Maminka.czVaše příběhy

Sen zachránil synovi život. Nevěřím, že to byla náhoda

8.  9.  2019
I po roce od oné události cítím nesmírnou vděčnost! Nebýt snu náš Martínek už možná není mezi námi…

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Je to přesně rok a den, co se mi zdál sen, který našemu ani ne tříletému Martinovi možná zachránil život. Dodnes si vybavím, jak jsem se nad ránem probudila zpocená a s úlevou zjistila, že se mi vše jen zdálo. Martínek se v onom snu totiž dusil, byl úplně modrý, poulil svoje už tak velká černá kukadla a já vůbec nevěděla, co mám dělat. Byla jsem úplně paralyzovaná. Jenže pak se ve dveřích objevila moje maminka, popadla Martina, položila si ho hrudníkem na kolena tak, aby měl hlavu jakoby z kopce a několikrát ho plácla mezi lopatky. Najednou cosi cinklo o zem, dodnes netuším, co to bylo, snad nějaká mince. Pouze si vybavuji ten zvuk a nesmírnou úlevu. Martin se ihned rozkřičel, rozplakal, a tedy i začal dýchat. Dodnes mám pocit, že mě synův křik probudil. Koukala jsem do stropu, venku se rozednívalo a já nemohla usnout, dokonce jsem se šla na syna podívat, jak oddechuje.

Divoké sny v těhotenství. Co nám prozrazují?

Díky rannímu shonu, vypravování manžela do práce a starší Kačenky do školy jsem na sen úplně zapomněla – tedy alespoň jsem si to myslela. Asi to znáte…, sny se ve dne rychle vytrácí, avšak čas od času se vybaví, když vám je cosi z běžného života připomene. Mé připomenutí, na které jsem si ještě pár dní počkala, bylo poněkud drsnějšího ražení. Byl pátek, Kačku odvezl manžel do školky, Martínek se koukal na pohádku a já si, než se do všeho pustím, vychutnávala ranní kafíčko. Kávu jsem ale nedopila. Z poklidné chvilky mě vytrhly podivné zvuky, které se ozývaly z dětského pokojíku. „Martínku, děje se něco?“ zavolala jsem z kuchyně na syna, ale nikdo se mi neozýval. Zavolala jsem znovu – opět žádná odezva! Jen ty divné zvuky…

Vyplivni to, vyndej to! První pomoc, když se začne dítě dusit

Vyskočila jsem ze židle a utíkala se na Marťu podívat. To, co jsem zahlédla, bylo horší než nejstrašidelnější horor, co si umíte představit. Martínek napůl seděl a napůl ležel na sedačce, podivně chrčel, úplně rudý poulil uslzené oči a chytal se za krk. V ten okamžik se mi vybavil sen, který mě před pár dny vzbudil. Vše se odehrávalo v řádu vteřin, které v tu chvíli byly ale nesmírně dlouhé. Úplně netuším, kde se to ve mně vzalo, ale začala jsem jednat naprosto mechanicky, velmi rychle a bez zmatku – jako bych byla v nějakém zvláštním transu. Naprosto přesně jsem věděla, co mám dělat. Martina jsem si položila na kolena tak, aby měl hlavu níž než trup, navíc obličejem dolů a otevřenou dlaní jsem ho několikrát udeřila do drobných zádíček. (Úplně stejně jako má maminka ve snu.)

Zdají se kojencům sny? A proč se ve spánku smějí a vrtí?

Cosi dopadlo na koberec a Martínek začal plakat. Na koberci ležela malinká terénní pneumatika z autíčka olepená slinami a já se začala hystericky smát a objímat toho malého vykuleného šmudlu. V tu chvíli mi začalo docházet, jak obrovský zázrak se stal! V běžném životě jsem totiž docela zmatkař, navíc ze všeho vykulený a vyjukaný. Nebýt snu, myslím, že bych vůbec v té hrůze nevěděla, co přesně mám s Martinem dělat. Než bych v situaci, kdy jde o minuty a život visí doslova na vlásku, začala smysluplně jednat, mohlo být už pozdě. Při takové nehodě jde o minuty. Naprosto netuším, kdo anebo co mi onen sen poslal, ale naprosto nevěřím, že to byla náhoda! Stále v sobě cítím obrovskou vděčnost, možná i proto jsem se začala věnovat dobrovolnictví a čas od času pomáhat lidem, kteří pomoc opravdu potřebují.

Sára, 31 let

Nenechávejte dítě samotné ve vaně, varuje matka, jejíž syn se utopil
Témata: Zdraví, Děti, Batole, Péče o dítě a jeho výchova, Praktické rady, Vaše příběhy, Syn, Sen, Zach, Vděčnost, Na vlásku, Shon, Zac, Připomenutí, Živo, Kafíčko, Odezva, Běžný život, Úder, Modrý, Mince, Náhoda, Zvuk, Cos, Zdraví na Heureka.cz