[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Rýma, poměrně banální a běžné sezonní onemocnění horních cest dýchacích. Ovšem nikoli v současné „covid“ době. Zapomeňte na dřívější poučení typu „s vodnatou a průhlednou rýmou se do školky a školy může, se žlutou a nazelenalou už v žádném případě“. V současnosti musíte počítat s tím, že jakmile si troufnete odeslat dítko s nudlí do vzdělávacího zařízení, s naprostou jistotou vám ho okamžitě vrátí domů. Situace kolem koronaviru prostě mění pravidla.
Lékaři důrazně doporučují, abyste vy i vaše ratolesti zůstali v případě, že se u vás objeví jakékoli respirační potíže (kašel, chrapot, bolest nebo škrábání v krku a rýma), v domácí izolaci a nestýkali se s ostatními lidmi.
Rýma je nejčastějším nakažlivým onemocněním, a to hlavně v chladnějších měsících. Ovšem chytnout ji můžete kdykoli, především tehdy, pokud se s dítětem často pohybujete ve velkých kolektivech nebo když vaše ratolest navštěvuje třeba jesle. To pak jde velmi rychle, protože infekce se šíří vzduchem, kapénkami sekretů z dýchacích cest. Inkubační doba je krátká, trvá 4 až 5 dnů. Nejběžnějším typem akutního zánětu horních cest dýchacích je právě rýma.
Nos plní mimo jiné funkci určité „klimatizace“, vdechnutý vzduch se otepluje či ochlazuje, zvlhčuje a čistí tak, aby měl ideální vlastnosti pro cestu do plic. A právě tato čisticí funkce má zásadní vliv na prevenci vzniku onemocnění. „Pokud vše funguje, jak má, dochází k transportu hlenu, který je produkován nosní sliznicí a pomocí hustého koberce řasinek neustále posouván do hltanu, odkud je polykán. Tímto způsobem se veškeré viry, bakterie, alergeny a další nečistoty přirozeně odplavují z povrchu sliznice. Pokud řasinky nefungují správně, nastává rýma. Dochází totiž k narušení ochranné funkce nosu, vysychání sliznice, hromadění hlenů a omezení průchodnosti nosu,“ vysvětluje dětská lékařka MUDr. Jarmila Seifertová.
Když dostanete rýmu vy, starší batole či předškolák, je mnohem snazší se s ní poprat, než když ji má malý kojenec. Při rýmě je totiž nutné nejen odsávat, ale především smrkat, a to takto malé děti neumějí. Ucpaný nosík navíc brání miminku v pití mléka, takže v době, kdy mu teče z nosu, sní mnohem méně.
Navíc jsou kojenci s rýmou nevrlejší, hůře spí, takže i takováto banální choroba je pak pro rodinu velmi nemilou záležitostí. Kromě klasického kýchání může k nemoci patřit i zvýšená teplota, únava, nechutenství a zarudlý nosohltan. Za rýmu primárně mohou viry, ale na ty někdy můžou nasednout bakterie, které již způsobují hnisavou rýmu. Na tu pak zabírají tzv. Bendovy kapky, které obsahují antibiotikum, jež působí pouze lokálně.
Do jednoho týdne by měla rýma ustoupit – pokud ne a zdá se, že se situace nelepší, musí se provést výtěr z nosu (eventuálně i z krku), ultrazvuk vedlejších nosních dutin nebo rentgen. Podle nálezu se pak nasadí příslušná léčba. Další příčinou častého opakování akutních respiračních infektů mohou být zvětšené nosní mandle, takže je někdy nutná kontrola ORL lékařem.
Nepropadejte mylným názorům, že se rýmy dokážete zbavit přes noc. Rčení, že neléčená trvá týden, zatímco léčená sedm dní, je založeno na pravdě. Pokud máte ucpaný a zahleněný nos vy, jednoduše pořídíte v lékárně vhodné kapky či sprej a je to. U dětí, zejména těch nejmenších, to ale tak snadné není, jak potvrdí každý rodič. Jejich sliznice je velmi jemná a běžně používané roztoky či kapky by ji mohly spíše poškodit a problémy s nosní neprůchodností ještě zhoršit.
Kromě péče o nos a zachování jeho průchodnosti (zejména u kojenců je dýchání nosem důležité, protože do několika týdnů věku nedokáží dýchat ústy), musíte opečovávat a uklidňovat ufňukaného, protivného potomka, který dává zpravidla svou rozmrzelost z dýchacích obtíží patřičně hlasitě najevo.
Při rýmě u malých dětí je ideální postup léčby, kdy kombinujete solné roztoky, mořskou vodu nebo Vincentku (nejlépe ve spreji s ultra jemným rozprašovačem) a použití nosní sprchy, která dokáže výrazně ulevit (některé typy sprch obsahují také inhalátor, který se hodí v rámci prevence i léčby dýchacích cest pro děti i dospělé), a to nejen při sezonní infekční rýmě, ale také při rýmě alergické i chronické.
„I běžnou rýmu je vhodné léčit, abychom předešli možnému šíření infekce, která by mohla způsobit zánět vedlejších nosních dutin nebo zánět středního ucha,“ upozorňuje MUDr. Michal Jurovčík z Kliniky ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN Motol. Banální onemocnění dokonce může vést až k infekci v tracheální trubici, zánětům průdušek nebo například infekci hrtanu.
Ideální samozřejmě je, aby miminko rýmu nedostalo vůbec. A nejlepším opatřením v předcházení těmto infektům je kojení, protože mateřským mlékem jsou přenášeny jednak obranné látky, které omezují množení virů, a jednak specifické protilátky proti mikrobům, s nimiž se maminka setkává.
Důležité také je omezit kontakt novorozenců a malých kojenců s nemocnými osobami (má-li tatínek rýmu, ať pár dnů raději miminko nelíbá) a minimalizace pobytu v místech, kde se pohybuje mnoho lidí (supermarkety a podobně). Vhodnou prevencí je dále například otužování, které lze začít praktikovat už v kojeneckém věku.
A co může nejsnadněji způsobit nákazu? Posmrkané kapesníčky, špinavé ručníky, přetopené byty, smrkání a kýchání přímo do obličeje druhým lidem a nemyté ruce.
Děťátku se pak bude lépe ležet a spát.
Tady jsou tipy z naší galerie
Koronavirus se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínském městě Wu-chan. Onemocnění, které tento koronavirus způsobuje, dostalo označení COVID-19. Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Onemocnění se přenáší vzduchem kapénkovou infekcí a nejčastěji zasahuje sliznice horních a dolních dýchacích cest a spojivky. Inkubační doba je 7 - 14 dní. Mezi příznaky koronaviru patří zvýšená teplota, dušnost, kašel, únava a bolesti svalů.