[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pamatujete si ještě, jaká jste byla máma, když jste měla jen jedno dítě?
Myslím, že celkem stejná jako dnes. Tedy alespoň si nejsem schopna uvědomit žádné rozdíly. Vždy jsem k dětem přistupovala hodně intuitivně a moje intuice se s časem nijak nezměnila.
V čem všem to má u vás jiné poslední miminko?
Rozdíl je jen v tom, že nejmenší miminko jistou část věcí „zdědí“ po starších sourozencích. A také v tom, že si má s kým hrát, neustále je v permanenci, starší děti si s ním hrají jako s panenkou, krmí ho třeba, nosí ho… A to všechno samy od sebe, v rámci hry. Takže jde neustále z ruky do ruky.
VIDEO: Zvládnout sedm dětí opravdu není jen tak
Popište prosím svůj běžný všední den. Jak se vůbec zvládá taková logistika?
Ráno starší děti již vstávají a odchází do školy samy, s mladšími vstávám já. Se mnou se automaticky budí i nejmenší děti. Po snídani děti mizí do školy a já zasedám k počítači, miminko na klíně. Dopoledne si odběhnu uvařit oběd a zase se vracím k počítači. Odpoledne se začnou scházet děti ze školy a píší si úkoly, do toho přichází babysitting a na dvě, tři hodiny mi pohlídá malé děti, abych měla opravdový klid na práci. Odpoledne jdeme společně všichni ven, společně se také vracíme a vaříme večeři. Po večeři obvykle tak nějak koexistujeme ve společných prostorách, nejčastěji některé z dětí chce něco vysvětlit do školy. Poté dávám nejmenší děti spát a vracím se za staršími do společných prostor.
Rodila jste doma, pro mnoho lidí je to velmi kontroverzní téma. Co vašemu rozhodnutí předcházelo?
Studovala jsem si mechanismus, jak fungují porodnice v ČR, a nebyla jsem s tím spokojená. Časté oddělování matek od dětí, zbytečné intervence do porodu, zbytečné podávání léků – to vše se mi silně nelíbilo. Pak jsem začala studovat možnosti jiného porodu a začala zjišťovat, že těhotenství i porod jsou prostě fyziologické jevy a nemá na ně být nahlíženo jako na nemoc. Tak jsem kontaktovala porodní asistentku a domluvila s ní asistenci. Paradoxem je, že dnes mě nejvíc v mém rozhodnutí podporují někteří lékaři z mého nejbližšího okruhu narozdíl od lidí, kteří k medicíně nepřičichli.
Poradkyně, blogerka a autorka textů popularizujících ekonomii a finanční trhy.
Je maminkou sedmi dětí (4 chlapci, 3 holčičky), všechny rodila doma. Nejmladší dcera se narodila letos v dubnu.
Pamatujete si na chvíli, kdy se po posledním porodu objevil někdo další z početné rodiny? Co na sestřičku říkal?
První ji „objevil“ sedmiletý syn. Prostě se jen otázal: Jé, tady je miminko?
Chtěla jste vždycky tolik dětí a bylo nějaké „překvapením“? Spoustu jste toho určitě vyslechla i od okolí.
Nikdy jsem tolik dětí nechtěla a neplánovala. A to poslední bylo naprosto nečekané. (Ale už definitivně končím). Okolí to komentovalo tak do třetího dítěte, pak už jim to začalo tak nějak splývat a u posledního se už málokdo divil. Nejvíc jsem se svému poslednímu těhotenství divila já.
Jste ekonomka – měla jste někdy pocit, že vám mateřství doslova vymývá mozek, nebo naopak je práce relax, na který se těšíte?
Čas od času mám pocit přehlceného serveru – to když už jsem unavená z práce a všechny děti současně spustí ječák a začnou se něčeho dožadovat a tahat mě za sukni. Ale to většinou trvá tak maximálně deset minut, už jsem se naučila tyhle zahlcující situace nekompromisně ukončovat.
Kolik praček prádla se u vás doma týdně pere a kolik „vozíků“ potravin nakoupíte?
Pračku pouštím denně, potraviny nakupuju zhruba jednou za tři dny. Na vozíky to nevím, nechávám si nákup přivážet skrze dovoz potravin.
A schválně – kolik kilo brambor se u vás doma sní k obědu?
Pokud jde o množství brambor k obědu, nevím, kolik to je na kilogramy, prostě už to mám tak nějak v oku, zkrátka vždy používám ten největší hrnec. A kupříkladu když vařím rýži, taková správná míra pro celou rodinu je aktuálně 0,6 kg v suchém stavu.