel bohužel hrozí tresty, a to v některých případech může narušit dětskou individualitu i zmíněné sebevědomí.

Názor odbornice: Výchova založená na principech autority nikdy nemůže vést ke zdravému sebevědomí. Rodiče k dítěti přistupují skrze jasná pravidla, vysoká očekávání a s důrazem na kontrolu chování dítěte. V tomto přístupu není prostor pro autentické emoce, spontaneitu, dětskou hravost a bezstarostnost, ani pro samostatné rozhodování. Dítěti jsou stanovená jasná pravidla, která v rozumné míře mohou podporovat pocit bezpečí. Pevná disciplína a vynucování poslušnosti však mají za následek zhoršenou vztahovou vazbu mezi dítětem a rodičem, pocity nepřijetí a nepochopení a tím pádem do budoucna riziko projevů jako například lhaní, zamlčování důležitých informací, schovávání skutečných pocitů nebo i částí života. V krátkodobém horizontu je tento způsob velmi efektivní k regulaci chování dítěte, které respektuje pravidla ze strachu z trestu. To však funguje jen v ranějších fázích dětství. Nedostatek prostoru pro vyjádření emocí, názorů a postojů může vést k potížím se sebevědomím. Přehnaná kontrola může způsobit, že dítě nebude schopné samostatně řešit problémy, nebo se stane příliš závislé na vnější autoritě. Bude se víc ohlížet na to, co si myslí ostatní, než jak to ono samo cítí. Tento trend je velmi rizikový zvláště u dospívajících, kdy se mohou jednoduše dostat do vlivu „špatné party“, a tím, že se nikdy nesměli vymezit proti tomu, s čím nesouhlasili, nebudou toho schopni ani teď. Dlouhodobě tak může autoritativní výchova vést k tomu, že dítě bude poslušné, ale méně kreativní a sebevědomé. Ve vztazích může mít tendenci vyhýbat se konfliktům, nebo se přizpůsobovat za každou cenu. Zároveň hrozí, že dítě v dospělosti bude mít problémy s vlastním stanovováním hranic nebo zvládáním své emocionality.

Vědomá

Tento koncept je založený na respektu k dětem a jejich potřebám bez autoritativního vynucování pomocí moci a trestu. Přístup by měl v dětech podpořit samostatnost a odpovědnost.

Názor odbornice: Zakladatelka a lektorka kurzů vědomé výchovy Gabriela Přikrylová říká: „Zajímala jste se někdy o vaše vzorce chování? Výčet toho, co nám výchova ovlivňuje, by mohl být velice dlouhý. Ať se zajímáte o jakoukoli oblast svého života, vždy zjistíte, že podstatnou část chování v dané oblasti máme naučenou od svých rodičů.“ A právě to je základ vědomé výchovy, změnit ty vzorce tak, aby se děti nevědomky, tím že napodobují a opisují, učily správně. Okoukají, jak reagujete v různých situacích, jak se k sobě chováte s manželem, jak se chováte k ostatním lidem, jak jíte, jak sportujete… Gabriela dodává: „Vědomá výchova jde ruku v ruce s respektující výchovou. Když budete vědět, jaké vzorce chcete dětem předat a jakým hodnotám je chcete naučit, nebudete na ně vědomě křičet, nebudete vyhrožovat, nebudete se chovat agresivně. Budete se k nim chovat tak, jak chcete, aby se i ony jednou chovaly k vám a ke světu.“ Více o vědomé výchově i kurzech zjistíte na Gabrielaprikrylova.cz

VIDEO: Komunikace s dětmi: Zaveďte těchto 6 pravidel a budete si rozumět.

Další metody

Nevýchova

Principy předává pedagožka Kateřina Králová. Po absolvování placeného kurzu autorka slibuje, že se naučíte řešit všechny situace a problémy a děti se stanou vašimi parťáky. Odmítá klasickou výchovu a tvrdí, že za všechny problémy může nedostatečná komunikace.

Volná

Dítě a rodič jsou rovnocennými partnery. Nikdo nemá navrch a každý má právo na názor a jeho prosazení. Rodiče jsou zde spíš jako kamarádi. Odborníci se shodují, že tato metoda může fungovat až od určitého věku dítěte, ve třech letech to nemusí být ideální.

Pomocná

Rodiče jsou tu pro dítě vždy a za všech okolností. Neustále ho vedou a pomáhají mu. Zde může být později problém v tom, že potomek nebude moc samostatný.

Šikulková

Tohle berte trochu s nadsázkou. Pochvala patří ke každé výchově, ale když je chvály moc, přestane fungovat.

Tygří

Univerzitní učitelka Amy Chua tvrdí, že západní výchova děti moc rozmazluje. Tygří matky jednají s potomky vždy na rovinu a netolerují špatné výsledky. Chtějí výkony na 110 %. Základní myšlenkou je přesvědčení, že rodič přesně ví, co je pro děti nejlepší a jim pak nezbude nic jiného, než se podřídit.

Kontaktní

Hlavní myšlenkou je to, že přijmete dítě přesně takové, jaké je. A vytvoříte si s ním silnou citovou vazbu. Autorkou je Naomi Aldort, která tvrdí, že děti nesmíte nikdy fyzicky trestat, už jedna facka či pohlavek napáchá nevratné škody. Nesmíte ale ani příliš chválit. Podle Naomi se děti chovají dobře ze své vlastní vůle, pokud jim k tomu rodiče zajistí podmínky.

Líná

Příručku pro líné rodiče vydal Tom Hodgkinson. Autor tvrdí, že se klidně můžete vykašlat na to, abyste organizovala dětem čas, dávala je do kroužků a vymýšlela jim program. Podle tohoto stylu byste je měla nechat volně dýchat a dát jim dostatek prostoru na to, aby dělaly to, co zrovna chtějí.

Článek vyšel v časopise Blesk pro ženy. 

Výchova dětí po indiánsku: Nepoučovat a neříkat, co je správně a co ne
Témata: Rodina a vztahy, Rodina, Chování a vztahy, Výchova, Rodičovství, Péče o dítě a jeho výchova, Rodiče, psycholožka, respektující výchova, Tom Hodgkinson, Sebevědomí, Blesk, Metoda, Kateřina Králová, Maria Montessori, Děti, Naomi, Naomi Aldort