[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Samozřejmě že jsem očekávala, že po narození dítěte se všechno změní. Jen jsem si před porodem neuměla představit rozsah těch změn. Než se mi narodil syn, považovala jsem sama sebe za poměrně soběstačnou, výkonnou a přiměřeně úspěšnou. Byla jsem se sebou relativně spokojená, a protože jsem plánovala zpátky do práce naskočit okamžitě po porodu, předpokládala jsem, že to tak i zůstane. Vždyť prostřednictvím práce zůstanu ve spojení s dospělým světem, nebudu se soustřeďovat jen na přebalování a budu se moci realizovat i jinde.
S prací to sice klaplo podle původních předpokladů, ale tím to také skončilo. Nepřipadala jsem si úspěšně a výkonně, ale především unaveně. Měla jsem pocit, že vlastně nic pořádně nezvládám. Pochybovala jsem o tom, jestli jsem dobrá matka (pochybnosti tohoto druhu už mě neopustily a zřejmě neopustí). Připadala jsem si neforemná, tlustá a nepřitažlivá. Přitom k tomuto povzbudivému psychickému rozpoložení nebyl žádný reálný důvod. Neřešila jsem žádné zásadní problémy, vztahovou krizi ani nic podobného. V mateřské roli jsem se cítila dobře, ale moje sebevědomí se prakticky přes noc propadlo hluboko pod bod mrazu. A trvalo dlouho, než se situace alespoň rámcově stabilizovala.
Navíc jsem si všimla, že většina matek v mém okolí to má hodně podobně. Jsou skvělé, zvládají neuvěřitelné množství věcí, vypadají úžasně, a přesto samy se sebou nejsou spokojené a pořád na sobě hledají další chyby. Mateřství je nepochybně úžasné, ale zároveň dokáže zasadit vašemu sebevědomí smrtelnou ránu. Jak si zase začít věřit a vrátit zpátky svou ztracenou sebedůvěru?
Pokles sebevědomí po porodu není jen váš subjektivní dojem, ale skutečně vědecky potvrzený fakt. Podle výzkumu z roku 2017, který provedli na Tilburgské univerzitě, mají ženy nejnižší sebevědomí první tři roky po porodu. K tomuto závěru dospěli vědci poté, co otestovali víc než osmdesát čtyři tisíc žen, které sledovali nejen v průběhu těhotenství, ale i roky po porodu.
Zjistili, že těhotenství a následně mateřská role zásadně mění způsob, jak ženy vnímají samy sebe. Ani po třech letech od porodu se jejich sebevědomí nevrátí na stejnou úroveň jako před porodem. Většina z dotazovaných žen přiznávala, že sice samozřejmě milují své děti, ale zároveň je těžké cítit se sebevědomě, když trávíte celé dny vyměňováním plenek.
Podle výzkumu klesá ženské sebevědomí tím víc, v čím pokročilejším stadiu těhotenství se nachází. A situaci příliš nenahrává ani mediální masáž, jíž jsou těhotné a matky vystavené. Zatímco vy kynete, otékají vám nohy a přes břicho si nevidíte ani na špičky bot, ze všech stran se na vás valí fotky těhotných celebrit, které mají v osmém měsíci břicho jako normální člověk po nedělním obědě. Dovrší to smršť fotek celebrit v šestinedělí, které se chlubí vypracovaným tělem, dokonalým dekoltem a nemají ani náznak kruhů pod očima tak typických po probdělé noci s kojencem.
Když potom procházíte kolem zrcadla, chce se vám řvát, protože máte pocit, že jste k ničemu a nedokážete držet krok s ostatními. Jenže podobně jako v případě fotografií modelek na titulních stránkách magazínů ani tady si neuvědomujete, že hlavní roli tu hrají Photoshop, armáda stylistů, vizážistů, trenérů, chův, a hlavně že vaše podmínky jsou nesrovnatelné.
A právě tady se roztáčí začarovaný kruh, který na dlouhé roky pohřbí vaše sebevědomí. „Z mé zkušenosti jen málokterá žena dokáže sama sebe pochválit za to, co všechno zvládá. Zejména u prvního dítěte se střetávají často nadhodnocená očekávání s realitou. Matky mají často pocit, že pokud na své dítě zvýší hlas, neuvaří každý den dvě teplá jídla nebo nezískají zpátky vypracovanou postavu, v mateřské roli selhaly. Z toho potom samozřejmě pramení pocit zklamání, frustrace i výčitky svědomí,“ říká psycholožka Eva Malá.
„Navíc k tomu přistupuje nesmyslné srovnávání s ostatními matkami. Než se však začnete trápit tím, že jiná žena zvládá svou roli lépe než vy, je potřeba si uvědomit, že nevíte nic o jejím životě či podmínkách, v nichž dítě vychovává.“ Možná má k ruce ochotné prarodiče, zatímco vy jezdíte za babičkami přes půl republiky. Možná dostala do vínku geny, díky nimž může sníst deset knedlíků a nepřibere ani deko. Nebo má možná dítě, které prospí celou noc, a ona je tak mnohem méně unavená.
Srovnávání s ostatními matkami vám nepřinese vůbec nic dobrého a jen zasadí vašemu sebevědomí další ránu. Jste tu sama za sebe, bojujete, jak nejlépe umíte, a nepochybně jste pro své dítě hvězdou číslo jedna. Včetně kruhů pod očima a s několika centimetry v pase navíc. Místo toho, abyste se soustředila na to, kde se vám nedaří naplnit svá očekávání na sto procent, zaměřte se na to, co se vám povedlo. Dejte si předsevzetí, že se každý večer zamyslíte nad uplynulým dnem a najdete v něm minimálně tři věci, za které se sama pochválíte. Nemusí to být nic převratného a úplně stačí i to, že se vám povedlo vytvořit dceři princeznovský účes anebo jste si našla čas urazit další kapitolu z rozečtené knihy. Důležité je, abyste si zvykla pochválit sama sebe a ocenit se. To je základ, na kterém můžete vystavět své nové sebevědomí.
Další předsudek, který ničí vaše sebevědomí, je přesvědčení, že po porodu vás čeká idylické období natřené jásavě růžovou barvou. Vidíte sama sebe, jak si s dítětem listujete obrázkovými knížkami v naleštěném obýváku. Případně jak s manželem v objetí pozorujete zjihlým pohledem dítě, které si způsobně hraje. Když se potom střetnete s realitou a zjistíte, že mateřství se dost často podobá snaze zadržet lavinu holýma rukama, máte pocit, že jste selhala.
Mámy se opily a rozpovídaly se o těhotenství a svých dětech...
„Ženy by si měly uvědomit, že to, že porodily, z nich nedělá roboty. Mají nárok na to být unavené, podrážděné či smutné. To, že jednou dítěti netrpělivě odseknou, zvýší na něj hlas nebo nemají čas si s ním hrát, z nich rozhodně nedělá špatné matky,“ zdůrazňuje psycholožka. Stejně jako jste potřebovala čas, abyste se „zapracovala“ ve své partnerské nebo profesní roli, dejte si čas, abyste se mohla sehrát i se svými potomky. V tomto ohledu není mateřská role nijak výjimečná a v práci nebo ve vztahu také nejste každý den stoprocentně naladěná a není všechno pořád idylické. To nevypovídá nic o vašich kvalitách, proto k sobě buďte shovívavější a pracujte na tom, abyste se začala mít zase ráda. Minimálně tím, že se jednou denně opravdu pochválíte. A že je určitě za co!
Následující tipy by vám mohly pomoci ve znovunalezení svého sebevědomí.