[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
< první="" díl="">
Říká vám někdo, že při epidurálu nebudete moct tlačit? Pokud se správně aplikuje, pak je opak zcela určitě pravdou. Vyžaduje to sice spolupráci všech, ale tlačit jde, i když necítíte kontrakce. „Kamarádka mi vykládala, že u epidurálu musela celou dobu ležet, a to jsem tedy ani náhodou nechtěla. Tak jsem radši zvolila alternativnější metody,“ říká dvaatřicetiletá Magda. Její kamarádka měla prostě smůlu – u epidurálu nemusíte ležet, záleží na dávce znecitlivující látky. Někde vám mohou nabídnout takovou, při níž se zablokuje jen přenos bolesti, ale bez problémů můžete chodit a dokonce ovládat močový měchýř. Dočetla jste se, že nějaká žena kdesi v Británii po epidurálu ochrnula?
Podle odborníků je prakticky nemožné, aby epidurální anestezie způsobila ochrnutí. „Já jsem při epidurálu zažila několikahodinové oslabení svalstva na dolních končetinách, takže to byl hodně nepříjemný pocit, chtít vstát z postele a svalit se zase zpět, protože nohy prostě neposlouchaly. Hlava sice přikázala, ale svaly zkrátka nefungovaly. Jak jsem se později dozvěděla, anesteziolog to pravděpodobně přehnal s dávkou, kterou mi aplikoval,“ vzpomíná čtyřicetiletá Ilona. Dnes už je však epidurál tak běžnou záležitostí, že nic podobného prakticky nehrozí.
Matně si vybavujete, jak vám během porodu něco kapalo do žíly, a přemýšlíte, co to vlastně bylo? Mohlo jít o několik věcí, pravděpodobně to byla antibiotika, která se podávají rodičkám v případě pozitivního nálezu na streptokoka skupiny B a také po více než 12 hodinách od odtoku plodové vody anebo při teplotě během porodu více než 38 °C. Jak říká gynekoložka MUDr. Martina Hourová, s rozšířením epidurální analgezie se částečně mění standardní užívání neuroplegické analgezie při porodu.
„Analgetickou potřebu může vykrýt epidurál kompletně, takže snižuje i spotřebu lokálních anestetik při šití nástřihu hráze. Standardem tak zůstávají uterotonika a jednorázová antibiotika v případě pozitivního nálezu na streptokoka B. Samozřejmě, že podle průběhu porodu se může aplikovat dost dalších léků, ale ty už vždy souvisejí s konkrétní situací,“ dodává lékařka. Uterotonika (například oxytocin) jsou léky k posílení děložního svalstva a k zesílení kontrakcí, popřípadě k zástavě krvácení z rodidel.
„Tyto léky se podávají vždy, obvykle jen až k porodu placenty, během vlastního porodu jen uváženě, pokud není adekvátní děložní činnost,“ říká porodník MUDr. Michal Koucký. Ptáte se, zda můžete farmakologickou medikaci odmítnout? „Rodička léky může odmítnout, ale v případě antibiotik k porodu jen proti negativnímu reverzu. Jde o dítě a v případě streptokoka je riziko novorozenecké sepse,“ dodává porodník. Odmítnutí si tedy raději promyslete, mělo by jít především o zdraví miminka.
Chcete rodit císařem? Porod na přání se reálně sice provádí, ale oficiálně povolen není. Příchod miminka na svět se ale někdy vyvine tak, že bude zakončen operativně, i když jste si předtím stokrát přála, že porodíte přirozenou cestou. Někdy ale přání nestačí a příroda si s vámi pohraje trošku jinak. Císařského řezu se bát nemusíte, i když jde o operaci. Jako taková má jasně stanovené důvody, proč se musí provádět. I když procento žen rodících tímto způsobem není nízké, stále je tento zákrok spojen s řadou komplikací či rizik. Na druhou stranu má i svá pozitiva – spontánní porod může zničit pánevní dno a způsobit několikaletou inkontinenci moči a stolice, sestupy rodidel a tak dále.
Jak to bude probíhat?
Před plánovaným císařským řezem přijdete nalačno, pár dnů předem by s vámi měl pohovořit anesteziolog a probrat způsob anestezie. Obecně platí, že pro akutní i plánované výkony je k dispozici anestezie celková, ale využívá se i tzv. spinální, která je vhodnější, protože tlumí bolest jen během výkonu (postačí asi 2 hodiny). Třetí možností je epidurální anestezie, která je vhodnou metodou u plánovaných výkonů. Výhodou je to, že je rodička při vědomí a miminko si může hned pochovat. Další výhodou je, že lze tlumit bolest i pooperačně do stejné hadičky, do níž se aplikovala anestetika.
Když absolvujete všechny přijímací procedury, dostanete klystýr (na rozdíl od spontánního porodu je to v tomto případě víceméně nutné, protože dojde ke splasknutí střev a zabrání se jejich poranění). Pak vás odvedou na operační sál, kde je podle přání podána anestezie. Řez se v ČR provádí příčně, je zhruba 12 cm dlouhý a asi 2–3 cm nad úrovní stydké spony. Než se miminko dostane ven, trvá to asi 2–5 minut. Pak se musí zašít děloha a břišní stěna, tento výkon netrvá déle než 45 minut. Pak budete převezena na JIP, kde strávíte asi 12–24 hodin. Nebojte, děťátko vám budou nosit i sem.
Císařský řez naproti tomu strukturu pánevního dna neporuší. Důvody k němu jsou různé – hlavní podmínkou je ale to, aby hlavička nebo jiná velká část plodu nebyla sestouplá v pánvi (pak už by nebylo možné sekci provést). Pro operativní zakončení porodu hovoří například choroby nebo problémy, které vznikly během gravidity (může to být preeklampsie, eklampsie, oční vady, například vysoký nitrooční tlak a podobně), nepravidelnosti a patologické polohy plodu (dvojčata, šikmá a příčná poloha…), některé situace vzniklé u předčasného porodu a samozřejmě situace, ke kterým dochází při porodu (miminko nemá dostatek kyslíku, porucha děložní činnosti atd.).
Máte chuť rodit s použitím alternativních metod? Mnozí porodníci u nás nejsou nefarmakologickým metodám tišení bolesti moc nakloněni – prý kdyby to fungovalo na sto procent, už dávno by je používaly všechny porodnice na světě. Ženy, které je využily, však hovoří i o jiném, pro ně důležitém aspektu – nejde přece jen o to, aby se jim ulevilo od bolesti, ale také o úlevu psychickou. „Potřebovala jsem bezpečí, klid a soukromí, odpuzovala mě představa, že bych měla ležet někde na hekárně s napíchnutou žílou. O epidurálu jsem ani náhodou neuvažovala.
Je pravda, že doma jsem si rodit netroufla, ale porodnici jsem si vybrala malou a familiárnější, kde mi vyšli maximálně vstříc, takže jsem měla pocit, jako bych rodila doma,“ říká pětatřicetiletá Laďka ze středních Čech. Mezi „alternativní“ metody patří například audioanalgezie, akupunktura, akupresura, hydroanalgezie, relaxační masáže či různé alternativní polohy. V cizině se využívá například také hypnóza či transkutánní elektrická stimulace – u nás se tyto dvě poslední metody nepoužívají. Rozšířená je naopak hydroanalgezie (porod ve vodě). Použití vody u porodu je známé po stovky let – máte-li už nějaké děťátko, pak si určitě vzpomínáte, jakou úlevu vám přinesla sprcha nebo obklady.
A rodit lze i do vody – u nás jsou stanoveny přesné podmínky, za kterých je možné akceptovat vedení porodu ve vodě. Relaxační koupele či obstřiky vám dovolí téměř všude (provádí je porodní asistentka). Analgetická účinnost je samozřejmě nižší než u léků. Ale zase se budete cítit příjemně jiným způsobem, a to taky není na škodu. Akupunktura je další možností – odborné názory sice uvádějí, že nefunguje u žen bílé rasy, jedině osobní zkušenost vám ale odpoví. Jsou maminky, které masírování akupresurních bodů zažily na vlastní kůži a nemohou si to vynachválit. Jak říká dula Kateřina, působením na akupresurní body lze příchod miminka urychlit i zpříjemnit.
Rozhodujete se tedy, jakou medikaci při porodu zvolit, abyste na narození svého potomka nevzpomínala jako na noční můru? Zvolte takovou, abyste byla v bezpečí a v klidu, protože pokud se budete cítit nepohodlně a opuštěná, pak budete i bolest zvládat mnohem hůře.