[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Elizabeth a Joshua Evansovi se na příchod svého prvního dítěte těšili pouhých osm měsíců. V necelém 15. týdnu těhotenství jim totiž lékaři sdělili tu nejhorší možnou zprávu. Jejich nenarozenému chlapečkovi byla diagnostikovaná vzácná genetická vada zvaná trizomie 18.
Takzvaný Edwardsův syndrom má za následek mnohočetné anomálie, jako je nízká porodní hmotnost, psychomotorická retardace, deformace obličeje, rozštěp, srdeční poruchy a další. Lékaři miminku nedávali vůbec žádné šance na přežití a zdrceným rodičům oznámili, že šance na přežití je nulová.
Místo toho, aby se Elizabeth a Joshua připravovali na loučení, rozhodli se pojmout zbytek těhotenství jinak. Chtěli dopřát svému synovi plnohodnotný život v děloze – život bohatý na vzpomínky, rituály a spojení. Četli mu, zpívali, slavili všechny svátky, Vánoce. Den předtím, než se narodil, mu dokonce uspořádali narozeninovou oslavu…
Termín vyvolávaného porodu byl stanovený na 19. prosince. Miminko bylo koncem pánevním. Elizabethin ošetřující lékař se pokusil chlapečka ještě otočit, ale kvůli jeho nízké porodní hmotnosti jej nebylo možné udržet. Po léku vyvolávajícím porod začala mít Elizabeth pravidelné kontrakce. Rozhodla se i pro použití epidurálu, aby si mohla alespoň částečně bezbolestně prožít okamžik porodu. Během něj se rodiče vzdali možnosti sledovat monitorování plodu, protože nechtěli vědět, kdy přesně jejich syn zemře. Ráno před porodem mu ještě tlouklo srdíčko, poté, co Elizabeth praskla plodová voda, se ale tlukot srdce přestal ozývat.
Joshua Mark se narodil 19. 12. 2024. Vážil necelý kilogram a měřil 38 centimetrů. Po porodu jej položili mamince na hruď. „Dívala jsem se, jak mi lékař pokládá jeho mrtvé tělíčko na hruď. Byl krásnější, než jsem si kdy dokázala představit. Měl ten nejroztomilejší knoflíkový nos. Nejdelší nohy. Hlavu plnou tmavých vlasů. Dlouhé drobné prsty. Byl dokonalý a já ho milovala celým svým srdcem. Konečně jsem se mohla nadechnout. Konečně nastal den, na který jsme netrpělivě čekali. Naše dítě jsem měla v náručí. Drželi jsme ho celé hodiny, studovali a zapamatovávali si každý jeho rys. Nesli nás andělé a teď bylo naše dítě na druhé straně a neslo i nás. Jsem navždy vděčná za našeho andílka a posvátný čas, který jsme s ním prožili. Budeme ho nosit v srdci, dokud nepřijde den, kdy ho budeme opět držet v náručí…“ napsala zdrcená maminka v jednom z příspěvků na Instagramu.
Den posledního rozloučení připadl na 23. prosince.
Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Elizabeth Evans (@elizabethevansss)
Příspěvek sdílený Elizabeth Evans (@elizabethevansss)
„Před čtyřmi měsíci jsme poprvé a naposledy zazpívali našemu miminku Happy Birthday. Tehdy jsem si ještě neuvědomila, že s ním už další narozeniny nikdy slavit nebudeme. I když mu zpíváme každý devatenáctý den v měsíci a budeme slavit jeho narozeniny každý rok, už to prostě není ono. Je těžké vědět, že už nikdy nebude sedět před dortem, sfoukávat svíčky a něco si přát. Nikdy ho neuvidím, jak v den svých prvních narozenin zaboří svůj obličej do dortu. Nikdy si nebude moct vybrat speciální dort, který by chtěl…“ sdílela emotivní příspěvek odvážná maminka.