[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Záměna novorozenců v porodnici je velmi vzácný incident. Pokud by vás zajímaly statistiky, tak nejsou. A to zřejmě i z toho důvodu, že se prostě nezveřejňují. Odhady se pohybují od 1:1000 (1 záměna na 1000 porodů – což je trochu hrozivé, že?) až po 1:30 000 (1 záměna na 30 000 porodů). Nicméně nutno dodat, že díky přísným protokolům v porodnicích se tento počet stále snižuje.
Například podle doporučení České neonatologické společnosti má být novorozenec označen co nejdříve po porodu, ideálně během prvního kontaktu děťátka s maminkou. Doporučuje se speciální nerozpojitelný plastový náramek s identifikačními údaji. Identifikační náramek dostává i matka. Pro zvýšení bezpečnosti značení je možno napsat další nebo duplicitní označení přímo na tělíčko dítěte. Popisování dítěte se provádí 0,5% vodným roztokem genciánové violeti na hrudníku nebo stehýnku dítěte. Porodnice často využívají i pomocná označení postýlky, inkubátoru či zavinovačky…
Existuje prostě dost doporučení, dost postupů… Přesto k záměnám dochází. A tím nenarážíme pouze na známou třebíčskou kauzu výměny miminek. Tyto případy se dějí všude po světě. Proč? Ptáme se na to osoby nejpovolanější – prezidentky Unie porodních asistentek MAGDALÉNY EZROVÉ (naporoduzalezi.cz).
V dokumentu České neonatologické společnosti Značení novorozenců jsem našla několik doporučení. Která a jak se nejčastěji uplatňují v praxi?
Děti mají povinně dvoje značení, které je spojuje se ženou, jejich matkou. Bývá to štítek na ruku a k tomu například také na ruce kolečko s číslem nebo číslo napsané genciánovou violetí na hrudi. Případně i příjmení napsané na jinou část tělíčka.
Jaké okolnosti podle vás nejvíce nahrávají záměnám dětí? Určitě odnášení od matek a hromadný pobyt na novorozeneckém oddělení. V systému, kde jsou děti automaticky odnášeny téměř okamžitě po porodu od matek a následně zase nošeny zpět, se riziko záměny zvyšuje. Zvlášť pokud se bavíme o dobách, kdy označení dětí nebylo dostatečné. Dále jsou rizikové situace, kdy žena nemůže po porodu svoje dítě si pořádně prohlédnout, sžít se s ním, zapamatovat si, jak vypadá… Pak si třeba opravdu nevšimne, že dostala do náručí jiné miminko.
Upřímně – když si vzpomenu na sebe, jak jsem po mnohahodinovém porodu byla unavená a trochu mimo, nevím, jak moc bych pak prosazovala, že mi přinesli jiné dítě. Připadala bych si… Možná něco jako nezpůsobilá?
Protože v systému, kde žena není středobodem péče, jsou její kompetence snižovány. Není tak podporována ve své roli matky, a naopak se očekává, že bude přijímat chod nemocnice jako samozřejmost, že se nebude na nic ptát. Pak se může jednoduše stát, že přestože má pochybnosti, nedovolí si je komunikovat. Nedovolí si předpokládat, že systém, kterému důvěřuje a kterému svěřila zdraví své a svého dítěte, by způsobil pochybení.
Ostatně právě personál a jeho přetížení se uvádí jako nejčastější aspekt vedoucí k záměnám dětí v porodnicích.
Jistě, i zdravotníci jsou jen lidé a mohou generovat chyby. Ovšem pokud systém chybovost podporuje, může se opravdu stát leccos.
Mohu vůbec já jako rodič udělat něco pro to, abych takové záměně předešla?
Samozřejmě pomůže zapamatovat si například číslo, které miminko dostalo. Kontrolovat si jmenovku na ručce dítěte či jiné označení, které je pro identifikaci použito. Stejně jako například nějaký specifický rys, který vaše miminko má. Za mě je ale skutečně nejlepší pro dítě to, že jsou rodiče stále s ním a nenechají se od něj oddělit.
Mám právo něco takového po zdravotnících požadovat?
Jistěže. Dítě ihned po narození má právo na doprovod stejně jako jakýkoliv jiný pacient! Zároveň by zdravotníci měli kontakt rodiče s dítětem sami co nejvíce podporovat, protože jeho prospěšnost je zřejmá. Posilovat kompetence a sebedůvěru rodičů v péči o dítě a pomáhat jim, aby sami péči zvládli, ne se je snažit nahrazovat. A to platí jak pro zdravé novorozence, tak stejně v co největší možné míře i pro děti, které potřebují nějaký druh zdravotní péče, třeba operaci a podobně. Ani to by ale nemělo zdravotníky omezovat v tom, aby dítě, pokud to jen trochu jde, s rodičem v kontaktu bylo.
Záměny novorozenců jsou vzácné, ale dějí se. A mívají vážné následky pro všechny „zúčastněné“. Nejčastěji je na vině náhoda, které ovšem nahrávají tyto faktory:
Nedostatečná identifikace: Personál porodnice dost pečlivě nezkontroluje identifikační náramek u matky i novorozence.
Několik porodů najednou: Pokud v porodnici probíhá více porodů současně, statisticky roste riziko záměny.
Podobná jména: Skutečnost, že novorozenci mají stejná, ale i podobná jména, nahrává záměně.
Podobný vzhled: Všechna miminka si jsou trochu podobná, ale některá si jsou mnohem, mnohem podobnější…
Podobný stav: Myšleno zejména zdravotní.
Chyby v dokumentaci: A to nejen v dokumentaci jaksi „papírové“ – například na identifikačním náramku novorozence, ale i v elektronických záznamech.
Zdravotní komplikace: Statisticky častější je záměna novorozenců, kteří museli být v kritickém stavu rychle přemístěni na jednotku intenzivní péče.
Nepřítomnost rodičů: Například kvůli zdravotnímu stavu rodiče nebo dítěte. Ale i systémově, když se oddělují z různých (třeba i zdánlivě rozumných) důvodů děti od matek.
Vědomé jednání: Někdy mohou být děti záměrně zaměněny, například kvůli neshodám rodin. Vyskytly se i případy, kdy rodič, jehož dítě mělo vážné zdravotní problémy, je úmyslně vyměnil za dítě zdravé. Do tohoto vědomého jednání spadají i únosy novorozenců.
Více na www.unipa.cz