Rotaviry: Nejčastější jsou v zimě a na jaře. Očkují se už kojenci

Rotavirová infekce je vysoce nakažlivá, přenáší se dotykem, orálně, ze stolice, ale je možná i vzduchem, a v drtivé většině onemocní celá rodina. Nejvíce případů rotavirových infekcí lékaři evidují v lednu až květnu.

„Tato infekce probíhá většinou v délce dva až sedm dní. Pokud je její průběh závažnější, dokáže dítě odvodnit i za několik málo hodin a způsobit tak těžkou dehydrataci s rozvratem vnitřního prostředí. Rodiče by určitě neměli váhat a raději dítě přivézt,” apeluje specialista na infekce Peter Mikolášek z Kliniky dětských infekčních nemocí Dětské nemocnice v Brně. 

Nákaza se rychle šíří i na dětských odděleních, v mateřských školkách či jeslích. „Výjimečně se může stát, že i přes očkování dítě rotavirovou infekcí onemocní – její průběh je ale vždy mírnější, jen raritně s nutností hospitalizace,“ doplňuje lékař Mikolášek. Lékaři odhadují že proti rotavirové infekci je v Česku naočkovaných přibližně šestnáct procent dětí.

Tohle jsou příznaky onemocnění rotaviry

Onemocnění rotaviry může být provázena průjmy, zvracením, bolestí břicha a dalšími příznaky, které se mohou projevovat až celý týden. V akutních případech může docházet až ke dvaceti epizodám průjmů a zvracení denně, což může vést k velmi těžké ztrátě tekutin a následné hospitalizaci dítěte.

Jde přitom o onemocnění extrémně časté. Ze statistik vyplývá, že až 95 procent dětí prodělá rotavirovou gastroenteritidu před svými pátými narozeninami, přičemž zvlášť závažný průběh může mít onemocnění u dětí do dvou let.

Rotavirovou gastroenteritidu způsobují viry z čeledi reoviridae, takzavné rotaviry. Pod mikroskopem vypadají jako kolečka s malými výběžky. Tyto viry jsou velmi stabilní, odolné a v ideálních podmínkách se dokáží velmi rychle rozmnožovat. Rotaviry infikují povrch střevní výstelky, brání střevu absorbovat vodu a základní minerály, což vede k dehydrataci dítěte a v akutních případech i nutnosti hospitalizace.

Rotaviry jsou vysoce nakažlivé. K jejich přenosu dochází především orální cestou, a to nejčastěji kontaktem s kontaminovanými předměty (hračky, přebalovací pult a tak podobně) či nakaženými osobami. Rotavirová gastroenteritida má obvykle nejtěžší průběh u kojenců a malých dětí. Ačkoliv bývá každé další opakování nemoci o něco mírnější, představuje zbytečné trápení nejen pro dítě, ale i celou rodinu.

Hygiena chrání, ale očkování je přece jen účinnější

Prevence gastroenteritidy v podobě důsledného dodržování hygienických zásad, kam patří časté mytí rukou, pravidelná dezinfekce hraček a povrchů, má pouze částečný efekt na šíření infekce. Jedinou skutečně účinnou ochranou proti rotavirové gastroenteritidě je včasné očkování.

Tahle vakcína patří mezi nepovinné. Od roku 2007 je Českou vakcinologickou společností doporučeno všem zdravým kojencům, včetně nedonošených. Účinnost vakcín v běžné populaci dosahuje 70 až 90 procent. Očkování má zejména chránit proti středně těžkým až těžkým průběhem rotavirových průjmů.

Očkovat se může již od 6. týdně věku dítěte, cena jedné dávky vakcíny je přibližně 1 650 Kč a některé zdravotní pojišťovny na ni přispívají v rámci svých preventivních programů.

V Evropě umírá kvůli rotavirům ročně kolem 230 dětí mladších pěti let, 87 tisíc je hospitalizováno a 700 tisíc dětí tohoto věku je ročně ambulantně ošetřeno. Světová zdravotnická organizace zařadila prevenci rotavirových onemocnění mezi své priority v globálním očkovacím akčním plánu do roku 2020.

Plošné očkování zavedlo 14 evropských zemí, například Rakousko, Nizozemí, Německo či Itálie. Česká republika mezi těmito zeměmi není. V Belgii došlo po zavedení plošného očkování proto rotavirům k poklesu komplikací této infekce o 75 procent, podobně jako v Rakousku. Ve Finsku data ukazují, že bezplatné očkování proti rotavirům zapříčinilo snížení počtu dětí, vyžadujících nemocniční léčbu, o 93 procent.