[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ačkoli máme na všechny strany instinkty tak trochu zamlžené a na ledacos z mateřství, co dříve probíhalo zcela automaticky, potřebujeme kurzy nebo poradkyně, čerstvě narozené miminko je zatím civilizací nedotčené. O bondingu už jste určitě slyšela nebo četla i na našich stránkách. Jeho magickou součástí je i proces samopřisátí, kterého je novorozeně schopné.
Popsat nám ho pomohla dula a laktační poradkyně Jitka Čejková. Zkuste si ho zanést do porodního přání. A kdyby se nepodařilo, nezoufejte! Samopřisátí je sice krásná přidaná hodnota vašich prvních společných chvil, ale spousta žen kojí i bez něj (i když s ním je to o třídu lepší!).
Příroda je mocná čarodějka. Než nás okolní svět tak trochu zdeformuje, zvládneme mnohé. Miminko umí plakat tak, že vám rozezní naráz všechny hormonální struny, abyste jeho problém řešila. A stejně tak se umí obstarat v další mocné potřebě: přisát se k prsu.
„Samopřisátí je děj, který do určité doby po porodu proběhne naprosto samostatně mezi miminkem a maminkou,“ říká Jitka Čejková. „Nejsou k němu třeba další pomůcky ani cizí pomoc. Podporuje se jím přirozené nastartování laktace a vzájemné propojení maminky a miminka.“ Váš společný hladký start má tedy jméno samopřisátí – stačí, aby po porodu položili miminko na vaše bříško.
Pojďme si celý ideální poporodní děj trochu rozfázovat. Samozřejmě s přihlédnutím k individualitě každého dítěte. Celá akce „najdu prso“ probíhá během jedné až dvou hodin po vašem porodu: „Prvních deset až patnáct minut po porodu se miminko uklidňuje a společně s maminkou odpočívají po celé náročné akci,“ popisuje Jitka Čejková.
„Miminko se snaží očima najít obličej maminky, ta se ho zprvu instinktivně lehce dotýká, postupně ho začne více hladit.“ A začne něco neuvěřitelného – asi do pětačtyřicáté minuty po porodu je novorozenec schopný i díky stimulaci vašimi doteky doslova dolézt až k vaší bradavce. Ale o tom za chvíli.
Jestli jste realistka, která nad tímhle mávne rukou a řekne si „sestřičky mi přece s kojením pomohou, ty vědí, jak dítě přiložit,“ ještě jednou to přehodnoťte. Samozřejmě že personál porodnic je na svém místě a bude si vědět rady. Co je ale na samopřisátí to nej?
„Díky němu se totiž dítě přisaje ve chvíli, která je pro něj tou nejlepší, a to tím nejlepším možným způsobem,“ vysvětluje dula a laktační poradkyně. Také dítě i maminka zvládnou mnohem lépe poporodní adaptaci, v mamince tento děj podpoří důležitý pocit, že to spolu „umějí“.
Jsou to jednoduché rovnice. Samopřisátí podporuje podle Jitky Čejkové ve většině případů pohodový rozběh kojení. U porodů, kde vůbec neproběhl bonding a přinesli vám zabalené miminko, se objevují častěji potíže s kojením. A u „střední cesty“, kdy vám dítě k prsu brzy po porodu přiloží sestřička, mohou potíže se špatnými stereotypy nastat také. Zkrátka dítě ví nejlépe, jak na to – jde jen o to umožnit mu cestu.
„Maminka a miminko by měly mít pohodlnou polohu, například pololeh či polosed,“ radí Jitka Čejková. „Měl by tu být také někdo jako pomyslný dozor –třeba tatínek nebo jiná blízká osoba. Dítě je pak schopné samo se dostat k prsu pomocí instinktu a čichu. Bradavky totiž po porodu voní stejně jako plodová voda, kterou zná.“ Vy můžete okouzleně sledovat, jak se malý zadeček vymršťuje a nožičky posouvají tělíčko drobounkými přísuny směrem vzhůru ke zdroji zájmu.
A protože je příroda geniální, ze samopřisátí bude těžit i vaše tělo po porodu. „Miminko totiž pohyby a odrážením po dutině břišní maminky pomáhá k vypuzení placenty i krve a prvních očistků po porodu,“ objasňuje Jitka Čejková.
„Startuje tím i ideální hormonální činnost – stimuluje se tvorba oxytocinu a prolaktinu zodpovědného za tvorbu mléka.“ Jste prostě spojené nádoby, které si vzájemně spokojeně razí cestu prvním poporodním časem. Tím, že máte miminko u sebe, navíc nejste vystavena stresu a obavám o něj. Startují se vaše mateřské kompetence, vnitřně cítíte, že se o dítě dokážete postarat. Co víc si přát?
Snad jen, aby vám to vyšlo. Častokrát je totiž za bonding považováno to, že vám miminko nechají chvíli na břiše a zpět je dostanete umyté a zabalené až po dalších několika minutách. „Je velký rozdíl pro počátky kojení, když se miminko může v klidu přisát samo, anebo když mu někdo prs aktivně nabídne, či dokonce natlačí,“ upozorňuje Jitka Čejková.
„To se totiž lehce stane ve chvíli, kdy je dítě třeba ještě unavené po porodu a přisátí neproběhne, jak by mělo, i když má miminko do počátků ten nejlepší potenciál od přírody.“ Do malé hlavičky se tak může vloudit ne úplně ideální záznam z celého děje a ten může stát za špatným stereotypem. Potíže s kojením na sebe pak nemusí nechat dlouho čekat.
Jak kojenci sají mateřské mléko?
Samopřisátí a čítankový bonding se mohou nejlépe odehrát v případě, že jste oba v pořádku. Instinkty totiž fungují nejvíc tehdy, když je nic nenarušuje. Pokud jste ale třeba během porodu prošla výraznější medikací z nejrůznějších důvodů, může v sobě mít miminko pozůstatky léků a být třeba unavenější. „I když se samopřisátí nepovede, není důvod věšet hlavu. Velkým lékem je kontakt kůže na kůži, pak třeba i několik hodin po porodu v klidu pokoje miminko najde cestu správným směrem a osvojí si ty nejlepší návyky,“ uzavírá Jitka Čejková.