[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
V Česku žije přes 2,5 milionu alergiků. Odhaduje se však, že reálné číslo je mnohem vyšší, řada lidí totiž nemá alergii diagnostikovanou, nebo se u nich onemocnění ještě neprojevilo naplno. S určitým projevem alergie se podle statistik setkalo 9 z 10 Čechů.
Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému. Nikdy se neprojeví po prvním kontaktu s alergenem. Vždy musí předcházet kontakt potřebný k rozvoji přecitlivělosti. O tomto kontaktu ale pacient nemusí vědět (nepřímý kontakt), u kojenců může jít o předchozí kontakt v děloze… Mezi nejčastější příznaky patří svědění, zarudnutí kůže, vyrážka, kýchání nebo otoky. Nejzávažnějším projevem je pak anafylaktický šok, který může být až život ohrožující.
„Některé typy alergií pozná snadno i sám pacient, často jde o ty sezónní, které se objevují pouze v určitých měsících. Mezi nejčastější alergeny patří pyly, prach, roztoči, bakterie, některé potraviny nebo léky. Alergie se však projevuje i v podobě přehnané imunitní reakce na hmyzí jedy, typicky po štípnutí včelou nebo vosou,“ říká MUDr. Martin Hospodka, vedoucí lékař alergologie v Canadian Medical, a zdůrazňuje, že některé projevy mohou být sotva znatelné, zatímco jiné vyžadují i hospitalizaci.
Mezi nejčastější projevy alergie patří vodnatá rýma, ucpaný nos, kýchání, pálení v nose, zarudlé oči, pálení a řezání v očích, bolest hlavy, ekzém, vyrážka či celková únava. Alergie se může projevit kdykoli během života, a pokud ji neléčíme, může se rozšiřovat na dříve neproblematické alergeny a jejich křížení. Proto je důležité začít obtíže včas řešit.
Vyhnout se lehkým poletujícím částečkám, které se vzduchem mohou snadno šířit i na velké vzdálenosti, lze na jaře jen velmi těžko. Pokud tedy nechcete malého alergika držet zavřeného celé dny a týdny doma, což určitě není ideální řešení.
Přesto by se alergici měli pokusit kontaktu s alergenem vyhnout, jak je to jen možné. „V době maximálního výskytu pylových zrn či jiných alergenů v ovzduší doporučuji co nejméně vycházet ven,“ radí MUDr. Eva Jerhotová z Oční kliniky NeoVize Praha. Protože každý alergik může být citlivý pouze na pyl z určité rostliny, je důležité nechat si lékařem stanovit přesný typ alergenu a následně sledovat pylové zpravodajství.
Obecně platí, že již během února přichází sezóna lísky, olše či tisu, v březnu se pak přidává bříza, jasan, vrba, topol či platan a později působí komplikace i další flóra. Důležitý vliv má také počasí, proto v některých letech nastupuje pylová sezóna dříve a jindy naopak se zpožděním.
Řadu důležitých informací, které v době pylové sezóny mohou pomoci (například pylový kalendář s přehledem, v jakých měsících kvetou jednotlivé rostliny, pylový monitoring, ale také odkazy na užitečné stránky pro alergiky), najdete na webovém portále Státního zdravotního ústavu (szu.cz/tema/zivotni-prostredi/pylovy-monitoring).
Alergiky trápí zejména nateklé sliznice, podráždění kůže a bolesti hlavy. „Na alergické obtíže se používají antihistaminika, která se vyrábějí ve formě tablet, očních kapek a nosních sprejů,“ popisuje PharmDr. Ivana Lánová, odborná konzultantka lékáren Benu a dodává: „Nejhorší volbou pro pobyt venku nebo větrání je suché a větrné počasí. V domě či bytě je možné umístit i čističky vzduchu, které dokážou ze vzduchu odfiltrovat pylová zrna.“
V době kvetení trav a stromů se alergik trpící sennou rýmou může setkat i s projevy takzvané zkřížené alergie. Zkřížená alergie vzniká na základě podobnosti alergenů. „Nejčastější zkřížená alergie je mezi potravinami a pylem, kterou trpí ve střední Evropě až 50 % alergiků na pyl. Například alergie na pyl břízy a lísky může být zkřížená s alergií na jablka, hrušky, kořenovou zeleninu. Orální alergický syndrom – což je alergická reakce projevující se v ústní dutině – způsobí, že v pylové sezóně tento alergik nemůže jíst téměř žádné čerstvé ovoce. Při pokusu o jeho konzumaci se okamžitě dostaví svědění v ústech a v krku, zarudnutí a mírný otok jazyka a patra,“ vysvětluje Ivana Lánová.
V případě, že se objeví příznaky jako vodnatá rýma, kýchání, pálení očí, zarudlé oči, vyrážka, měli bychom s potomkem zajít k lékaři, který pomocí alergologického vyšetření alergii potvrdí, nebo vyvrátí a doporučí medikaci. „Pokud je alergie pod kontrolou, není se čeho obávat. Ale pokud se i přes užívání doporučené medikace stav zhoršuje, je důležité vyhledat odbornou pomoc. Projevy různých alergií není dobré podceňovat, mohou se rozvinout i v závažnější onemocnění,“ doplňuje Lánová. Obraťte se na pediatra, který vás odešle k specialistovi, alergologovi.
Alergolog díky laboratornímu vyšetření z krve zjistí, na co přesně je pacient alergický. Existuje celá řada vlivů na rozvoj alergie, velký podíl si nese genetika, ovšem k dalším faktorům patří také časté užívání antibiotik, znečištěné ovzduší, stres, přílišný důraz na osobní hygienu. Specialista navíc předepíše léky, které v boji proti pylové alergii pomohou.
Diagnostika alergického onemocnění může být velmi jednoduchá. Například EUC Laboratoře disponují unikátním přístrojem, který umí ze dvou kapek krve otestovat najednou až 295 různých alergenů. „Jde o novou generaci testu, která umožňuje vyšetřit v laboratoři najednou téměř kompletní profil alergenů z velmi malého množství odebrané krve,“ popisuje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.
Antihistaminika tlumí alergickou reakci a umožní vám eliminovat příznaky alergie. Druhou možností je pak imunoterapie, tedy postupné podávání alergenu, díky kterému si na látku tělo zvyká a vytvoří si toleranci. To však může trvat až pět let. Dlouhodobě neléčená alergie naopak může vést k vážným komplikacím – například v případě zraku může alergický zánět postihnout i rohovku.
na alergické obtíže pomůžou tzv. antihistaminika ve formě tablet, očních kapek a nosních sprejů