Možná si říkáte, co je to za nesmysl, že přece se svými miminky blbnete a nic se nikdy nestalo. A vůbec, neznáte nikoho, jehož dítě by utrpělo nějaké zranění kvůli rodičovskému dovádění. Přesto – létání, vyhazování, třesení nejsou vhodnou pohybovou aktivitou pro kojence.
Syndrom třeseného dítěte neboli shaken baby syndrom je vlastně označení pro děti traumatizované otřesy. Jen v USA lékaři zaznamenávají přes tisíc případů, jedno ze čtyř dětí dokonce umře, další tři potřebují neustálou lékařskou péči po zbytek života. A to proto, že s nimi rodiče nebo jiné blízké osoby nešetrně a příliš třásli. K syndromu dochází nejčastěji na základě prudkého třesení s dítětem. „Nejčastěji bývá diagnostikován u nejmenších kojenců a batolat do dvou let, ale může se objevit i u čtyř- až pětiletých dětí,“ říká hlavní fyzioterapeutka Iva Bílková z FYZIOkliniky v Praze.
VIDEO: Kojenecká kolika a rady zkušené duly: Simona Lazzari doporučuje před kojením jeden účinný trik
Opatrná a jemná manipulace
Možná s vaším miminkem podobně dovádí tatínek, který s kojencem všelijak mává a vyhazuje ho do výšky, samozřejmě s dobrými úmysly. Jenže ne každý pohyb v rámci hry je pro kojence vhodný. „Vždy jde o způsob zacházení s dítětem, které má vůči svému tělu neúměrně velkou hlavičku, a je třeba s ním manipulovat s největší opatrností a jemností. Při nošení je vždy nutné novorozenci hlavu podpírat, a i když už miminko samo hlavičku drží, její podpora je stále žádoucí. Například nenechat dítěti v šátku či nosítku houpat hlavičku do rytmu chůze, ale zajistit ji pevným úvazem,“ radí fyzioterapeutka.
Proč třesení vadí?
Pohybový aparát miminka je teprve ve stadiu vývoje, takže jakékoli necitlivé třesení mu vadí. „Obratle a šíjové svaly miminek jsou drobné a při rychlých, zbrklých pohybech se snadno zablokují. Z toho pak pro křehký dětský mozek a cévy pramení nejen funkční poškození pohybového aparátu, ale i poruchy zraku, sluchu, jemné motoriky, vysoká únavnost, otupělost, zvracení nebo u kojenců poruchy sání a polykání. V nejtěžších případech, kdy se s dítětem nešetrně třese, dochází k mentální retardaci, poruchám řeči, chování, kognitivního vnímání a až ke smrti,“ varuje fyzioterapeutka Iva Bílková.
S miminky se netřese!
Proto je potřeba vědět, že s malým dítětem se nikdy netřese. A to ani ve vzteku. Ani při hře. „I časté vyhazování dítěte do vzduchu nad hlavu, kdy není dostatečně utlumen pád dítěte a dojde k prudkému nárazu do rukou dospělého, je nebezpečné, protože cloumá s hlavičkou miminka,“ dodává odbornice. Silné škubnutí hlavou má podobné následky i pro teenagery a dospělé.
„U nich mluvíme o opěrkovém syndromu (whiplash trauma), který vzniká nejčastěji po nárazech v autě. Náhlá změna pohybu hlavou ale může ublížit i při sportu nebo zábavě, například na pouťové atrakci. Silné trhnutí hlavou a krkem dopředu a zpět lidé většinou přejdou bez povšimnutí, protože se nejedná o krvavé zranění nebo zlomeninu, neobjeví se ani modřiny,“ upozorňuje na možná nebezpečí Iva Bílková. Příznaky se přitom ozvou až několik týdnů po události, proto je syndrom tak těžké diagnostikovat. Mnoho lidí pak chodí s problémy, jako jsou bolesti hlavy, ramen, krku, slabosti rukou, únava, nevolnost, zvracení, k lékařům, ale pokud úraz nezpůsobí žádný funkční problém na obratlích, vyšetření neodhalí nic.
Ivana Ašenbrenerová
12. listopadu 2024