[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Tlustá dýně svítí líně v naší malé zahradě. Vymlouvá se, že ji kouše malá muška na bradě.
Achich, ouvej, moje brada – já teď svítit nemohu! Pomohla by dobrá rada, jak tu mušku přemohu?
Zasviť na ni líná dýně, mouše bude hic. Zahřeje se, zapotí se, nepřiletí víc!
Malý doušek bydlí v dýni v žluté dýni na mé skříni. Ve dne chrní, v noci řádí, snad budeme kamarádi.
Zlobík doušek v dýni žije, u stolečku víno pije. Stolek vzal mé bárbínce, sklenku vína mamince!
Jedna dýní rodina vyrazila do kina. Promítali pohádku o dýních a koťátku.
To bydlelo v staré dýni, než přišli dva bernardýni! Slupli dýni, spolkli svíci, teď spí kotě na lednici.
A tak dýní rodina už nechodí do kina. Obává se o své zdraví, navíc ji to doma baví.
Kutálí se líně velikánská dýně. V bříšku má sto semínek, malých dýních miminek.
Chudák dýní maminka, než spočítá miminka, skončí podzim, bude mráz, kam semínka uschováš?
Dýně kulatá, oranžová, v zahrádce se krásně schová. Sluníčko ji zlatem hladí, každý den se více ladí.
Večer, když už měsíc vstává, dýně klidně pod ním spává. Ráno rosa spadá tiše, dýně dál jen roste, dýše.
Až se z ní polévka vaří, všechny dětské oči září. Dýně chutná, dýně hřeje, v bříšku radost jenom přeje!