[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Odborníci doporučují, že už nejmladší školáčci by měli mít přehled o těch nejdůležitějších telefonních číslech. Necháváte-li však doma samotné bez dozoru, byť třeba jen na chvíli, děti mladší, je třeba poučit i je. Jako například sedmiletý František a pětiletá Anetka. Maminka, veterinární lékařka, si potřebovala odběhnout na hodinku do práce a děti, obě s chřipkou, nechala u televizní pohádky. Chřipka zjevně nebyla nijak zákeřná, ale maminka si na sál, kde operovala nádor na děloze rotvajlerky, nevzala telefon. Obě okolnosti způsobily následující situaci: Děti, cítící se již docela fajn, místo pohádky trénovaly skoky z pohovky. Františkovi se dařilo, Anetce méně. Spadla tak nešťastně, že se udeřila o roh stolu a na chvíli dokonce ztratila vědomí. František sice pohotově vytočil mámu, leč telefon nikdo nezvedal… Chlapec přesto nezpanikařil a volal krizové číslo, které si vybavil jako první – 150. Všechno dobře dopadlo. Hoch znal svoji adresu, sdělil okolnosti pádu, včetně faktu, že „sestřička už kouká, ale brečí“, a z dispečinku hasičů zařídili příjezd lékaře raz dva…
Číslo 150 je určeno k oznámení požárů, živelních pohrom, havárií a nehod – tedy pro situace, v nichž je nutné provádět záchranné nebo likvidační práce. Rozsah hasičských zásahů bývá značný – od klasických požárů přes dopravní nehody (např. jsouli v havarovaných vozidlech uvěznění lidé) až po vyprošťování osob z výšek, hloubek, zkrátka z míst, ze kterých by se svépomocí nedostali. Bohaté zkušenosti mají na operačním středisku hasičů také s dětmi, jimž koťátko vyšplhalo do koruny letitého kaštanu a odmítalo slézt dolů, či s babičkami, kterým se zabouchly dveře, přičemž vevnitř zůstal osmnáctiměsíční vnouček a polévka na sporáku… I v takových případech vám (či vašim dětem) na stopadesátce pomohou…
Vždy, došlo-li k náhlé poruše zdraví, úrazu nebo nehodě se zdravotnickými následky. Byť je tohle číslo občas zneužíváno a lidé si volají záchranku i při pálení žáhy, odborníci se shodují v tom, že lepší je nezáměrné „zneužití“ než zanedbání, mnohdy třeba ze strachu „aby mi na záchrance nevynadali, že jde o pitomost“. O pitomost jít vůbec nemusí, zvlášť jedná-li se například o vážnější úraz, poruchu vědomí či potíže s dýcháním. Dětem se znalost tohoto čísla hodí obzvlášť, protože samy většinou nedokážou odhadnout situaci a poskytnout adekvátní první pomoc. Stanislava T. z Prahy vzpomíná na situaci, kdy překotně začala rodit své třetí dítě. Doma s ní byl jen sedmiletý Pavel, který bleskově situaci vyhodnotil, vytočil 155 a vyhrkl: „Mamince se vylila všechna voda!“ Na druhé straně si nejprve mysleli, že jde o dětský žert. „Jaká voda? A kde?“ Hošík statečně pokračoval: „V koupelně. V Navrátilově ulici. Maminka je ve vaně a asi rodí…“ Operátorce už nemusel nic dále vysvětlovat. Ještě se ho zeptala na číslo domu a během pěti minut byla maminka i na svět se deroucí miminko v bezpečných lékařských rukou. Pani Stanislava říká: „Sama jsem tenkrát zpanikařila a jen jsem na Pavlíka vykřikla, že mi odtekla voda, ať zavolá doktora. Vlastně jsem mu ani neřekla číslo…“
Vždy, došlo-li k narušení veřejného pořádku a bezpečnosti, při vzniku trestných činů a při potřebě šetření dopravních nehod nebo usměrňování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Už i školáci by tohle číslo měli mít v hlavě či alespoň v mobilu pro případ, že by se stali svědkem nějakého trestného činu, případně by sami byli terčem napadení nebo obtěžování.
Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 je univerzální tísňové číslo, které funguje v celé Evropské unii a postupně je zaváděno i v ostatních státech. Toto číslo lze volat z mobilních telefonů i z pevných telefonních sítí zdarma, kdykoli se ocitnete v krizové situaci. Potřebujete-li kontaktovat pouze jednu ze základních složek integrovaného záchranného systému, je vhodnější volat přímo příslušné číslo (150, 155, 158) za předpokladu, že ho znáte. Pokud si však nejste jisti, volejte číslo 112, které je provozováno současně s národními tísňovými čísly a je určeno k oznámení jakékoli mimořádné události. V České republice obsluhuje linku 112 spolu s tísňovým číslem 150 Hasičský záchranný sbor České republiky. Stodvanáctka je určena pro naléhavé případy a jako taková má několik výhod:
Co všechno uvést při nahlášení události na některou tísňovou linku:
K upřesnění místa události: