[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Nevyšel vám vztah. Manželství směřuje do poslední své fáze – k rozvodu. Majetek se vyřeší, city a emoce časem pominou. Ale co děti? Zdaleka nejsložitější součástí celého rozvodového řízení může být komunikace na toto téma s dětmi. Jak jim vysvětlit, že tatínek a maminka už nebudou bydlet pod jednou střechou? Nabízíme několik osvědčených rad, které na nejmenší platí!
Po letech si už s partnerem nemáte moc co říci. Spáváte v oddělených ložnicích a k sexu dochází jen párkrát do roka, navíc spíše z povinnosti. Každý trávíte volný čas zvlášť a rodinné výlety podnikáte prakticky vždy jen kvůli dětem. A děti jsou i tím jediným důvodem, proč spolu stále ještě sdílíte domácnost. Proč ale zahodit svůj osobní život? Proč byste neměla mít právo si ještě užívat a být šťastná? Věřte, že děti dokážou rozvod rodičů zvládnout mnohdy i lépe než samotní dospělí. Stačí jim situaci pouze správně interpretovat a nevyvíjet na ně zbytečný tlak.
Pokud se zeptáte na to, jak jsou děti z rozvedených rodin se svým stavem spokojeni, většina z nich zcela upřímně odpoví, že to zas tak hrozné není. „Dostáváme teď s bráchou dvoje dárky k narozeninám, ke svátku, k vánocům. A také jezdíme na dvě dovolené. Jednu s mamkou a strejdou. A na druhé s tátou a jeho novou paní,“ vypráví desetiletý Martin. A není žádným tajemstvím, že mu to několik jeho kamarádů závidí. „Jsem spokojený. S tátou se vídám pravidelně o víkendech. A doma se aspoň nikdo nehádá a máme klid,“ pokračuje ve svém vyprávění desetiletý chlapec.
A právě toto je princip, na základě něhož dokážete možná i vy svým dětem objasnit, že rozvod nebude probíhat podle žádného katastrofického scénáře. Zkrátka děti, zejména ty menší, nalákejte na dvoje dárky, dvoje vánoce a případně i na nové kamarády a sourozence ze strany vašich nových partnerů.
„Dobré je, pokud se Vám podaří vaše dítě včas skamarádit s případnými dětmi nového partnera. Pokud si děti padnou do oka, věřte, že se na společné bydlení budou ještě těšit. Děti jsou navíc mnohdy dobře úplatné právě i třeba na dvě dovolené anebo na dvoje dárky. Jsou to sice jen materiální věci, ale jako útěcha to mnohdy postačí,“ vysvětluje princip této metody psycholog Vojtěch Benda.
Dobrým způsobem, jak dítě na vznikající situaci připravit, je poukázat na kamarády či spolužáky, kteří z rozvedených rodin pochází. Ať se vaše dítko zeptá ostatních sobě rovných, jak rozvod hodností, většina dětí, které to už mají za sebou, totiž zpětně rozvod jako nijak výraznou tragédii nevnímá.
Koneckonců samotný první rozhovor s potomkem na téma rozvod, by bylo dobré uvést ve stylu „co říkáš na Honzíka ze třídy, jak říkal, že jsou jeho rodiče rozvedení a že má teď dvě maminky…“ a následně přejít k vysvětlení vaší situace. Dětem je vždy dobré uvádět i příklady z praxe a z okolí. Dokážou si pak lépe představit, jak to bude u vás doma asi vypadat, až rozvod proběhne.
Mnoho rodičů považuje své děti za méně inteligentní anebo v nich i v pozdějším věku neustále vidí nemluvňata, která nic nedokážou pořádně pochopit. Praxe ale ukazuje i zcela odlišné případy.
Někdy je totiž lepší říci holou pravdu, než složitě vykládat pohádky o tom, jak „tatínek jede na dlouhou dovolenou“ anebo „bude bydlet u jiné paní, protože ta paní potřebuje pomoc opravit dům“. Děti nejsou hloupé. Když se rozhodnete jednat s nimi na rovinu a rozhovor také tak uvedete, věřte, že dítě s největší pravděpodobností zareaguje jako dospělý člověk.
Zkuste to třeba takto: „Určitě sis všiml, jak se s tatínkem poslední dobou hádáme. Prostě si už nerozumíme, jdeme si na nervy. Tak jsme se rozhodli, že bude asi lepší, když každý z nás bude bydlet někde jinde. Ale neboj, ty budeš moci zůstat bydlet tady, jak jsi zvyklý. A když budeš chtít za tátou, není to problém. Rád tě kdykoli uvidí anebo s tebou vyrazí třeba na nějaký výlet,“ je také dobrá varianta, jak děti uvést do reálné situace u vás doma. Pravdu dítě většinou pochopí a přijme mnohem lépe než pohádky.
Zároveň je pravda, že pokud se podaří věci zařídit tak, aby se dítě nemuselo stěhovat, měnit školu a přecházet do jiného prostředí, volte vždy raději tuto variantu. Mnoho to usnadní a váš potomek celou situaci ponese výrazně lépe.
Mnohdy totiž děti více, než pro ztrátu rodinného kruhu, pláčou pro ztrátu kamarádů, oblíbené učitelky anebo kroužků, které v místě původního bydliště navštěvovali. Děti také bývají často velmi spjaty s místy, kde vyrůstaly. Proto je vždy lepší, když se z domu stěhuje ten rodič, kterému dítě nebude svěřeno do péče.
Přirozenou a častou otázkou je také to, kdo bude dítě vychovávat a komu bude svěřeno do péče. Zpravidla soud přiřkne dítě matce s tím, že otec má například každý druhý víkend svého potomka nestarosti. Plus k tomu přibývá samozřejmě i jistý čas během letních prázdnin. Záleží jednak na dohodě obou rodičů, ale také na přání dítěte.
Existují samozřejmě i případy, kdy je dítě po měsíci u jednoho rodiče, předáno rodiči druhému. A neustále dokolečka. Takovéto kočování mezi dvěma domovy ale nemá na dítě zrovna nejlepší vliv. Neudělá si věrné kamarády ani v jedné škole, ani v jedné domácnosti se nemusí cítit vyloženě jako doma a hlavně nestálé balení si věcí a putování jinam, je vysilující. Proto se doporučuje zaběhlý model, kdy dítě vychovává jeden rodič a ke druhému jezdí pouze na každý druhý víkend a tráví u něho polovinu letních a polovinu vánočních prázdnin. Pokud spolu oba rozvedení rodiče dokážou dobře vycházet, není od věci podniknout čas od času třeba společný oběd anebo se alespoň párkrát do roka navštívit.