[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ne, že bychom z rodičovství upřímnou radost neměli. Někdy je ale těžké ustát perné chvilky, o které (zejména když spěcháme) s dětmi nebývá nouze. Často se pak uchylujeme k nejrychlejším a zdánlivě nejjednodušším řešením, které nám ale paradoxně mohou rodičovství ztěžovat. Pokud uplatňujeme stále stejný styl vedení dětí a máme pocit, že něco nefunguje, že nespolupracují a namotivovat je pro další úkoly nás stojí hodně energie, pak stojí za to zkusit to jinak. Jak? Naučit se používat v různých situacích různé styly vedení s ohledem na zkušenosti a dovednosti našich dětí i jejich připravenosti zvládnout daný úkol.
Právě tím se zabývá SITUAČNÍ RODIČOVSTVÍ. Způsob výchovy dětí, který vychází z výzkumy potvrzeného manažerského situačního leadershipu.
„Myšlenka situačního leadershipu a situačního rodičovství vychází z toho, že způsob vedení lidí, potažmo výchovy dětí, by neměl být funkcí osobnosti manažera nebo daného rodiče, tedy toho, jakým je člověkem („Hele, já jsem takovej a řeším to takhle…“), ale funkcí situace. To, jak vychovávám děti, by mělo primárně vycházet ze zvážení situačních faktorů, jako jsou například zralost, motivace, schopnosti dítěte a také to, jak je situace krizová, náročná a jaké může mít dopady a důsledky na samotné dítě,“ popisuje psycholog a autor metody Martin Konečný. „Situačním vedením se zabývám posledních 15 let. Je podložen daty, která ukazují, že když se v týmu dobře zachází s autonomií a mocí, tým i vztahy pak velmi dobře fungují. Členy týmu to vede ke spokojenosti, zodpovědnosti a osobní zralosti.“ Když Martin Konečný během svých školení situačního vedení lidí zjistil, že při něm často používá metafory z vlastní rodiny, uvědomil si, že tento přístup efektivně uplatňuje i na své tři děti. A tak přenesl manažerské „know-how“ do oblasti rodičovství.
Situační rodičovství je založené na důležitosti autonomie. „Výzkumy potvrzují, že pokud má člověk dobře odvést zadanou práci, musí být splněny určité podmínky. Musí v ní být dobrý, musí ho bavit a musí zažívat autonomii. To znamená, že v různých situacích zvažuji, jakým stylem vedení k dítěti přistupovat a kolik „svobody a moci“ mu v ní dopřát,“ říká Konečný. Kolik autonomie dítě dostává, je podle něj dobře vidět v chování a v přístupu lidí. „Někdo má ve dvaceti dvě firmy, je od osmnácti samostatný, má tendenci druhým automaticky tykat, někdo je naopak tichý, bojí se prosadit a je zaskočený, když mu tykání nabídnete… Tyhle děti nedostávaly prostor pro autonomii, protože měly direktivní rodiče. Já vždycky říkám, že direktivní manažer si vychová neschopné zaměstnance, a direktivní rodiče si typicky vychovají neschopné děti, protože jim nedávají možnost zažít svobodu a autonomii. Děti jsou pak pasivní, reaktivní a nemají dostatečně vyvinuté sebevědomí,“ popisuje Konečný.
Jak vypadá situační rodič v praxi? Hlavní situační faktory.
Jak se uplatňují výchovné styly rodičů při výběru dárků pro dítě?
Co přinese autonomie dítěte?
Jak správně využívat moc?
Rozhodování o kapesném.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Už mám předplatné. Přihlásit se