[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Přesně to se stalo jednomu uživateli sociální sítě Reddit, který se v diskusi ptá na názor ostatních.
„Než začnu, vím, že jméno si člověk nemůže „zabrat“ natrvalo a že to je v kontextu vážných problémů drobnost. Ale i tak by mě zajímalo, co si o tom myslíte.
Moje sestra je v osmém měsíci těhotenství a brzy se dočkáme nového člena rodiny. Jenže mě trápí jedna věc. Už několik let jsme s partnerkou otevřeně mluvili o tom, že bychom našemu budoucímu synovi chtěli dát jméno Julian, s přezdívkou Jules. Bylo to jméno, které se nám vždy líbilo a chtěli jsme, aby patřilo našemu dítěti, které snad přijde na svět příští rok. Sestře a jejímu manželovi jsme to říkali opakovaně a v žertu jsme nadhazovali, že si na Juliana vyhrazujeme "právo první volby".
Oni dokonce souhlasili – mnohokrát zmínili, že mají v zásobě spoustu jiných jmen. A tak jsem předpokládal, že je všechno jasné. Abych byl upřímný, nejsem člověk, který od své rodiny často něco chce, a proto jsem doufal, že tuhle drobnou prosbu prostě přijmou. Julian byl opravdu naše srdeční záležitost
Pár týdnů zpátky ale přišla novinka. Sestra oznámila: „Vím, že chceš Juliana, ale pro naše dítě jsme vybrali jméno Jules.“ Tvrdila, že je to přece jiné jméno, a neviděla v tom žádný problém. Byl jsem trochu v šoku. Samozřejmě vím, že to jméno nevlastním, navíc zatím nemám dítě, které bych tak mohl pojmenovat. Přesto jsem je výslovně poprosil, aby mi nechali tohle jméno, a oni s tím souhlasili.
Přeháním, když mi to tolik vadí? Pro mou sestru nemá to jméno žádný zvláštní význam – jen se jí líbí, jak zní. Přijde mi opravdu bezohledné, že přes všechna ta jména, která měli v záloze, se rozhodli právě pro „naše“, o které jsem je výslovně žádal. Chápu, že je to jen jméno a neznamená to konec světa, ale mám pocit, jako by pro ni moje přání nic neznamenalo a bolí to…"
Pro mnoho rodičů je to první velké rozhodnutí, které pro svou budoucí ratolest dělají. Každé jméno nese nějaký význam, ať už rodinný, nebo osobní, a rodiče chtějí vybrat to pravé. Proto, když někdo z blízkých zvolí stejné jméno, může to být trochu jako ukradený sen.
Budoucí táta chtěl jen trochu podpory od své sestry – a místo toho se cítí, jako by ho zradila. Z její strany možná šlo jen o náhodu, že se jí líbilo, jak Jules zní, ale pro něj šlo o něco víc. Bylo to o respektu jeho přání.
V diskuzi na Redditu se názory různí. Někteří ho chápou, další mu radí, aby to nechal být, protože na jméno nejde mít „nárok“. Jeden z komentujících poznamenal, dokud dítě není narozené, jméno je technicky volné. Ale i tak si každý rodič, který podobné pocity zažil, dokáže představit to zklamání.
Budoucí táta teď čelí otázce, co dál. Zůstane u svého původního plánu a pojmenuje budoucího syna Julian, nebo najde nové jméno… Co si o tom myslíte vy? Byli byste naštvaní, kdyby někdo z rodiny „přebral“ jméno, které jste si plánovali pro své dítě? Hlasujte v anketě.