[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„Pokud se miminku potrava dostane zpět do pusinky a ono ji s chutí přežvýkává, přičemž si může strkat ručičky hluboko do pusy, může trpět psychicky podmíněným přežvykováním (ruminace),“ uvádí pediatři Helmut Keudel a Barbara Capelle, autoři Domácího lékaře dětských nemocí. V jakém období se u dětí se ruminace objevuje nejčastěji a proč?
Ruminace se dle odborných publikací nejčastěji objevuje v kojeneckém věku, a to zhruba v rozmezí od 3 do 12 měsíců veku děťátka. Kojenec pak vzdáleně připomíná přežvykující mláďátko přežvýkavce, který potravu tráví ve dvou krocích – přežvýká ji, spolkne a poté částečně natrávenou směs zvrátí zpět do úst, aby ji opět žvýkal. Jenže zatímco u přežvýkavců je tento způsob trávení zcela přirozený a normální, u nás lidí pochopitelně nikoliv. Ruminace se ale netýká výhradně kojenců, v menším měřítku „ruminují“ i starší děti a adolescenti (v určitých případech také děti s mentální retardací).
Odborníci uvádějí, že příčina ruminace bohužel doposavad není zcela objasněna. Notorické přežvykování však bývá v některých případech dáváno do souvislosti s poruchami, jakými jsou reflux či brániční kýla, a také s nepříznivým psychickým rozpoložením. V adolescentním věku se ruminace může objevit ruku v ruce s bulimií. Tato skutečnost vede odbornou veřejnost k tomu, že je ruminace stále častěji spojována s pocuchanou psychikou a napětím mezi dítětem a rodičem, popřípadě celkovým napětím v rodině. Ale pozor, ani toto nemusí být stoprocentním pravidlem!
Chování kojence, který se chystá k slastnému přežvykování již částečně natrávené svačinky, na sebe obvykle upozorní tím, že si děťátko začne opakovaně strkat prsty (nebo dokonce celou pěstičku) hluboko do úst, popřípadě hlasitě nasává vzduch a jakoby se prohýbá v zádech i šíji a rytmicky pohybuje hlavičkou směrem v před. Všechny tyto úkony mají za cíl jediné – dostat potravu zpět do úst, aby bylo co žvýkat. Dlouhodobě prováděná ruminace má bohužel neblahé důsledky na celkové prospívání děťátka. To může mít sníženou imunitu, špatně roste, a dokonce může trpět podvýživou!
„Děti, které přežvýkávají, zpravidla potřebují intenzivní láskyplnou péči a co nejhustší potravu…“ radí lékaři Helmut Keudel a Barbara Capelle. U starších dětí se pak doporučuje psychoterapie. Té pochopitelně musí předcházet vyšetření zdravotního stavu – respektive možných fyzických příčin ruminace, které lze po jejich diagnostikování odstraňovat prostřednictvím konvenční medicíny.
Jak kojenci sají mateřské mléko?