[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Seboroická dermatitida nebo také seboroický ekzém je poměrně častým nealergickým zánětlivým kožním onemocněním. Seborea znamená zvýšenou sekreci mazových žláz.
„Příčina není dosud zcela objasněna. Je prokázán vliv pohlavních hormonů a predispozice ke zvýšené sekreci mazových žláz. S tím souvisí výskyt v určitých věkových skupinách a typická lokalizace. Důležitou roli hrají kvasinky rodu Malassezia, které se ve zvýšené míře vyskytují v oblastech nakupení mazových žláz,“ uvádí dermatoložka MUDr. Naděžda Vojáčková z Laserového centra Anděl.
U novorozenců a kojenců můžete na první pohled zaměnit seboroickou dermatitidu za atopický ekzém, ze začátku totiž mohou projevy vypadat téměř stejně – suché šupinky na temeni hlavy. Dalším stádiem jsou žlutohnědé mastné šupiny, které se mohou rozšířit i na další místa, například uši, spánky, trup nebo oblast plenek.
Nejde o nijak závažnou zdravotní komplikaci, spíše o obtěžující a někdy poměrně urputnou nepříjemnost. Dobrou zprávou je, že u kojenců a nejmenších dětí dochází většinou k postupnému samovolnému zahojení a projevy nemoci odezní. Tedy za předpokladu správné a důkladné péče a dodržování hygienických zásad.
Co stojí za vznikem seborey? Faktorů bývá více: zvýšená potivost, používání nevhodné či dráždivé kosmetiky na bázi olejů, celkové podávání kortikosteroidů při léčbě jiných onemocnění, ve velké míře se na vzniku podílí i dědičné dispozice a hormony. Seboroická dermatitida se rozvine mnohdy v případě, kdy je z jakéhokoli důvodu snížena imunita děťátka nebo oslabený ochranný kožní film. Stav se obvykle zlepšuje v letních měsících, protože sluneční UV záření zpomaluje růst kvasinek. Zhoršení nastává naopak v průběhu zimy.
V první řadě je na místě zdůraznit, že se nejedná o infekční onemocnění, tudíž není nakažlivé a nepřenáší se z člověka na člověka. „Projevy se nejčastěji vyskytují v oblastech bohatého výskytu mazových žláz, tedy na obličeji, ve vlasaté části hlavy, na hrudníku a zádech, v podpaží a tříslech. Seborea se v rozdílných formách vyskytuje u kojenců a dospělých. U kojenců mezi 3. týdnem a 3. měsícem věku, u dospělých pak mezi 30. a 60. rokem, přičemž může začít již v pubertě,“ objasňuje dermatoložka Naděžda Vojáčková.
Typická jsou červená olupující se ložiska, která splývají do větších až mapovitých ložisek. Menší i větší šupiny až nánosy šupin jsou bělavé nebo nažloutlé. Ložiska mohou někdy svědit, pnout a pálit. Nikdy se je nesnažte odlupovat násilím, postižené místo může začít krvácet a prodlužuje se tím doba hojení. V zasažených místech vzniká zánět a narušuje přirozenou kožní bariéru. Pokožku můžete jemně masírovat houbičkou nebo kartáčkem na vlásky.
V případě, kdy se obtíže samy delší dobu nelepší a projevy nemoci se nedaří zahojit běžnými kosmetickými prostředky, je vhodné navštívit s dítětem pediatra, případně přímo dermatologa.
Vzhledem k chronickému průběhu a sklonu k recidivám bývá léčba seboroické dermatitidy dlouhodobá, po zklidnění je nutná léčba udržovací a preventivní. Další podmínkou je snažit se vyhnout spouštěcím faktorům. „Nejdříve je nutné odstranit šupiny. K tomu se používají krémy a mléka s obsahem urey nebo u větších dětí a dospělých kyselina salicylová. Pak se léčí zánět kůže. Do kštice se používají léčebné šampony, na kůži pak krémy a mléka, gely nebo oleje s obsahem kortikoidů a antimykotik, tedy protikvasinkových látek. Mezi preventivní opatření patří především změna hygienické a kosmetické péče, která je často příčinou dráždění a celkové aktivity choroby,“ popisuje MUDr. Naděžda Vojáčková.