[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Konečně se to podařilo, čekáte miminko a vznášíte se na růžovém obláčku. Jenže najednou se na tom dokonalém obláčku objeví skvrna v podobě nejrůznějších obtíží a nečekaných komplikací. Ne vše jde zkrátka v životě tak hladce, jak bychom si přály.
Navíc lékaři tak trochu bijí na poplach, jelikož ženy odkládají mateřství čím dál na později a starší prvorodička je z lékařského hlediska „riziková“ a tak nějak automaticky se očekává více možných komplikací. Ať už jde o vysoký krevní tlak, těhotenskou cukrovku, vrozené vývojové vady plodu, potíže s funkcí placenty nebo předčasný porod. A pokud máte za sebou smutnou zkušenost se spontánním potratem nebo mimoděložním těhotenstvím, pravděpodobně se mezi „rizikovými“ ocitnete také.
Dvě operace dělohy kvůli vrozené vývojové vadě, která byla pravděpodobně také hlavní příčinou neúspěchu při dvou cyklech umělého oplodnění, rozsáhlá endometrióza, břišní srůsty, věk 35+. S těmito „benefity“ jsem nakonec, už naprosto nečekaně, přirozeně otěhotněla v 37 letech. Od prvního dne jsem byla přesvědčena, že je to přece úplně jasné a budu „riziková“.
Psychicky jsem se připravovala na to, jak zvládnu několik měsíců ležet s nohama nahoře a jen se bát, aby se něco nepokazilo. Jenže žádné podobné scénáře se nakonec nekonaly. Moje lehce rizikové těhotenství probíhalo tak, že jsem jen prostě častěji navštěvovala svého gynekologa, přestala jsem tahat těžké tašky a (k mé smůle, jelikož trpím panickým strachem z jehel) musela jsem podstoupit o něco víc odběrů krve. Všechno nakonec dobře dopadlo, také díky lékařům, kteří mě v jednom kuse uklidňovali.
V převážné většině případů diagnóza rizikového těhotenství neznamená, že by vám nebo miminku hrozilo nějaké „akutní“ nebezpečí. Většinou se nic závažného neděje, mohou se ale vyskytnout i takové stavy, které ohrožují maminku i plod na životě, pokud se hned neřeší. Proto se musíte smířit s faktem, že budete pod přísnějším dohledem. Důvody jsou ale zejména preventivní.
Naprostá většina rizikově těhotných se nepotýká se žádnými závažnými zdravotními komplikacemi. Určitým omezením mohou být častější návštěvy lékařů nebo doporučení pracovní neschopnosti a klidového režimu. Pouze v závažnějších případech je nutná hospitalizace nastávající maminky v nemocnici.
„Rizikové těhotenství zahrnuje širokou škálu diagnóz a stavů, které se mohou týkat matky, plodu nebo obou. Vzhledem k tomu, že je pojem rizikové těhotenství opravdu široký, nelze zjednodušeně odpovědět, jaká opatření a omezení se budou konkrétní těhotné týkat. Obecně ale lze říct, že ji budou čekat častější lékařské kontroly a v některých případech je nutná i hospitalizace nebo dřívější ukončení těhotenství,“ popisuje MUDr. Martin Vosecký, lékař Centra asistované reprodukce Iscare.
Kdy považují lékaři těhotnou ženu za „rizikovou“? Za rizikové těhotenství se považuje takové těhotenství, při kterém je nějakým způsobem narušen či ohrožen jeho fyziologický průběh a matka i plod se ocitnou v jistém riziku výskytu komplikací. Míra ohrožení a závažnost rizika jsou velice individuální. Záleží tedy na tom, zda máte v anamnéze nějaký rizikový faktor, přestože vaše výsledky klinických a laboratorních vyšetření jsou v normě.
Znamená to, že budete muset častěji k lékaři, nebo vás dokonce hospitalizují v nemocnici? Zdaleka ne vždy, všechno závisí na vašem aktuálním zdravotním stavu. Možná vás překvapí, že celkem existuje více než tři sta rizikových faktorů různé významnosti, které mohou potenciálně negativně ovlivnit průběh těhotenství. Tudíž nemá smysl lámat si hlavu se všemi možnými katastrofickými scénáři.
Občasné špinění nebo slabé krvácení zaskočí až třetinu těhotných. A samozřejmě je vždy vyděsí. Proč se to děje? Příčin může být celá řada. Na začátku těhotenství může být mírné krvácení znakem uhnizďování embrya v děložní sliznici. Slabě zakrvácet můžete také v době, kdy byste normálně – nebýt těhotenství – menstruovala. Toto „pseudomenstruační“ krvácení se u některých žen objevuje až do třetího měsíce gravidity.
Vážnější komplikací je, když se objeví hematom, tedy krevní sraženina v děloze. Pokud je příliš velká, může způsobit dokonce samovolný potrat. V prvních týdnech těhotenství je také nutné brát v potaz riziko mimoděložního těhotenství, které se projevuje krvácením, obvykle spojeným se silnými bolestmi a křečemi v podbřišku nebo s nevolností. Krvácení v pozdějších stadiích těhotenství pak může signalizovat předčasné odlučování placenty nebo rozbíhající se předčasný porod.
Ženy, které trpí dlouhodobě nějakým závažnějším chronickým onemocněním, by měly sledovat svůj zdravotní stav a jakékoli i sebemenší obtíže by měly konzultovat s lékařem, nejen gynekologem, ale také se specialistou (endokrinologem, diabetologem, neurologem, kardiologem apod.). Jakákoli chronická nemoc se totiž může v těhotenství zhoršit a v důsledku obrovských hormonálních a dalších změn v organismu nastávající maminky dočasně vymknout kontrole. Jedná se zejména o poruchy funkce ledvin a onemocnění srdce, jater, plic, o autoimunitní onemocnění štítné žlázy, silné astma nebo epilepsii.
Těhotenská cukrovka neboli gestační diabetes je sice nemoc dočasná, dokáže ale graviditu nehezky zkomplikovat. Objevit se může kdykoli v průběhu těhotenství a po porodu obvykle spontánně odezní. Lékaři proto maminkám zdůrazňují, že je důležité absolvovat zátěžový glukózový test známý jako nepopulární vyšetření OGTT (orální glukózový toleranční test). Nerozpoznaná a špatně léčená cukrovka může totiž způsobit závažné zdravotní problémy plodu vyvíjejícímu se v děloze (například nadměrný růst a riziko vrozených vývojových vad). Mezi maminky s rizikem většinou patří rovněž ženy, které trpěly diabetem již před otěhotněním. Měly by být pod lékařským dohledem, dodržovat potřebný stravovací režim a pravidelně si měřit hladinu cukru v krvi.
Zadýcháváte se, i když nepodáváte žádné velké fyzické výkony, trpíte dušností či závratěmi, cítíte časté bušení srdce, objevil se kašel, bolí vás každou chvíli hlava? Vydejte se za lékařem.
Mezi vůbec nejzávažnější komplikace, které mohou těhotnou potkat, patří srdečně-cévní onemocnění a poruchy srdečního rytmu. Patří sem zejména vady a poruchy srdečních chlopní, a to jak vrozené, tak získané. V organismu těhotné ženy se totiž zvyšuje objem krve, která cirkuluje v těle, a na srdce jsou kladeny několikanásobně vyšší nároky.
Lékař vám při každé těhotenské poradně bude měřit tlak. Pokud by začal stoupat, je to důvod situaci řešit. V případě, že jste se léčila s vyšším krevním tlakem již před těhotenstvím, máte jistě potřebné léky a kardiolog si vás ohlídá. Bezpečné léky lze použít i v případě, že se vysoký krevní tlak objevil až během gravidity.
Pokud jste otěhotněla pomocí umělého oplodnění (IVF), neznamená to, že jste automaticky považována za rizikově těhotnou. Rizikovým faktorem je v tomto případě zejména vyšší věk, s tím totiž souvisí, že můžete trpět nejrůznějšími civilizačními nemocemi, například vysokým krevním tlakem, nebo můžete být po břišních operacích, třeba kvůli myomům, či jste mohla prodělat v minulosti císařský řez.
„Těhotenství po IVF obecně za riziková považována nejsou. Potvrzeny jsou pouze lehce zvýšené riziko předčasného porodu a nižší porodní hmotnost plodu. Na samém počátku těhotenství však existuje vyšší pravděpodobnost mimoděložního těhotenství a pro IVF stimulaci je specifickou, byť ne příliš častou komplikací ovariální hyperstimulační syndrom, kterému lze však ve většině případů předejít,“ vysvětluje MUDr. Vosecký.
Maminky, které čekají dvojčata, nebo dokonce trojčata, řadí lékaři do rizikové skupiny těhotných, i když jsou jinak zdravé. Pro jejich organismus je totiž těhotenství už od začátku mnohem větší zátěží a úměrně s vyšším počtem plodů v děloze se zvyšují rizika možných komplikací (např. preeklampsie, předčasné odlučování placenty nebo tzv. HELLP syndrom, což je porucha funkce jater, při které dochází až k rozpadu červených krvinek).
Zda je těhotenství rizikové, o tom rozhoduje ošetřující lékař v odbornosti gynekologie a porodnictví. Pokud lékař označil vaše těhotenství jako rizikové, může vás odeslat do dočasné pracovní neschopnosti, nastupujete tudíž na nemocenskou.