[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
V řadě zemí včetně například sousedního Slovenska je screening sluchu novorozenců povinný a nařízený zákonem. V Česku se screening sluchu provádí na základě Metodického pokynu MZČR z roku 2013, který není právně závazný a jedná se o doporučený postup.
„Na některých pracovištích se realizuje již od devadesátých let. Od roku 2012 je doporučenou, ale nikoli povinnou metodou prvotního vyšetření sluchu u novorozenců a provádí se již od druhého poporodního dne. Důležitou informací je, že pro novorozence není vyšetření nijak zatěžující a trvá jen několik minut.
Tato doporučená forma screeningu má tři stupně. V prvním stupni se ve většině porodnic provádí vyšetření každého novorozence metodou stanovení otoakustických emisí (tzv. TEOAE), které měří činnost vláskových buněk vnitřního ucha.
Toto vyšetření se provede ještě před propuštěním maminky s dítětem domů z porodnice. „Pokud má dítě v porodnici emise neprůkazné, ještě to sice neznamená poruchu sluchu, ale je nutné provedení druhé fáze screeningu, kdy regionální ORL lékař do tří týdnů od narození prohlédne dítěti uši a buď zopakuje vyšetření emisí TEOAE, nebo sluch změří objektivní audiometrií (tzv. BERA). Pokud ani ve druhém stupni není prokázán normální sluch, je dítě odesláno na vyšší pracoviště, obvykle do fakultní nemocnice, kde je do tří měsíců od porodu provedeno podrobné testování sluchu dítěte. V případě potřeby následuje neodkladná léčba nebo kompenzace poruchy sluchu se snahou o co nejmenší opoždění vývoje řeči a komunikace dítěte,“ popisuje MUDr. Tomáš Talach, PhD., vedoucí Oddělení klinické audiologie a foniatrie Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně.
U jinak zdravých novorozenců je výskyt sluchových vad zhruba 0,1 až 0,4 %, u dětí s nízkou porodní váhou nebo postižených jinými komplikacemi nachází lékaři sluchové vady mnohem častěji, a to až v 5 % případů.
Obecně rozdělujeme sluchové vady u dětí na vrozené a získané. „U novorozenců se setkáváme téměř výhradně se sluchovými vadami vrozenými. Těžké sluchové postižení na úrovni praktické hluchoty se vyskytuje zhruba u jednoho novorozence na sto tisíc porodů. V Česku to znamená asi sto takto postižených novorozenců za rok. Poruchy sluchu se rovněž vyskytují u vrozených vývojových vad, kdy je postiženo zevní nebo střední ucho chybou vývoje, například chybění boltce nebo zvukovodu,“ vysvětluje primář MUDr. Michal Jurovčík, zástupce přednosty ORL kliniky z FN Motol Praha a dodává: „Zjednodušeně mohu říci, že v současné době si dokážeme poradit s každým typem sluchové vady. Sluchová protetika nebo implantační prostředky zažívají v posledních desetiletích prudký vývoj. Samozřejmě například řešení vzácných vrozených vad vnitřního ucha a mozku je složité a vyžaduje spolupráci mnoha oborů.“
Co dělat dál, pokud screeningové vyšetření v porodnici ukáže, že něco není v pořádku? Jaký je další postup v případě, kdy se ukáže, že dítě pravděpodobně neslyší nebo nedoslýchá?
„Je vhodné držet se trojstupňového systému screeningu sluchu, který je pevně svázán i s následnou terapií. Platí obecná zásada, že při podezření je třeba potvrdit, či vyloučit poškození sluchu co nejdříve, aby nedošlo k opoždění vývoje řeči a léčba byla včasná a účinná,“ zdůrazňuje MUDr. Tomáš Talach.
Pokud mají rodiče jakékoli podezření, je nejlepší, aby bez odkladu požádali dětského lékaře o doporučení k odbornému vyšetření sluchu u místně příslušného specialisty. Pokud se porucha sluchu skutečně prokáže, pak je obvykle dále vhodné podstoupit vyšetření foniatrické, neurologické, logopedické a CT. Rodina by s dítětem měla navštíví psychologa, provede se obvykle také genetické vyšetření. Léčba pak může zahrnovat přidělení sluchadel a nebo různé typy operací či implantací. Jestliže se ale vada sluchu či hluchota u kojence rozeznají včas, jsou dnes ve velké většině případů léčitelné.
Pokud se u dítěte vyskytne vada sluchu a není rozpoznána a léčena včas, může být zásadně narušen správný vývoj řeči. Ten je ale možný jen do určitého věku, a pokud se toto období „promešká“, jsou již možnosti léčby velmi omezené. „Možnosti léčby vrozených sluchových vad se odvíjejí od včasné diagnostiky a rozlišení typu vady. U starších dětí se častěji objevují i jiné typy sluchových vad, zejména získaných, které se řeší individuálně, například zavedením ventilačních trubiček nebo prostředky sluchové protetiky,“ uvádí MUDr. Michal Jurovčík. Dítě by mělo absolvovat vyšetření sluchu každé dva roky. Orientační vyšetření sluchu je pak součástí preventivní prohlídky dětí ve čtyřech až pěti měsících věku, pak v osmém měsíci, v roce a v roce a půl. Od tří let je vyšetření sluchu součástí každé preventivní prohlídky u pediatra.
Od ledna 2019 je součástí dětské preventivní péče screening sluchu ve věku pěti let. To znamená, že všechny děti ve věku pěti let mají být odeslány na ORL oddělení, aby odborný lékař jejich sluch zkontroloval. Více informací o screeningu poskytne dětský praktický lékař, který tak rodiče odkáže na příslušné ORL pracoviště. Vyšetření se provádí takzvanou tónovou audiometrií. Vyžaduje aktivní spolupráci dítěte a jde o zcela nebolestivou metodu, takže není třeba se jakkoli obávat.
FOTO: Istock.com