Maminka.czTěhotenství

Markéta Divišová: Měla jsem jen 10 kg navíc, a cítila se krásná...

Dita Mrázková 16.  1.  2012
Markéta Divišová: Měla jsem jen 10 kg navíc, a cítila se krásná...
„Nejsilnější životní zážitek byl pro mne porod naší dcery“, říká Markéta Divišová. Jak si užívá své mateřství a o tom, zda plánuje dalšího potomka, se můžete dočíst v 2. díle velkého rozhovoru.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

< první="" díl="">

* Jste profesionální modelka, tudíž se živíte svým tělem. Řešila jste v průběhu těhotenství i to, že budete muset načas od práce upustit?

V té době jsem myslela jen na miminko. Dělala jsem vše pro to, aby bylo zdravé, nemyslela jsem na hlouposti. Můj manžel je velmi úspěšný podnikatel, a tak jsem nemusela řešit ani práci.

* Jak jste si čekání na miminko užila?

Bylo to jedno z nejkrásnějších období v mém životě. Byla jsem šťastná, bylo mi dobře, neměla jsem skoro žádné nevolnosti. Celých devět měsíců probíhalo bez problémů. Měla jsem jen 10 kg navíc, a cítila se krásná a spokojená.

* Byl s vámi na porodním sále i manžel?

Byl a já byla velmi ráda. Vždycky jsem měla názor, že chlap u porodu být nemá. Během těhotenství jsem ho ale změnila. Tomáš mi byl velkou oporou a moc mi pomohl při náročných situacích. Účast partnera u porodu můžu a dokonce i musím doporučit všem nastávajícím maminkám. Při všech plusech, které v tom vidím, je to navíc i velký společný akt sblížení ženy a muže.

* Snažíte se dbát o svoji postavu, o to, co jíte? A máte nějaký zaručený tip, babskou radu pro novopečené maminky, která se vám osobně osvědčila?

O svoji postavu dbám stejně jako dřív, spíše bych řekla, že i míň, protože už nemám tolik času. S miminkem je velká práce, maminky toho za den nalítají tolik, až to hezké není. Jsem všeobecně hodně hyperaktivní člověk, a i když Natálka třeba v těch prvních měsících usnula, nedokázala jsem zůstat sedět a odpočívat. Poklízela jsem byt, učila se do školy a vařila, prostě všechno, co mě napadlo. Také jsem hodně kojila a stále kojím – to dost přispívá k úbytku na váze. V jídle se neomezuji, vím, že potřebuji hodně vitaminů pro Natálku i pro sebe. Babskou radu ale nemám. To, co mi pomohlo a vždy pomáhá, je dobrá mysl a dělat všechno s radostí a s nadšením. Pořád se na všechno těším, a to mi pomohlo i před porodem.

* Tak mě napadá, měla jste z toho neznáma nějaké obavy?

Nebála jsem se. Myslela jsem jen na svoji holčičku, jak bude krásná a zdravá a všechno ostatní jsem nechala plynout. Měla jsem skvělého porodníka, pana doktora Antonína Pařízka, který mi všechno důkladně vysvětlil. Co můžu doporučit a co mi opravdu velmi pomohlo, je jeho kniha, která už má čtyři vydání. Když jsem si nebyla něčím jistá, prostě jsem nalistovala odpovídající kapitolu a hned jsem věděla, co dělat nebo nedělat. Opravdu mi to pomohlo při nejistotách a tápání před porodem.

* Natálce je 10 měsíců. Jak jste si tu dobu s ní stačila užít?

Letí to hrozně... Období od porodu až po teď si užívám moc. Těším se na každý den strávený s Natálkou. Dělá nám radost úplně vším. První tři měsíce jsem byla pořád naměkko, stejně tak i manžel. Je to nepopsatelný pocit, mít miminko je ta nejkrásnější věc na světě! Každý měsíc malé třeba děláme oslavu. Koupíme dort a svíčky a slavíme její narozeniny. Do jednoho roku to tak budeme dělat každý měsíc.

* A čím Natálku překvapíte, až bude slavit ty první opravdové narozeniny?

Všechno přizpůsobujeme jí. Chceme, aby měla klid, aby byla šťastná a byla jen tam, kde se cítí dobře. Uděláme jí samozřejmě ty nejúžasnější narozeniny, ale jen v rodinném kruhu.

* Jaké pokroky už má za sebou?

Je velmi vnímavá a bystrá, rychle se učí novým věcem. Už i skoro chodí. Pořád čteme knížky. Miluje taková ta gumová zvířátka. Často si spolu hrajeme a zároveň se hrou učíme. Natálka je od narození velmi klidná, skoro nepláče a je všeobecně velmi pohodová. Pořád se spolu smějeme. Rozesměju ji třeba, když ji začnu honit, nebo kousat do prstíčku, kterým teď na všechno ukazuje, nebo když vezmu nějakého plyšového medvídka, dělám různé skřeky a šťouchám ji s ním do bříška. Když slyší hudbu, začne tancovat a smát se. Má moc ráda borůvky. Teď pořád koukáme, jak pere pračka. Ráda se dívá, jak se fénujeme, a všemu, co je elektrické, říká „én“ jako fén, na varnou konvici a všechny hrnky zase ukazuje „aj“ jako čaj… Je to báječné a šťastné dítě. Moc ji milujeme.

* Spousta tatínků si po narození prvního potomka přeje dalšího, a co možná nejrychleji. Jak je to u vás, plánujete pořídit Natálce sourozence?

Na tuto otázku máme s Tomášem stejný názor. Chceme počkat tak dva roky a pak určitě budeme chtít další miminko. Teď se chceme Natálce věnovat na 100 % a užít si ji.

* Jak se díváte na chůvy a jesle? Využila jste už jejich péče, chystáte se ji využít, nebo si myslíte, že matka by měla být se svým dítětem co nejdéle?

Chůvu jsem nevyužila a ani nevyužiji. Chci s Natálkou být, co nejdéle to půjde. Chci se jí věnovat a učit ji všechno sama. Zatím mám názor takový, že máma by měla být se svým dítětem a dítě se svými rodiči.

* Myslíte na budoucnost, co vás třeba čeká za pár let?

Nekoukám na to, co bude třeba za deset let. Snažím se užívat si každý den, který přijde. Hlavně teď, co máme Natálku, si chci vychutnat z každého dne maximum.

Témata: Těhotenství, Porod, Děti, Předškolák, Školák, Novorozenec, Slavní rodiče, Časopis Maminka, Batole, Kojenec, JEN, Stejný názor, Krásná, Mela, Mark, Cit, Div, Nejkrásnější věc, Nepopsatelný pocit, Zaručený tip, Velká práce