[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
V seriálu Dokonalý svět byla na toto téma úsměvná scéna. Produkční Vanda se ptá kolegyně z práce, v čem dělá chybu, že je pořád sama, a jak nebýt náročná, když v jejím okolí není ani jeden NORMÁLNÍ chlap. „Možná to chce snižovat kritéria,“ odpoví kolegyně. „A to se dělá jak?“ na to Vanda. „Vodku – a dvojitou, prosím…“ reaguje kolegyně. Existuje názor, a v časopise Moje psychologie už jsme o něm psali, že z jistého pohledu může za ženskou osamělost jakési zvláštní sociální vlnobití v naší společnosti.
Ačkoli se ženy tradičně vdávaly za muže vzdělanější a potenciálně úspěšnější, než jsou ony samy, v poslední době se situace změnila: vzdělaní a úspěšní muži se totiž zhlédli v asistentkách, sekretářkách a prodavačkách, zkrátka v ženách, které je pravděpodobně nebudou převyšovat a budou vytvářet rodinnou pohodu. Kariérově méně úspěšní muži tak zůstávají single a s nimi i početná skupina úspěšných žen, které najednou nemají kde brát – copak si vezmou chlapa, kterého si nikdy nebudou vážit?
Podle některých názorů je tohle zvláštní sociální vlnobití důsledkem emancipace: jsme soběstačné, muži nás obdivují, ale doma by nás mít nechtěli. Ženy jsou dnes – přiznejme si, že hlavně vlastní vinou – pod obrovským tlakem: musejí podávat výkony v zaměstnání, musejí dobře vypadat, měly by se uživit, a naopak by se neměly hroutit, tloustnout a pokud možno ani stárnout. Počínaje třicítkou pak okolí očekává, že taková žena představí rodičům ženicha na úrovni, vdá se, začne rodit děti a starat se o domácnost.
Dlouho se nic neděje. Úspěšná žena je totiž náročná (může si to dovolit) a nehledá muže za každou cenu. Jenže tlak se s přibývajícími léty stupňuje a najednou přijde panika: Stihnu mít děti? Stihnu mít rodinu? A tu se najednou kdesi zjeví muž, který sice nemá to či ono (vzdělání, kariéru, zdroje), ale chová se jakžtakž galantně, sem tam něco zařídí a dodá iluzi opory. Žena je u vytržení, že konečně není na všechno sama, a nastává logická reakce organismu – slepá zamilovanost.
„Vy ženy někdy vystupujete tak sebejistě, schopně a silně, že nevím, jak reagovat. Nedávno jsem nabídl kamarádce pomoc s výměnou pneumatiky a ona mě odbyla, že nepotřebuje, že to zvládne,“ svěřoval se mi onehdy kamarád. Ženy už nejsou na mužích závislé nejen finančně, ale nijak. V praxi to funguje tak, že když nás muž nebaví a vztah nefunguje, můžeme se s ním klidně rozejít a fungovat samy v pohodě dál. Vědomy si své samostatnosti a svých schopností máme na muže jisté nároky. Jsou přemrštěné?
Psycholožky Martina Trojanová ani Kateřina Hollá, které jsem oslovila coby konzultantky tohoto článku, si to nemyslí. Nároky na muže ze strany žen, s nimiž se setkávají ve svých praxích, jsou podle nich úměrné a ve většině případů nevycházejí z nevyrovnanosti, tedy z toho, že by ženy nevěděly, co chtějí, ale naopak z uvědomění si své vlastní hodnoty: nechtějí spojit svůj život jen tak s kdekým. „Většina žen, které po třicítce zůstávají samy, nepotřebují konzultovat nároky na muže. Ovšem potřebují konzultovat své psychické rozpoložení – úzkost, schopnost přizpůsobit se, dělat kompromisy, domluvit se,“ říká Kateřina Hollá a pokračuje: „Současný svět ženám umožňuje zabezpečit se samy, partnera ‚nepotřebují‘ z ekonomických ani jiných důvodů. Partnerství se tak omezuje na ten nejzákladnější důvod, a to je láska. Ta je však velmi málo uchopitelná, popsatelná, racionální, proto je pro mnoho lidí nedostupná.“
ČTĚTE TAKÉ: Horoskop na prosinec 2011
Její slova v rozhovoru pro náš časopis nedávno potvrdila i režisérka Tereza Kopáčová: „Všechny ty osamělé ženy, které znám, si můžou za svou samotu. Mívaly jsme ve zvyku nad dvojkou vína vytvářet dramatické teorie o tom, jak jsou muži zbabělí, když tak báječné a úspěšné ženy nechtějí, než mne jednou napadlo, zeptat se sama sebe, jestli být chlapem, chtěla bych je já. No, nechtěla. Protože se s nimi z různých důvodů nedá žít.“
Mít vysoká očekávání je podle psycholožky Martiny Trojanové v pořádku. Problém je s těmi extrémními až přemrštěnými. A s tím, jak jedny od druhých odlišit – stojím ještě nohama pevně na zemi, nebo už je méočekávání za hranicí? „Posoudit, zda jsou nároky některé ženy extrémní, lze v obecné rovině opravdu těžko. Každá žena si ale může odpovědět sama – jestliže se ve svém životě setkala nebo setkává s mnoha muži a přitom se u ní žádný z nich nedostal až do finále, aby aspoň uvažovala o možném vztahu, pak je zřejmě načase se zamyslet,“ doporučuje. Psycholožka Kateřina Hollá se ve své praxi setkává s ženami, jejichž očekávání nejsou ani tak přemrštěná jako spíš nereálná.
Pokračování >>>