Maminka.czTěhotenství

Sedmnáctiletá dcera nechce přerušit neplánované těhotenství. Máme ji nutit?

7.  4.  2019
Dva dny před sedmnáctými narozeninami, teprve v druhém ročníku na gymnasiu, mi dcera oznámila, že je těhotná.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Mám dvě dcery Jáju a starší Klárku. Mladší Jája, které mě trochu nečekaně pasovala do role babičko-maminky, je o deset let mladší než starší Klára. Jáju jsme totiž s druhým manželem neplánovali, manžel je o pár let starší než já a má již dvě dcery z předchozího vztahu. Klárka a „víkendové holky“ nám zkrátka stačily. Jenže příroda se neptá a Jáje se nějak povedlo „přeprat“ v mém těle antikoncepci, kterou jsem pravidelně užívala. Mé těhotenství byl pro mě i muže šok, ale ani mě ani manžela nenapadlo, že bychom si mimčo nenechali. Vše proběhlo bez problémů a naše smečka se rozrostla o další, v součtu už čtvrtou, slečinku.

Fanatické matky: moralizují a dávají nevyžádané rady. Jak na ně reagovat?

Když naše Jája dva dny před sedmnáctými narozeninami zjistila, že je těhotná, byla na začátku druhého ročníku gymnázia. Pamatuji si to jako dneska! Šly jsme spolu koupit nějaké oblečení a pak si sednout na kávu do kavárny, jenže má jindy stále veselá a optimistická holčička byla celou dobu smutná a zaražená. Myslela jsem si, že se nejspíš pohádala s přítelem a moc jsem se raději nevyptávala. Jenže z Jáji najednou vypadlo: „Mami, jsem v šíleném průšvihu, jsem s Tomem v tom! Už jsem si udělala test.“

Ještěže jsem seděla – doslova se mi zatemnilo před očima. Věděla jsem, že Jája s Tomem, se kterým už půl roku chodí, začala intimně žít. Ostatně objednávala jsem ji proto k lékařce, aby probraly možnosti antikoncepce. Dcera má problémy se srážlivostí krve, a tak to nebylo úplně jednoduché rozhodování. Vždy jsme ale naštěstí byly zvyklé vše otevřeně řešit a Jája byla na rozdíl od starší dcery velmi spolehlivá slečna, žádná rozjívená puberťačka. Mnohdy jsem měla pocit, že má víc rozumu než já. Ostatně asi i proto si padla do oka s Tomem, který byl o čtyři roky starší. Bohužel se Jáje stalo v podstatě to stejné, co před lety mně. Jako by si z nás pánbůh tropil legraci…

Dojemnější už to být nemůže! Než dala syna k adopci, natočila mu srdceryvný vzkaz

Už z kavárny jsem po dohodě s dcerou volala její gynekoložce. Jája měla dorazit ihned druhý den, aby se vědělo, v jaké fázi těhotenství je. „Mami, já asi nedokážu jít na potrat. Co kdybych to dítě donosila?“ řekla mi druhý den ráno dcera a mě i manžela omývali podruhé. Samozřejmě jsme s mužem byli kategoricky proti. Naše jindy vyrovnaná, chytrá a rozumná jedničkářka se ale úplně sesypala. „Mami, ale já to fakt nedokážu, mně to přijde hrozný. Co když už pak třeba nebudu moct otěhotnět jako teta Iveta? Nebojte, já školu dokončím i s miminkem, ale bez vás to nedokážu, přemýšlela jsem o tom celou noc!“ vysvětlovala Jája mezi vzlyky a já s mužem jsme na sebe koukali a nevěděli, co říct. Nakonec manžel prohlásil: „Holky, jděte k té doktorce a poraďte se, kdyžtak holt budu dědeček, ostatně mám na to věk. Ale, Jájo, už žádnou holku! Beru jen kluka!“ snažil se manžel trochu odlehčit tíživou situaci a já si mohla jen gratulovat, jakého úžasného chlapa mám doma.

Tahle dočasná máma má náš obdiv: Vymazlila desítky miminek

Paní doktorka nám samozřejmě moc v rozhodování neporadila; vysvětlila pro a proti z medicínského hlediska i ze své letité praxe a zdůraznila, že jde o naše osobní rozhodnutí. Před ordinací nás k překvapení mě i dcery čekal Tom. Byl rudý, v ruce žmoulal kytičku a bylo mu přede mnou viditelně trapně. Pokoušel se blekotat nějaké omluvy, ale nakonec se s dcerou objali a ta mu začala plakat na rameni. Rozbrečela jsem se také! Úplně neplánovaně, trochu strachem a trochu dojetím, jak čelem se k celé záležitosti přítel Jáji postavil. Dceři řekl, že pokud by si miminko nechala, tak ji bude podporovat, jak jen to půjde. Tom byl v prvním ročníku na vysoké škole a zároveň pracoval ve firmě jeho otčíma. Otázka byla, co s těhotnou sextánkou, porodem a mateřskou? A vůbec – zvládne dcera školu i mateřské povinnosti?

Máma nahrála synovi srdceryvný vzkaz. Pak ho dala k adopci

Nakonec nám velmi pomohla dcery třídní, s níž jsme si sjednaly schůzku. Jája je chytrá holka, i na obtížném gymplu patřila mezi premianty, a tak nám její třídní navrhla, že si myslí, že by byl pro Jáju optimální individuální vzdělávací plán. Alespoň prý v době, kdy na ní již bude těhotenství patrné, a pak nějakou dobu po porodu – to ale záleží na nás jako na rodině, jak budeme zvládat péči o malé.

Z vlastní zkušenosti (vysokoškolačky studující s malým miminkem) nám paní učitelka řekla, že pokud bude mimčo hodné a prarodiče vstřícní, tak Jája nemusí přerušit školu a bez problémů odmaturuje. „Je mladá, chytrá a má energie na rozdávání…“ řekla doslova. Vzpomínám si na ta slova jak dnes! Dcera má totiž před maturitou a náš spokojený a usměvavý Tomášek jde z ruky do ruky. Ale úplně nejvíc miluje dědečka, který je na větvi z toho, že má doma konečně chlapa! Myslím, že jsme udělali to nejlepší, i když ne nejsnadnější rozhodnutí!

Petra, 51 let

Hledáme Maminku roku 2019! Právě teď můžete přihlásit sebe, nebo jakoukoli jinou skvělou matku ve svém okolí, do dalšího ročníku této výjimečné soutěže. Všechny potřebné informace najdete na webu Maminka roku TADY

Témata: Těhotenství, Rodina a vztahy, Miminko, Gynekologie a porodnictví (poradna), Vaše příběhy, Dcera, Puberta, Nechtěné těhotenství, Otčím, Jája, Rozhodování, Puberťačka, Teta, Holka, Manžel, Srážlivost, Průšvih, Máma, Srážlivost krve, Jáji, Jáje