Maminka.czRodina

S babičkou je lepší život. Jak na to, abyste s ní vycházela i vy?

Kamila Stejskalová 26.  11.  2013
Jestliže jste se někdy musela obrátit na své rodiče, případně jejich rodiče, už víte, jak skvělí dokážou prarodiče být. Přesto nemá cenu zastírat, že mezi dětmi, jejich rodiči a prarodiči je rozdíl. V tom, jak přistupují k výchově nejmladších členů rodiny. Přesto lze nastavit pravidla tak, že z nich bude vaše dítě profitovat.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Blízké vztahy s prarodiči prospívají dětem hned v několika směrech. Mohou být vzorem tam, kde rodiče selhávají, svou letitou moudrostí a tím, že nemusejí dítě vychovávat každodenně, dokážou často mnohem víc než rodiče, kteří musejí kromě potomka zvládat i další povinnosti, takže mnohdy bývají podráždění a na to, co ve skutečnosti dítě baví, jim nezbývá čas. „Je faktem, že i když já s tchyní nejlepší vztahy nemám,“ začíná své vyprávění Karla, „moji kluci ji milují a vždy, když je s nimi babička déle než na standardní návštěvě, mají spoustu zážitků a umí i věci, o které já se mnohdy marně snažím.

Zkrátka ví, jak na ně. Nejdřív mi vadilo, že má takový úspěch, v okamžiku, kdy jsem si přiznala, že žárlím a nechala věcem volný průběh, se mi dost ulevilo, nebyla jsem při předávání kluků tak podrážděná a teď vím, že je to dobře. Dny s babičkou si užívají, já mám čas sama na sebe a dokonce i vím, jak ráda mi je tchyně po krátkém vstupu do jejich běžného života zase vrací.“ Odborníci se shodují, že až na čestné výjimky dokážou prarodiče dát svým vnoučatům tolik lásky, že ta se cítí bezpečně a v klidu.

Důchodci mají zájmy dětí na prvním místě, takže se opravdu nemusíte bát, že by během pobytu u prarodičů mohlo dojít k nějakým nepříjemnostem. Pokud ano, neměla byste za to vinit jen dospělé, můžete si být jistá, že pro dítě, svoji krev, dělali jen to nejlepší. Navíc kontakt s prarodiči má vliv na zdravý rozvoj potomka i po dalších stránkách. Jak byste bez milující babičky a dědy trénovala samostatnost? Dala byste ho rovnou na tábor, nebo jste raději, že zkusí poprvé spát mimo domov u babičky, která za něj bude dýchat a postará se o všechny jeho potřeby? Celonoční výlety do babiččina domu jsou jistě méně traumatické než spánek u chůvy nebo odjezd na tábor.

Jitka vzpomíná: „Původně jsem nechtěla, aby děti u babičky spaly, pak jsem ale zjistila, že jsem sama proti sobě. Moje maminka má na rozdíl ode mě dost času na to, aby jim večer doma četla Velkou pošťáckou pohádku a tak dále. Je totiž fakt, že já se je večer snažím uspat rychle, abych mohla třeba vyžehlit hromadu prádla, případně vytřít, nebo zkrátka nedělat nic, kdežto moje maminka čte, dokud neusnou, má trpělivost vysvětlovat jim, co znamená neznámé slovo.

Vnímám dobře, jak se od mámy vracejí spokojené, a ani by mě nenapadlo na stavu věci něco měnit. Já s nimi běhám po horách a po lese, babička čte pohádky a rozvíjí ducha. Vlastně se dá říci, že mají z obou světů to nejlepší…“ Přesně tohle je přístup, který byste měla pro komunikaci s prarodiči zvolit. Ne soupeření, ale nabídnout to nejlepší, co můžete. Z obou světů.

Návod na funkci

Aby vše běželo, jak má, je v dnešním světě třeba návod prakticky na vše. Navíc je složité, s ohledem na aktivity dětí, najít čas, kdy by mohly být jen s babičkou a s dědou. Navzdory vzdálenosti mezi vašimi adresami, rozvrhu hodin i rodinným křivdám byste měla dbát na rozvoj úzkých vztahů mezi prarodiči a vnoučaty. Vyzkoušejte tipy, které nám posílají ti, u nichž už vazba funguje.

1. Navštěvujte se často

Jestli bydlíte „za rohem“, mělo by vaše dítě navštěvovat babičku pravidelně, alespoň jednou týdně. Mohou se odpoledne vydat na procházku, dělat si společně úkoly a vy tak získáte čas udělat resty v práci nebo doma, které se vám hromadí právě proto, že musíte potomka vyzvednout v družině. Pokud máte dítě mladší, klidně vyšlete batole na procházku s babičkou, uvidíte, že na pravidelné čtvrtky na hřišti si snadno zvyknou oba. Vaše zlatíčko i jeho prarodič. Vy můžete být v klidu, protože zodpovědný/á děda/babička svého prapotomka ze zraku nikdy nespustí. Větším dětem vysvětlete, proč je čas s prarodiči speciální a měly by si ho vážit.

2. Technologie pracují pro vás

I když je vzdálenost mezi vašimi domy poněkud větší, nemáte důvod se nestýkat. I adresy ležící od sebe x kilometrů můžete propojit moderními technologiemi. Užívejte e-mail, Skype, telefon. Pište si navzájem, posílejte si obrázky toho, co přesně děláte. Pokud rodiče nevlastní internet či připojení k němu, posílejte jim pravidelně fotky, pište dopisy. Od druhé třídy za vás tuto práci může převzít potomek, který si tímto zopakuje i psaní.

3. Usmívejte se!

Sežeňte si fotky z poslední rodinné oslavy, na které se babička s dědou smějí od ucha k uchu, a dejte si takový obrázek na ledničku. Povídejte si o prarodičích s dětmi, vzpomínejte na zážitky, které jste s nimi jako malá zažila.

4. S vnoučaty posílejte dopisy i pohledy

Pokud je to jen trochu možné, informujte rodiče o tom, kde se nacházíte, co děláte a podobně. Děti staromódní způsob komunikace milují, tak jim ho neupírejte.

5. Koníčky frčí

Plete vaše matka ráda svetry a vám to připadá divné? Tatínek rád vyrábí v truhlářské dílně zbytečnosti, které nikdo nepotřebuje, ale jeho práce rukama nesmírně těší? Pokud ano, dopřejte dětem, aby své prarodiče při práci sledovaly. Rozvíjí to jejich vnímání světa a možná je právě hbité ruce prarodičů přivedou k řemeslu, kterým se budou velice slušně živit celý život. Nezakazujte jim tedy vstup do dílny, jen prarodičům vysvětlete, čeho se bojíte a co by se podle vás mohlo přihodit.

6. Vytvořte strom života

Genealogie je vědou poměrně nově objevenou a zpopularizovanou, vy si nemusíte platit drahé odborníky, ale společně s dětmi vytvořte rodokmen a uvidíte, kam až vás rodinné vzpomínky a alba zavedou. Navíc vizualizace toho, kdo je čí rodič, jestli se narodila dřív babička, nebo maminka, dítěti pomůže v orientaci.

Bezpečí naprvním místě

Je jedno, jestli vaši rodiče bydlí za rohem nebo sto padesát kilometrů daleko, před první návštěvou s dítětem byste měla pečlivě zkontrolovat bezpečí v novém prostoru, kam potomka vedete. Sbírá babička čajové šálky z roku 1900? Pak byste ji měla požádat, aby je dala do vyšších sfér, minimálně po dobu, kdy budete na návštěvě. Prarodiče většinou nemají domov připravený na život s malými dětmi, takže byste je měla upozornit na to, co takový malý nezbeda dokáže, a vysvětlit, že miska s oříšky na konferenčním stolku není tou nejlepší variantou, stejně jako rychlovarná konvice odkládaná v kuchyni na nízký stolek.

Poproste prarodiče, aby se podobným rizikům vyhnuli, pokud nechtějí skončit s nemocným potomkem na pohotovosti – a s doživotními následky. Což by vašim vztahům nejspíš příliš neprospělo. V případě, že si budete jista, že je vaše dítě s prarodiči v jejich domě v bezpečí, nic vám nebrání užít si volný večer a jim dopřát totéž. Zeptejte se své ratolesti a dozvíte se, že s babičkou je super zábava, třeba když listuje alby, že dělá nejlepší knedlíky a umí dokonce buchtičky se šodó. Nezáviďte jí, že to s dítětem umí, buďte ráda, že vaše zlatíčko dostává dvojnásobnou porci lásky…

Článek vyšel v časopisu Maminka 10/2013

Témata: Časopis Maminka, Rodina, Zdravý rozvoj, Skype, Dnešní svět, Rodokmen, Život, Nezbeda, Jak, Strom života, Báb, Rychlovarná konvice, Neznámé slovo, Babi, Živo