[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ještě než se mi narodil syn, byla jsem nadopovaná informacemi o výživě kojenců a batolat. A také jsem patřila mezi matky, které jsou přesvědčené, že jejich ratolest minimálně do tří let nepozná, jak chutná lízátko. V roce a půl se mrňous v nestřeženém okamžiku zmocnil čokoládového čerta a ukousl mu hlavu se značným apetitem. Šílela jsem. Stejně jako když jsem zjistila, že můj muž mu místo neslazeného ovocného čaje nebo vody dává rybízovou šťávu (aspoň že domácí). A postupem času jsem to vzdala s vědomím, že nebudu nic zakazovat a budu jen vysvětlovat a korigovat. Takže dnes má náš tříleťák slušný přehled o rozmanitosti sladkých dobrot, nijak zásadně je ale nevyžaduje. Je zvyklý, že doma se sladké moc nevyskytuje a dostane ho jen čas od času.
Přemíra sladkého stojí za zkaženými zuby, obezitou, hyperaktivitou, či naopak únavou a podrážděností, to potvrdí každý lékař i odborník na výživu. „Sladkosti řadíme mezi pochutiny, což jsou potraviny, které by se měly v jídelníčku vyskytovat omezeně, zejména z důvodu obrovského množství obsaženého cukru. Dětský organismus je tak vystaven riziku cukrovky i srdečně-cévních onemocnění,“ zdůrazňuje pediatrička MUDr. Silvia Bajová a dodává: „Je jasné, že sladkosti není možné z dětského jídelníčku úplně vyloučit. Občasné mlsání při jinak kvalitní a vyvážené stravě neuškodí. Je ale lepší volit hned od útlého věku zdravější varianty, aby dítě později komerčně vyráběné sladké produkty cíleně nevyhledávalo. Je na nás dospělých, aby mrkev nebo borůvky byly běžnou součástí stravy, nikoli trestem.“
U sladkostí všeho druhu je problémem především v nich obsažený rafinovaný cukr. V případě plněných oplatek, sušenek a mražených krémů s rostlinnými tuky bývá pak na závadu také vysoký podíl nevhodných tuků, respektive nasycených mastných kyselin. U nekvalitních čokoládových náhražek bývají obsaženy nenasycené transmastné kyseliny, které stejně jako nasycené mastné kyseliny zvyšují hladinu cholesterolu v krvi. Odborníci zmiňují i negativní vliv na imunitní systém. „Vždy jde o množství – jedna malá sladkost několikrát týdně na závadu není, sáček bonbonů snědený na posezení už ano. Co je špatného na kousku domácího koláče nebo nanuku na výletě? Nic, ovšem za předpokladu, že sladkosti nenarušují běžný stravovací režim. Což se děje, když jí dítě sladkostí příliš (proč by jedlo „normální“ jídlo, když se „zaplácne“ něčím sladkým?). Maminky někdy uplácejí dítko sladkostmi, aby dalo pokoj, nebo mu nabídnou sušenku, aby si zjednodušily práci, protože rozbalit sušenku je snadnější než loupat a krájet ovoce a zeleninu,“ říká nutriční specialistka PhDr. Karolína Hlavatá.
Přihlaste sea zdarma dočtětetento článek
V pokračování článku také najdete
Chytrý výběr sladkostí
Tipy na domácí pochoutky
Proč nepoužívat sladkosti jako odměnu nebo motivaci?
Tipy od psycholožky