[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ta scéna v Pelíškách byla geniální. „Tak dobře, Sašo, ale potichu a rychle – hlavně rychle!“ Pokud jste ji viděla, nejspíš vám přišla třeskutě vtipná. Ale žít něco takového ve vlastní sexuální realitě, to už tak třeskutě vtipné obvykle není. Rychlovka v koupelně, než děti dostavějí miliontou věž z kostek, je fajn jednou, dvakrát, ale ne jako jediný způsob, jakým budete naplňovat sexuální život. Už ani nemáte chuť a náladu na líbání, z prsou vám kvůli kojení pořád teče mléko a všude kolem vás je nehorázný bordel, protože jste udřená a nemáte energii už vůbec na nic! To vám vážně chuť na dlouhé hodiny milostného „oďobávání“ taky nepřinese. A váš muž? Změnil se v predátora, protože ví, že když to nestihne „šup šup“, nemusí to stihnout vůbec, neb babička/chůva se s dětmi z pískoviště může vrátit dřív, i ta nejvíc spavá miminka se budí vždycky, když to nepotřebujete, anebo se jako naschvál ukáže, že ten film na YouTube vaše děti najednou nebaví a chtějí najít něco jiného. Okolnosti ve chvíli, kdy se stanete rodičem, přestávají nahrávat takové té pohádkové, klidné, slow a pečující intimitě a nahrazují ji ryze pudovým chováním, které byste coby bezdětní považovali fakt sotva za špatný vtip.
VIDEO: Sex v těhotenství a po porodu
„Bohužel, hlavně v prvních měsících po porodu tomu tak je,“ říká k tomu sexuoložka Mgr. Lucie Krejčová, Ph. D., a pokračuje výčtem základních příčin, které jistě dobře znáte i vy sama. „Výzkumy ukazují, že sexualitu žen v mateřství nepříznivě ovlivňuje zejména únava, změna životního stylu a negativní vnímání vlastního těla.“ Už tohle nám brání v tom mít ze sexu stejnou radost jako před dětmi, a pomalu se vzdáváme nároků na romantiku, dlouhé předehry, vnímání sebe i toho druhého. Do značné míry po nějakou dobu takové účelové rychlovky můžou ledasco pořešit. Nevyspalá jste tak, že kdyby to váš muž nějak „nemístně“ protahoval, nejspíš mu u sexu usnete. Pět minut se najednou v takovém nastavení zdá jako docela dobrý výkon (váš, pochopitelně). Taky se to dá brát po nějakou dobu s humorem a z rychlovek páchaných někde za rohem od zbytku rodiny se může stát po jistý čas i zajímavé dobrodružství nebo budoucí zdroj vtipných historek. Ale upřímně, tenhle optimismus nevydrží věčně ani největšímu vtipálkovi nebo pragmatikovi. Jsme pořád přece čerstvými rodiči, v hlavě chaos, v těle chaos. Chtělo by to ukotvit se ve vzájemném bezpečí.
Místo toho přemýšlíme, jak se na nás ten náš asi vlastně teď dívá, když z podprsenky pořád taháme kojicí vložky a kruhy pod očima se zdají být nekonečně hluboké. Nebo nás zaskočí fakt, že se musíme znovu začít zabývat antikoncepcí? Jak se to vlastně používá, že? Už je to tak dávno!
„U hormonální antikoncepce bylo navíc prokázáno, že pod vlivem hormonů může u některých žen docházet ke snížení sexuální touhy. Také u kondomu některé ženy uvádějí, že tlumí citlivost při tření penisu partnera,“ vyjmenovává Lucie Krejčová další faktory z kategorie „na dlouhé a romantické milování na příští roky zapomeňte“! A když mineme tyhle stále ještě banální problémy, jsou tu další. Už lehce vážnější. Třeba to, že si my ženy zvykáme na to, jak po dětech vypadáme, stejně jako na fakt, že je poporodní tělo velmi citlivé a potřebovalo by vlastně znovu hledat, co mu vyhovuje. A na to není hlavně v raném rodičovství úplně moc času…
„Některé ženy mají zase dosycenou intimitu právě z kontaktu se svým miminkem a nevnímají, že by si ji potřebovaly doplnit i se svým partnerem,“ přidává další důvody sexuoložka s tím, že doba, po jakou je třeba spokojit se s co nejrychlejším, ryze účelovým „vybitím“, není nijak daná. Ani přibližně.
Ale i když jsme to zatím brali tak trochu s nadhledem a odlehčeně, pravdou je, že takové poporodní „rychle a potichu“, šizená intimita, rutina, snaha to prostě přetrpět jako jednu ze svých „povinností“, má taky odvrácené a ne úplně vtipné stránky.
„Fakt, že spadneme do mechaniky, že sex degradujeme na level, kdy jde jen o uvolnění napětí z těla, kdy i my ženy přijmeme ten jakoby mužský princip v sexualitě, se pro spoustu z nás stane nakonec doživotní rutinou. To je jedna smutná zpráva,“ říká k tomu intimity koučka Daniela Torp a ještě pokračuje: „Rezignujeme. A nejen vlivem příchodu dítěte, ale také už jsme spolu moc dlouho a kdo by se pořád tomu druhému díval nějakým povznášejícím způsobem do očí a snažil se o kdeco, že? A tak se mezi páry tento způsob provozování sexu zabydluje jako vpodstatě jediný. A pro řadu párů přichází sex na pořad dne opravdu už jen ve chvíli, kdy už jde o řekněme akutní potřebu orgasmu, tedy uvolnění.“
Ruku na srdce, pro chlapy je tohle mnohdy dobrá zpráva. Oni to prostě s tím dobýváním, předehrami, „zdržováním se“, moc neocení. Jít rychle na věc a bez okolků si užít jim vyhovuje mnohdy daleko víc. Taková forma sexuality odpovídá i tomu, že se rádi dívají na porno, a tam se (snad s výjimkou režisérky Eriky Lust, ta by bavila i vás!) nikdo žádným příběhem nebo laděním opravdu neobtěžuje! No a konečně, nebudeme si nic nalhávat, i my k takovému odbytému sexu vlastně přistupujeme mnohdy vědomě a pragmaticky s tím, že se nechceme koukat na toho otráveného, věčně (pardon) nadrženého chlápka, ve kterého se najednou mění náš muž. Kdy doma chceme mít jednoduše klid. „Tyto všechny aspekty pak způsobí, že žena chce vyjít vstříc svému partnerovi, a proto se sex odbývá rychle a účelově,“ podotýká sexuoložka.
V pořádku. Pořád je to v pořádku! Máte-li to vzájemně vykomunikované, je vám ideálně oboustranně jasné, že teď to dočasně třeba ani jinak nejde, máte-li snahu odlehčovat takové rychlovky a jste s nimi v pohodě psychicky i fyzicky… Všechno je o. k. a jenom žijete klasickou rodičovskou rutinu. Problém vzniká ve chvíli, kdy cítíte, že provozovat takový druh sexu (možná jakýkoli sex) je to poslední, co chcete, a přesto jdete a přetrpíte to. Problém je, když o tom nemluvíte, opakovaně jej pod vlivem nějakých domněnek typu „musím, měla bych, bude to tak lepší“ podstupujete. Pro klid. Protože si myslíte, že je to vaše povinnost.
„Řada žen se dokonce domnívá, že tak zachraňují svůj vztah, že mu prospívají. Ale opak je pravdou. Tím se všechno jen neskutečně komplikuje. V tom lepším případě pak budete jenom naštvaná. Na sebe, že jste na to zase kývla. Na něj, že nepoznal, co potřebujete, že myslí jen na sebe a vy jste mu jedno. Že spolu nemluvíte!“ upozorňuje koučka. Ale sex provozovaný i přesto, že nechcete, nebo že ho třeba jenom odmítáte v takové formě, která pro vás může být ponižující, vám nedává prostor uvolnit se, vůbec fyzicky přijmout svého muže… To umí zadělat také na pořádný průšvih.
„Pak riskujete, že - hrubě řečeno - traumatizujete sama sebe. Jdete přes to, co cítíte, ignorujete, v čem je vám dobře. A jediné, co se prakticky může stát, je, že ve vás bude narůstat odpor. K sexu. K partnerovi. I sobě samé. Protože popíráte sama sebe,“ dodává ještě Daniela Torp.
Jakkoli to díkybohu není pravidlem, pak pokud se něco takového odehrává, pak je to výsledkem špatné komunikace mezi partnery, to je věc číslo jedna. Dělat něco se sebezapřením, vědět, že on musí vidět, že vám není dobře, a stejně do toho jde... To prohlubuje jednu propast za druhou. A nebývá jednoduché je pak zase spravit.
„Což je samozřejmě z dlouhodobého hlediska mnohem horší než partnerovi přiznat: Ty jo, já teď ještě asi nemůžu, dej mi čas, prosím tě. Protože o tom můžete mlčet sebelépe, předstírat, být statečná, dřív nebo později to na vás v tom vašem vztahu doslova vybafne. A zranění budete oba mnohem víc. Zatímco přímé vysvětlení by partner pochopil, v takovém případě si může snadno brát osobně, že jste mu nic neříkala. Vy budete litovat, že se nedíval a neviděl. Dostanete se do role oběti, on do role toho, kdo nevědomky ubližoval, a v tom se nikomu nemůže líbit. To může snadno vyvolat závažné vztahové problémy i emoční zranění vás obou jednotlivě,“ varuje před přetvařováním se koučka.
Když zvládnete nepředstírat, máte naopak možnost propracovat se k ještě lepšímu sexu, než jaký jste znala před dětmi. Protože po porodu máte hned několik darů, s nimiž se dá dobře pracovat. Tak zaprvé je to fakt, že vaše tělo je prostě citlivější. Ano, vzpamatovává se, ale obecně se dá říct, že i po zhojení fyzických bolestí reaguje více a jinak. A tento fakt stačí dobře pochopit a uchopit.
„Některé z žen si tuto změnu po porodu opravdu uvědomují. Dokážou lépe vnímat své tělo a pocity, které během sexu zažívají. Dokážou se více uvolnit třeba i z důvodu, že již nemají strach z nechtěného těhotenství. A pozitivní přístup ženy ke svému tělu a k sexu většinou pozitivně působí i na muže samotné,“ vysvětluje sexuoložka Lucie Krejčová. A zadruhé, mnozí muži bývají poté, co jim porodíte dítě, velmi tolerantní, chtějí vás opečovávat a vycházet vám vstříc. A to by – pokud takového máte doma – byl doslova hřích nevyužít. K tomu, abyste si intimitu navzdory nedostatku času (a třeba i navzdory tomu, že rychlovkou sem tam neopovrhnete) nastavila podle toho, jak to cítíte.
„Veďte pak svého muže k tomu, aby se vás dotýkal, vnímejte, co cítíte, a dejte mu také prostor, aby se od vás úplně neodpojil. To samozřejmě bývá vzhledem k vaší mateřské oxytocinové zamilovanosti do miminka někdy oříšek, ale i přesto, nebo právě proto, je důležité, abyste cítila i milující doteky svého muže, nejen se dotovala ze strany dítěte. A aby on mohl vaše nové tělo poznávat a přijímat stejně jako vy,“ doporučuje Daniela Torp s tím, že v poporodní partnerské intimitě je – navzdory časovým okolnostem – potřeba spíše zpomalit.
Pokud to nejde automaticky, zkuste vzít svého muže jakoby víc do svého mateřského světa. Dejte mu příležitost, aby pochopil, že vy si s miminkem vytváříte svůj izolovaný mikroprostor, do kterého se ne vždycky hodí, když do něj muž vpadne jako velká voda, navíc poháněná ryze pudovou touhou. Nechte ho, ať vidí a uvědomuje si, jaké doteky teď potřebujete – protože sama se miminka dotýkáte velmi něžně, těžko vás vlastně nadchne, když se zabouchnou dveře a on vás v předsíni rázně natlačí na zeď. To se s tím naším, hlavně raně mateřsky citlivým nastavením, většinou pramálo snáší. To se vrátí až časem, až se plně sžijete se svou novou rolí mámy. A to bude samozřejmě u každé z nás jiné. Mluvte s ním, sdílejte. Naslouchejte vy jemu a on zase vám. A klidně se u toho dotýkejte, a pokud vám to není milé, vynechávejte intimní partie.
„Je zásadní vyhýbat se pocitům dotčenosti, nestahovat se. Partner by měl pochopit, že pokud se vás nebude měsíc dotýkat, a pak si přijde rovnou s žádostí o sex, prostě nepochodí. Musí pochopit, že tím si vás k sobě nepřipoutá, tím nevzbudí touhu. Protože stejně jako vy dáváte péči miminku, potřebujete péči od něj jakožto svého partnera směrem k sobě,“ dodává ještě na závěr Daniela Torp.