[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jste na děti sama? Jak pomáhá osamělým rodičům stát? O jaké finanční příspěvky a sociální dávky mohou samoživitelé v případě potřeby požádat? Zde máte přehled sociálních přídavků pro mámy samoživitelky (případně samozřejmě pro otce samoživitele).
[MallTVVideo:
Ne všechny osamělé matky splní zákonné podmínky pro přiznání státních dávek. Jestliže má maminka samoživitelka vyšší příjem, tak na většinu příspěvků nedosáhne. Při výpočtu jednotlivých dávek je nutné navíc počítat s tím, že do rozhodného příjmu se započítává nejen příjem matky, ale také výživné (alimenty) placené otcem, bývalým manželem. V praxi to vypadá tak, že většina samoživitelek nejčastěji dosáhne na přídavky na děti, případně příplatek na bydlení.
Jedná se o základní, dlouhodobou dávku poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá pokrýt životní náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí.
Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 3,4násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok. Za příjem se přitom považuje i rodičovský příspěvek. Přídavek je vyplácen měsíčně ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte. Dítě do 6 let: 630 Kč, dítě od 6 do 15 let: 770 Kč, dítě od 15 do 26 let: 880 Kč.
Na rodičovský příspěvek má dle zákona rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o malé nebo zdravotně postižené dítě. Při poskytování této dávky nejsou zkoumány příjem rodiny ani výdělečná činnost pečujícího rodiče.
Rodičovský příspěvek bude vyplácen ode dne skončení nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli lidově „mateřská“) nebo ode dne porodu, jestliže na PPM nárok nebyl. Žena dostane na jedno dítě 300 tisíc korun, které si může rozvrhnout, jak potřebuje, jestliže měla nárok na PPM. Nejdéle ale po dobu čtyř let (do věku 4 let dítěte).
Nárok na vyplácení ošetřovného má matka samoživitelka v případě, že dítě ve věku do 10 let onemocní a nemůže být doma samo, pokud jsou ve škole vyhlášeny například chřipkové prázdniny nebo je školské zařízení, které dítě navštěvuje, zavřeno z jiného důvodu.
Tato dávka má pomáhat rodinám s nízkými příjmy a s zdravotně postiženým členem a krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Při stanovení výše dávky je posuzován příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považuje i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.
Příspěvek na bydlení přispívá na pokrývání nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. V tom, zda bude příspěvek poskytnut, je rozhodujícím kritériem celkový příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí. Za příjem se i zde považují přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.
Jde o jednorázovou dávku, kterou stát přispívá na náklady související s narozením dítěte. Porodné se vyplácí na první a druhé dítě. Pokud váš příjem, popřípadě příjem celé rodiny v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte byl nižší než 2,7násobek životního minima, můžete o tuto dávku požádat. Výše porodného je 13 tisíc korun na první dítě a 10 tisíc korun při narození dítěte druhého.
Jestliže matka samoživitelka pracuje, může vždy uplatnit u svého zaměstnavatele daňové zvýhodnění na každé dítě. Roční částka daňového zvýhodnění činí u jednoho dítěte 15 204 Kč (1267 Kč měsíčně), na druhé dítě se od letošního roku částka zvýšila o 2916 korun, činí tak 22 320 Kč (1860 Kč měsíčně). A na každé další dítě se částka zvýšila na 27 840 korun.
„Jsme si vědomi toho, že je finanční situace rodičů samoživitelů nesnadná. Mnoho maminek samoživitelek svou rodinu živí jen z jednoho příjmu a alimentů se buď nedočkají nikdy, nebo dostávají úplné minimum. Velmi pozitivní je proto pomoc ze strany nejrůznějších institucí, které nabízí bezplatnou pomoc rodičům samoživitelům. Za zmínku stojí například neziskové organizace, Women for Women, Aperio, místní charitativní organizace a také náš asistenční program VašeVýživné.cz, který vedle služeb asistovaného vymáhání výživného nabízí také konzultace a poradenství zdarma, mnoho rad a tipů, jak ušetřit či jak překlenout tíživou situaci,“ říká Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz.
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Ve státní sociální podpoře se životní minimum využívá při zjišťování nároku na některé dávky a při výpočtu výše některých dávek. Podmínky pro životní minimum upravuje zákon č. 110/2006.
Zákon o pomoci v hmotné nouzi č. 111/2006 Sb. vymezuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. Napomáhá tak k řešení některých nárazových životních situací.
Co je hmotná nouze? Stav, kdy jednotlivec nebo rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na společensky přijatelné úrovni. Zároveň si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku), a vyřešit tak svou těžkou životní situaci vlastním přičiněním.
O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady. Řízení o přiznání dávek je zahájeno po podání žádosti na předepsaném formuláři (který je k dispozici na pověřených obecních úřadech nebo na internetových stránkách mpsv.cz). Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na sociálních odborech pověřených obecních úřadů podle místa trvalého bydliště.
Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou:
Jde o základní dávku pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu. Nárok na tento příspěvek vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje jejich příjem částky živobytí. Co to konkrétně znamená? Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají.
Částka živobytí se odvíjí od částek životního a existenčního minima a její výše se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny.)
Tato dávka pomoci v hmotné nouzi řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení, když nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníkovi bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení. Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí, případně i žadateli, který nemá nárok na příspěvek na bydlení, protože využívá jinou než nájemní formu bydlení.
Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.
Tato sociální dávka se poskytuje osobám, které se ocitnou ve velmi krizových situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví pět takových situací: