[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Je pondělí večer a osmiletou Natálku přivádí domů babička okolo šesté hodiny, kdy se vrací z práce i její maminka. Vnučku babička vyzvedne z družiny, kde má po obědě angličtinu, pak jedou společně do hudební školy na klavír. Natálka si s babičkou v autobuse opakuje počty a ukusuje výborný babiččin jablečný koláč – svačinu v družině bohužel nestíhá. Další den odpoledne jde Natálka na mažoretky, ty ji opravdu baví! Z družiny ji spolu s dalšími třemi dívenkami odvádí jedna z maminek malých mažoretek. Další den se opět Naty setká s babičkou, pojedou spolu do hudební školy, tentokrát ale na povinnou hudební nauku. Ve čtvrtek zůstává Natálka v družině, mají angličtinu a nově i úžasný chovatelský kroužek. Holčičku všechny kroužky baví, ale i tak se nejvíc těší na pátek! To zůstává v družině celé odpoledne. S kamarádkami si většinou vyndají bednu s barbínami a hrají si, dokud si je rodiče nevyzvednou. Na hraní má Natálka přes týden málo času, po příchodu domů si popovídá s rodiči, navečeří se, udělá úkoly, cvičně přečte pár řádků z čítanky, zopakuje logopedii a už je čas na pohádku a spánek.
Přechod ze školky do školy je pro děti velká změna v mnoha směrech. Zatímco v předškolním věku je dětem dovoleno, aby většinu času strávily hrou, nástup do školy je pro děti i rodiče velkým milníkem. Pro hru je najednou minimum místa a většinu času pohltí školní i mimoškolní povinnosti a další činnosti, které z pohledu dospělých rozvíjejí potenciál dítěte mnohem efektivněji než prachobyčejná hra. Mnozí rodiče se dokonce červenají při zmínce o tom, že si jejich malý školák ještě hraje s autíčky, plyšáky či panenkami! Proboha, k čemu takové hraní vůbec je? Vždyť lze obrovský potenciál, který mladší školáčci mají, využít mnohem lépe než ke hraní s infantilními panenkami. Ostatně právě v tomto věku jsou děti nejvíce otevřené poznávání a učení, mnoho vědomostí si osvojí poměrně snadno a dobře si je pamatují.
„Z vývojově psychologického hlediska je však hra u školního dítěte (opatrně dodávám, že to platí i pro dospívající a pro dospělé) velmi důležitý motor rozvoje osobnosti, udržení psychiky v dobré kondici, ale i zdroj radosti a slasti. Vstup do školy není ve skutečnosti v životě dítěte žádný reálný předěl…“ vysvětluje v jednom ze svých poutavých článků známý psycholog Václav Mertin. A dále zdůrazňuje, že každé dítě potřebuje ke zdravému rozvoji osobnosti naprosto volnou a nikým neorganizovanou hru (aktivitu), kdy může relaxovat, regenerovat a odreagovat se.
Skvělý nápad: půjčovny hraček, které fungují jako knihovny
Prostřednictvím hry pak mnohdy ventiluje i nejrůznější pocity, konflikty, problémy a zklamání. Volnou hru nemůže nahradit žádná aktivita, dokonce ani ta, která dítě sebevíce baví, avšak je organizovaná a řízená dospělým. A pozor, volná hra má své místo, i když asi v jiné podobě, i u dětí staršího školního věku. Jediným úskalím volné hry je její možná jednostrannost (zvláště pokud by se hra omezila výhradně na hraní na počítači)! V tomto směru stojí za to děti motivovat k tomu, aby jejich hry byly rozmanité a děti si hrály jak s hračkami, tak bez nich, jak venku, tak uvnitř.