Maminka.czRozhovor

Rozhovor: Herečka Klára Trojanová o dětství, tajných přáních a Vánocích

Dita Mrázková 7.  12.  2022
Vesničko má středisková, Operace mé dcery, Vrať se do hrobu… Kdo by neznal kultovní filmy 80. let, ve kterých excelovala? Našlápnutou kariéru ale vyměnila za roli nejmilejší – roli čtyřnásobné mámy. Jak se těší na Vánoce a co si přála jako malá holka?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Jaká je vaše nejranější vzpomínka z dětství?

Pamatuji si, jak spím v jeslích v postýlce. Vzápětí si vybavuji sporťák, tedy kočárek, ve kterém mě máma vozila. A moje asi úplně nejranější vzpomínka, kterou mi pak i táta potvrdil, je ještě z období, kdy jsem byla nechodící miminko. Ležela jsem u tátova stolu a koukala se, jak táta pracuje. To mě uklidňovalo. Divil se, jak si to můžu pamatovat, ale já ho prostě vidím sedět u toho stolu.

VIDEO: Fešácký syn Ivana Trojana prolomil tabu: Přiznal, co mu zařídil slavný táta

Čím si vysvětlujete, že si dokážete pamatovat až takto rané události? Někde jsem četla, že vzpomínky máme až od čtyř let.

Třeba mi v těch jeslích nebylo dobře, co já vím. Je možné, že je to tím, že jsme měli s tátou blízký vztah, byli jsme na sebe hodně napojení. Víte, pro někoho to možná zní spirituálně, navíc já jsem spíš realista, ale tátovu přítomnost v sobě cítím pořád, i osm let po jeho smrti…

Odborníci na lidskou duši tvrdí, že si spoustu traumat neseme právě z dětství. Vzpomenete si na nějaký negativní zážitek?

Moje negativní vzpomínka rovná se základní škola, kam jsem chodila za totality. Už tento fakt stačil. Byla jsem zlobivé, drzé dítě, takže učitelky na mě měly dost zasednuto. Děsivých vzpomínek ze základky mám opravdu dost. Po letech za mnou přišla moje dřívější třídní učitelka omluvit se za to, že vždycky tvrdila, že ze mě nikdy nic nebude. Byla v divadle na mém představení a že prý musí uznat, že jsem to přece jen někam dotáhla. Neodpustila jsem si dodat, že jsem sice ráda, že mi to říká, ale že i kvůli ní jsem měla ze školy peklo. Byla překvapená, ale já jí to prostě musela říct.

O školní úrovni za dob totality taky něco vím. Kdokoli vybočoval…

…tak to bylo špatně. Vždycky jsem chtěla být předsedkyní třídy nebo aspoň nástěnkářkou. Ale nebyla jsem v Pionýru, takže bylo po funkci.

Dnes se o všem víc mluví, individuality mají pré, na což poukazují především pedagogové. Doba se zkrátka dost rozvolnila.

Mám možnost srovnání, jak chodím mladším synům na rodičovské schůzky. A říkám si, jestli se nerozvolnila až moc. Přece jen autority by se měly ctít. Nějaká hierarchie by měla fungovat. Učitel je učitel, žák je žák. Lékařům taky nikdo nemluví do toho, jak operují!

Klára Trojanová exkluzivně o svých čtyřech synech: Herectví jsme se pokoušeli dětem vymluvit, je to fakt velká dřina

Můj sedmiletý syn pořád ještě věří na Ježíška, ale už začíná ze školy chodit s jistými pochybami. Co vaši synové, tedy ti mladší?

Tak pozor, já dodnes trvám na tom, že Ježíšek je! Náš nejmladší Václav chce pořád věřit, i když už má taky pochyby. Ale já to nikdy nepřiznala ani jednomu z nich. Vždycky se kluků ptám: „Viděli jste tu horu dárků? Kam myslíte, že bych je asi schovala?“ Stalo se, že sem tam nějaké dárky objevili, ale pořád dělám, že o tom nic nevím. Je to blbá hra, já vím, ale naštěstí ji se mnou hrají i dva nejstarší synové Franta a Josef, tak v tom nejsem sama.

V pokračování pro předplatitele také najdete

Po čem toužila jako malá holka?

Jaké vánoční tradice s rodinou dodržuje?

Jaká má tajná přání?

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.

Vyzkoušet za 1 Kč Více informací
Témata: Rozhovor, Životy slavných, Slavné maminky, Celebrity, herečka, Dětství, Vánoce, Stalo se..., Ivan Trojan, Ježíšek, Klára Trojanová, Přání, Tajné přání, Malá holka, Brácha, Island, Taj, Nový Zelánd, Pečovatel, Štědrý večer, Vzpomínka, Klara, Rubik, Francie, Pionýr