[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Až do 18. století bylo běžné, že matky svá miminka nosily během dne připevněná na těle. Jednak pro to, aby eliminovaly jejich pláč, mohly je kdykoliv nakojit, měly volné ruce, jednak především pro to, aby byly mobilní. Postupem času začaly využívat nejrůznějších přepravek, aby dítě odložily a ulevily svým bolavým zádům.
Brzy bylo zřejmé, že pojízdný koš skýtá i další výhody.
K vozítku stačilo pořídit madlo, aby jej mohli ovládat lidé, a vývoj pokračoval dál.
Skutečně prvním sériovým výrobcem kočárků byl pravděpodobně britský továrník Lewenson, který v roce 1840 založil spolu se svým synem závody na výrobu dětských vozítek. O třicet let později na ně navázal jistý William Wilson, který si v roce 1898 otevřel ve White House Street velkou továrnu na kočárky a začal užívat slavný název výrobku Silver Cross. Tato značka se stala jedničkou na trhu a získala punc velké elegance. Tyto kočárky používala například i britská královská rodina.
České maminky si však na tuto vymoženost počkaly ještě do dalšího století. Po první světové válce pomohla k jejich propagaci osvětová myšlenka, která kladla důraz na vlastní prostor dítěte a dostatečnou hygienu. Spolu s přísunem slunečních paprsků a čerstvého vzduchu spala nemluvňata v kočárcích jako dudci.
Druhá světová válka na pár let přerušila jejich výrobu a vývoj. Nedostatek peněz i materiálu změnil jejich dosavadní vzhled. Z této doby se jich dochovalo minimum, protože korbičky byly obvykle vyrobeny z lepenky a jejich dno z papírových náhražek.
V padesátých letech převládla umělá hmota a bakelit. Velký důraz byl kladen na jejich hmotnost a velikost.
V 70. letech se výrobci konečně vrátili k modelům s vysokými koly a s řemínkovým odpružením. Kočárky se hemžily pestrými barvami a korbička se dala snadno oddělit od podvozku.