[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Alergie je přehnaná reakce imunitního systému na vnější látky, které se kolem nás běžně vyskytují a na které zdravý jedinec nereaguje. Může se jednat například o pyl, prach, peří, srst zvířat, některé potraviny a léky. V případě autoimunitních onemocnění se imunitní systém dokonce obrací proti vlastním orgánům a tkáním.
Mezi nejčastější projevy alergie patří vodnatá rýma, ucpaný nos, kýchání, pálení v nose, zarudlé oči, pálení a řezání v očích, bolest hlavy, ekzém, vyrážka či celková únava. Alergie se může projevit kdykoli během života, a pokud ji neléčíme, může se rozšiřovat na dříve neproblematické alergeny a jejich křížení. Proto je důležité začít obtíže včas řešit.
Vyhnout se lehkým poletujícím částečkám, které se vzduchem mohou snadno šířit i na velké vzdálenosti, lze na jaře jen velmi těžko. Pokud tedy nechcete malého alergika držet zavřeného celé dny a týdny doma, což určitě není ideální řešení.
Přesto by se alergici měli pokusit kontaktu s alergenem vyhnout, jak je to jen možné. „V době maximálního výskytu pylových zrn či jiných alergenů v ovzduší doporučuji co nejméně vycházet ven,“ radí MUDr. Eva Jerhotová z Oční kliniky NeoVize Praha. Protože každý alergik může být citlivý pouze na pyl z určité rostliny, je důležité nechat si lékařem stanovit přesný typ alergenu a následně sledovat pylové zpravodajství.
Obecně platí, že již během února přichází sezóna lísky, olše či tisu, v březnu se pak přidává bříza, jasan, vrba, topol či platan a později působí komplikace i další flóra. Důležitý vliv má také počasí, proto v některých letech nastupuje pylová sezóna dříve a jindy naopak se zpožděním.
Řadu důležitých informací, které v době pylové sezóny mohou pomoci (například pylový kalendář s přehledem, v jakých měsících kvetou jednotlivé rostliny, pylový monitoring, ale také odkazy na užitečné stránky pro alergiky), najdete na webovém portále Státního zdravotního ústavu (szu.cz/tema/zivotni-prostredi/pylovy-monitoring).
Alergiky trápí zejména nateklé sliznice, podráždění kůže a bolesti hlavy. „Na alergické obtíže se používají antihistaminika, která se vyrábějí ve formě tablet, očních kapek a nosních sprejů,“ popisuje PharmDr. Ivana Lánová, odborná konzultantka lékáren Benu a dodává: „Nejhorší volbou pro pobyt venku nebo větrání je suché a větrné počasí. V domě či bytě je možné umístit i čističky vzduchu, které dokážou ze vzduchu odfiltrovat pylová zrna.“
V době kvetení trav a stromů se alergik trpící sennou rýmou může setkat i s projevy takzvané zkřížené alergie. Zkřížená alergie vzniká na základě podobnosti alergenů. „Nejčastější zkřížená alergie je mezi potravinami a pylem, kterou trpí ve střední Evropě až 50 % alergiků na pyl. Například alergie na pyl břízy a lísky může být zkřížená s alergií na jablka, hrušky, kořenovou zeleninu. Orální alergický syndrom – což je alergická reakce projevující se v ústní dutině – způsobí, že v pylové sezóně tento alergik nemůže jíst téměř žádné čerstvé ovoce. Při pokusu o jeho konzumaci se okamžitě dostaví svědění v ústech a v krku, zarudnutí a mírný otok jazyka a patra,“ vysvětluje Ivana Lánová.
V případě, že se objeví příznaky jako vodnatá rýma, kýchání, pálení očí, zarudlé oči, vyrážka, měli bychom s potomkem zajít k lékaři, který pomocí alergologického vyšetření alergii potvrdí, nebo vyvrátí a doporučí medikaci. „Pokud je alergie pod kontrolou, není se čeho obávat. Ale pokud se i přes užívání doporučené medikace stav zhoršuje, je důležité vyhledat odbornou pomoc. Projevy různých alergií není dobré podceňovat, mohou se rozvinout i v závažnější onemocnění,“ doplňuje Lánová. Obraťte se na pediatra, který vás odešle k specialistovi, alergologovi.
Alergolog díky laboratornímu vyšetření z krve zjistí, na co přesně je pacient alergický. Existuje celá řada vlivů na rozvoj alergie, velký podíl si nese genetika, ovšem k dalším faktorům patří také časté užívání antibiotik, znečištěné ovzduší, stres, přílišný důraz na osobní hygienu. Specialista navíc předepíše léky, které v boji proti pylové alergii pomohou.
Antihistaminika tlumí alergickou reakci a umožní vám eliminovat příznaky alergie. Druhou možností je pak imunoterapie, tedy postupné podávání alergenu, díky kterému si na látku tělo zvyká a vytvoří si toleranci. To však může trvat až pět let. Dlouhodobě neléčená alergie naopak může vést k vážným komplikacím – například v případě zraku může alergický zánět postihnout i rohovku.
na alergické obtíže pomůžou tzv. antihistaminika ve formě tablet, očních kapek a nosních sprejů
FOTO: Istock.com, archivy firem