[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Sice se máme mnohem lépe než naši předkové, ale stresu kupodivu stále přibývá. Možná jsme i méně odolní, možná méně vděční a spokojení s tím, co máme, možná se mu více poddáváme a také máme o všem nešťastném dění ve světě více informací – kdo ví?
Stres na nás tlačí úplně všude a bohužel nejen na nás. Dětští psychologové bijí na poplach; snad nikdy nebyly děti tolik ve stresu jako dnes! A z dlouhodobě vystresovaného dítka bohužel jen málokdy vyroste vyrovnaný dospělý. Stres však nemá vliv jen na psychiku, ale oslabuje i naši imunitu a činí nás více náchylnými k nemocem. U mnoha nemocí je dokonce považován za jednoho z hlavních spouštěčů. Své o tom vědí jedinci trpící migrénami, zažívacími problémy, a dokonce i některými kožními chorobami…
Jistá míra stresu je pochopitelně zdravá, konstruktivní a posouvá nás dál v osobním rozvoji i výkonech. Bohužel tuto míru obvykle překračujeme, což nám většinou neomylně zrcadlí naše fyzické tělo – špatně spíme, špatně jíme, nemáme energii, neustále nás bolí hlava a nemoci se u nás střídají jako na běžícím pásu. Jenže my dospělí si nepříjemnou míru stresu obvykle uvědomujeme a umíme ji popsat slovy, a tak máme možnost se stresem pracovat. U dětí to bývá jiné! Rozpoznat, zvláště u malých dětí, že jsou ve stresu, ať už je jeho příčina jakákoliv, není vždy lehké. Zatímco dospělý si postěžuje, dítě většinou ještě neumí své vnitřní pocity formulovat, nezvládnutý stres pak na sebe zpravidla upozorňuje nějakou změnou v jeho běžném chování. Odtud je jen krůček k nemoci, depresím a v pozdějším věku třeba i k sebepoškozování, poruchám příjmu potravy a k užívání návykových látek.
Nejčastějšími příčinami dětského stresu jsou: rozvod rodičů, dlouhodobé hádky rodičů, úmrtí v rodině, zneužívání, problémy ve škole a školce (například šikana, změna školy, učitele a podobně), přehnaná očekávání a nároky rodičů, ale třeba i narození sourozence.