Maminka.czPředškolák

Šilhání u dětí

Mirka Koníčková 30.  6.  2009
Máte podezření, že vašemu dítěti „ujíždí“ jedno očičko? Nebo že špatně vidí? Pak neváhejte a poraďte se s lékařem. Pozdě odhalená vada se totiž mnohem hůř léčí.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Šilhání nebo podezření, že dítě šilhá, je jedním z nejčastějších důvodů, proč rodiče přivádějí své dítě do ordinace očního lékaře. Na oční vyšetření je totiž možné objednat dítě přímo, nemusíte čekat, až vám dá dětský lékař doporučení.

Tato vada souvisí s vývojem vidění. MUDr. Věra Flemrová z Oční kliniky Lexum vysvětluje: „U člověka se kvalita vidění a spolupráce očí rozvíjí až po narození. Při správném vývoji spolu oči spolupracují a vytvoří ve zrakovém centru centrálního nervového systému jeden prostorový obraz. Vývoj kvality zraku probíhá od narození do 6–7 let.

Toto je bohužel krátké období, kdy jsme schopni kvalitu vidění léčebně ovlivnit. Kontrola vidění je součástí tříleté a pětileté preventivní prohlídky u dětského lékaře. Cílem je zachytit děti s dioptrickou nebo jinou oční vadou a – pokud je to vhodné a možné – zahájit léčbu. V případě, že dítě nechce spolupracovat, brání se zakrytí oka při vyšetření nebo rodiče mají podezření, že se jedno oko nestabilně či stabilně uchyluje, pak nelze tyto příznaky podceňovat a je vhodné vyšetření na specializovaném očním pracovišti.

Bohužel i v současné době jsou děti, které se dostanou na oční vyšetření pozdě – oční vada se pozdě zjistí a někdy ji již nelze léčit a dítě má pro zbytek života již trvalou poruchu zraku.“

CO JE TO STRABISMUS?

Je to stav postavení očí, kdy jedno oko sleduje (fixuje) pozorovaný předmět a druhé oko je uchýlené a sledovaný předmět nefixuje. Oko může šilhat do všech směrů. U dětí se častěji setkávám se šilháním oka dovnitř, tj. k nosu. Může se opakovaně uchylovat pouze jedno oko nebo se mohou oči v šilhání střídat.

Čím je vlastně šilhání způsobeno? „Prvním krokem ke zjištění příčiny je vyšetření kvality vidění a podrobné vyšetření anatomie oka. Nejčastější příčinou šilhání je dioptrická vada na jednom nebo na obou očích. Dalšími příčinami jsou poruchy stavby oka, např. vývojové vady rohovky, čočky (šedý zákal), zrakového nervu, sítnice atd. Výčtem příčin šilhání chci upozornit na závažnost příznaku,šilhajícího oka‘, na rozmanitost onemocnění, která mohou šilhání způsobit. Chci, aby rodiče tento příznak nepodceňovali,“ vysvětluje doktorka Flemrová.

„Pokud se pravidelně uchyluje pouze jedno oko, je pravděpodobné, že kvalita vidění jednoho oka je oproti druhému oku výrazně zhoršena a že vznikla amblyopie (tupozrakost), tj. došlo k utlumení vývoje jednoha oka ve zrakové oblasti mozku. Amblyopie je adaptační schopnost dětského mozku vyloučit a nerozvíjet nekvalitní obraz jednoha oka.

Vzniká, jestliže oko dítěte nemá dobré podmínky k rozvoji vidění např. pro zákal v optických médiích (tj. čočce, rohovce, sklivci) z důvodu dioptrického rozdílu mezi očima nebo při vysoké dioptrické vadě na obou očích. Mozek pak není schopen za takových podmínek kvalitativně zlepšovat zrakovou oblast. Léčebně ovlivnit amblyopii je možné do zhruba 6–7 let. Pozdější zjištění vady již nelze terapeuticky ovlivnit.Kvalitativní postižení je pak trvalé,“ upozorňuje oční lékařka.

JAK PROBÍHÁ VYŠETŘENÍ?

Prvním krokem je zjištění kvality vidění očí. Vyšetřuje se každé oko zvlášť, kdy jedno oko musí být pečlivě zakryté. Metoda vyšetření závisí na věku a spolupráci dítěte, např. nejmenší děti lze vyšetřit metodou preferovaného vidění (sledování šrafovaných vzorů). Od 2–4 let určují děti jednoduché obrázky, od 4 let ukazují stranovou orientaci symbolů ve tvaru písmene E a od 7 let, při spolehlivé znalosti abecedy, se vyšetřuje pomocí písmen či číslic.

Dále je součástí vyšetření postavení očí, jejich hybnost a vzájemná spolupráce. Zde se využívají testy na binokulární vidění. Pokud dítě není schopné spolupracovat, např. se při první návštěvě bojí nebo pláče, pak je nutné vyšetření opakovat.

Druhým krokem je vyšetření jednotlivých segmentů oka a zjištění jeho správné anatomické stavby. Vyšetřuje se pomocí tzv. štěrbinové lampy a pomocí vyšetřovacích čoček nebo oft almoskopu.

Třetím krokem je rozkapání očí. Pomocí kapek (např. Atropin, Cyklopentolat) dojde k vyřazení schopnosti zaostřovat a lékař je následně schopen změřit plnou dioptrickou vadu a podrobně vyšetřit celou anatomickou stavbu oka a vyloučit jeho případnou organickou vadu.

LÉČBA ŠILHÁNÍ A TUPOZRAKOSTI

Při diagnostikování dioptrické vady je nutná plná korekce dioptrií brýlemi. „Při zjištění rozdílné kvality vidění i v brýlích je vhodné postižené oko zvýhodňovat, aby je mozek začal lépe využívat.

Zvýhodňování probíhá například zakrytím oka s lepší kvalitou vidění náplasťovou okluzí, gumovým přísavným okluzorem, či rozkapáním jednoho oka. Poměr dní s okluzí (se zakrytím) a bez okluze určuje lékař podle kvality vidění. Zakrývání a zvýhodňování oka probíhá do té doby, dokud se kvalita vidění obou očí nevyrovná. Čím dříve zjistíme u dítěte vadu a zahájíme léčbu, tím větší je šance na zlepšení a vyrovnání kvality vidění obou očí.

Také je nutné připomenout, že úspěšná léčba šilhání závisí i na dobré spolupráci s rodiči. Pouze s dostatečně informovaným rodičem je možné správně spolupracovat při léčbě. Rodič je ten, kdo dítěti každodenně opakovaně nasazuje brýle, opakovaně nalepuje okluzi na oko; a právě rodič musí vědět, proč to vlastně dělá.Pokud tato spolupráce nefunguje, je efekt léčby minimální,“ říká MUDr. Věra Flemrová.


OČNÍ VADU JSME ZJISTILI AŽ VE ČTYŘECH LETECH

Šilhání u dětí

„Před více než třemi lety jsem si u svého syna Míši všimla, jak mu někdy tzv. ujíždí oko,“ říká paní Markéta Kubánková.

Navštívila jsem tedy oční lékařku, kam Míša „patřil“. Po vyšetření se lékařka podivovala, jak je možné, že se vada očí nezjistila při prohlídce ve třech letech. Jenže tenkrát šel na „tříletou“ prohlídku s Míšou jeho tatínek. Syn při vyšetření vyváděl, a dětská paní doktorka to přičetla nezvyklému doprovodu tatínka.

Bohužel, při další návštěvě to už neprověřila. Od této oční lékařky jsem se tedy dověděla až v jeho 4 letech, že syn má 6 a 8 dioptrií. Lékařka mu ihned předepsala brýle. Jelikož se nepříjemný rozhovor odehrál před Míšou, nechtěl už jít k paní doktorce na příští kontrolu.

Manžel proto vyhledal paní doktorku Flemrovou. Ta nám vždy vše vysvětlí v klidu a Míša se jí nebojí. V současné době synova léčba spočívá v preventivních prohlídkách a v korekci dioptrií. Dnes je stav jeho očí stabilizován a také se trochu zlepšil, Míša dokonce reprezentoval školu ve vybíjené. Brýle mu v životě nepřekážejí. Všem rodičům bych doporučila vnímat nepřirozené signály chování jejich dětí a poradit se o tom co nejdříve s lékařem. Také je mi líto, jak jsem synovi říkala: „Podívej, ten chlapeček je menší než ty, a jak pěkně běhá po schodech.“

Přitom Míša viděl schody pořádně až s brýlemi. Jenže koho by napadlo, že špatně vidí, když hezky kreslil nebo když si hrál s lodičkou a bez problémů se trefi l vlaječkou do malého otvůrku v palubě... Paní doktorka mi to vysvětlila tak, že tu vzdálenost tzv. dorovnával, ale tím přetěžoval mozek a také šilhal. A navíc rodič nemá tolik přímého očního kontaktu s dítětem, protože dítě si většinou s něčím hraje, a přitom se vám nedívá přímo do očí. Není proto tak jednoznačné a lehké si toho všimnout.“


Maminčin odborník MUDR. Věra Flemrová Soukromá oční klinika Lexum, www.lexum.cz

Kdy je vhodná operace?

„Rozhodnutí o operaci udělá ošetřující lékař na základě všech předchozích vyšetření, zjištění příčiny, sledování v čase a posouzení vývoje šilhání. Některé typy šilhání vyžadují operaci již v kojeneckém věku, u jiných je vhodné počkat a operovat později. V případě šilhání z důvodu dioptrické vady nasadíme brýle plně vyrovnávající dioptrickou vadu a cvičíme kvalitu vidění.

Pokud je kvalita vidění obou očí vyrovnaná, ale dítě stále šilhá i v brýlích, pak je vhodná operace. Operujeme jen takovou velikost úchylky, kterou brýle nevyrovnají. I po operaci je nutné nosit brýlovou korekci, která ovlivňuje a stabilizuje postavení očí. Efekt operace a jeho stabilita závisí na správné indikaci, technickém provedení a rozsahu operace, na hojení a jizvení operovaných svalů, ale také na schopnosti mozku adaptovat se na nové postavení očí a stabilizovat je.

Pokud se mozek na nový pooperační stav neadaptuje, pak je možné, že v budoucnu dojde opět k uchýlení oka a že bude vhodná další kosmetická operace. Lékař ani rodič nemá stoprocentní jistotu stability pooperačního postavení. Ošetřující lékař se v předoperační léčbě snaží o vytvoření co nejlepších podmínek k pooperační adaptaci.“

Témata: Děti, Časopis Maminka, Předškolák, Dioptrická vada, Oční vyšetření, Úspěšná léčba, Oční vada, Oční lékařka, Oční klinika, Krátké období, Síl, Vzájemná spolupráce, Zakrývání, Nepříjemný rozhovor, Stránov

Video