Snažíte se, aby vaše dítě bylo ve všem dokonalé a perfektní? Bohužel snaha o příliš dokonalé rodičovství napáchá mnohem více škody než užitku. A může mít negativní vliv i na duševní zdraví našich potomků. Jak může snaha o dokonalost vadit, proč se o ni ani nepokoušet?
Zdánlivě na tom nic není – chtít, aby děti dělaly všechno co nejlépe, nedělaly žádné chyby. Jenže perfekcionismus je pro duši dítěte nebezpečný. A vlastně i pro nás, dospělé.
Podle Newport Academy, organizace, která se zabývá mentálním zdravím dětí a dospívajících, trpí maladaptivním perfekcionismem, tedy nerealistickou snahou o dokonalost, až 30 procent dospívajících. Kromě srovnávání s vrstevníky na sociálních sítích sehrává svůj vliv i naučené chování z rodiny.
VIDEO: Konflikt do života patří, zdravá asertivita je říct věci tak, jak bychom je zvládli slyšet od druhého, říká koučka
Když jsou rodiče perfekcionisti
Ne každá snaha být nejlepší vede k duševním potížím, pravdou ale je, že pokud jsou rodiče sami velcí perfekcionisté, nezřídka to očekávají i od svých dětí. „Výchova založená na tlaku na dokonalost může u dítěte vést k pocitu méněcennosti, strachu z toho, udělat chybu, k postoji ‚kdo nic nedělá, nic nezkazí‘ a tím vlastně demotivovat dítě zkoušet nové nebo náročnější úkoly,“ říká psycholožka Kristina Zemánková. Perfekcionismus podle ní bývá projevem vývojového traumatu. „Tlak na dokonalost způsobuje opak toho, jak byl zamýšlen, místo aby dítěti bylo líp, je mu hůř,“ dodává.
V čem dětem snaha o dokonalost škodí
Jak dokazují nejrůznější výzkumy, tlak na dokonalost může vést k řadě psychických potíží. Potvrzuje to i psycholožka Kristina Zemánková: „Taková výchova škodí sebevědomí dítěte, jeho vztahu sama k sobě, protože se pak může cítit přijímané jen za určitých podmínek. Podmiňování lásky a náklonnosti výkony dítěte je úplně nejškodlivější rodičovský přístup. Láska rodiče k dítěti má být bezpodmínečná,“ dodává odbornice.
Hranice mezi zdravou snahou a toxickým perfekcionismem
Podle psycholožky Zemánkové přináší zdravá snaha radost z pokroku a možnost učení se z chyb. „Zatímco toxický perfekcionismus vede k nadměrnému stresu, strachu z neúspěchu, trémě a jiným neurotickým projevům. Důležité je najít zdravou rovnováhu mezi ambicemi a sebekritikou,“ dodává.
Simona Procházková
21. března 2021
Projevy toxického perfekcionismu
Projevy jsou různé, může to být přílišná sebekritika, kdy je dítě příliš tvrdé samo na sebe, obviňuje se a trestá samo sebe. „Například o sobě špatně mluví, jsem takový hňup, když se mu něco nepovede. Dítě nedokáže ocenit své úspěchy, protože neustále hledá, kde ještě něco vylepšit, aby mu neunikla ani nejmenší chybička. Dítě se tedy přehnaně kontroluje, přestává být spontánní a přestává mít radost z činností, kterým se věnuje,“ vysvětluje psycholožka.
Hledání chyb vede k sebepodceňování
Dítě může mít potíž dokončovat úkoly, protože pořád hledá chyby, což mu může způsobit stres. „Dítě má v podstatě nerealistická očekávání, takže vlastně nikdy nemůže zažít pocit úspěchu. To vše může vést k nízkému sebevědomí a sociální izolaci. Dítě si totiž může myslet, že ho i ostatní posuzují tak ostře jako ono samo sebe nebo jako jeho rodiče, a tak se raději ostatním vyhýbá,“ říká Kristina Zemánková.
Jak naučit dítě přijímat chyby?
Jako rodiče byste měli začít u sebe. Když budete sami o chybách mluvit. „Dítě potřebuje vidět, že i rodiče někdy udělají chybu a co s tím dělat. Od svých rodičů se učí, jak chybu napravit, jak se omluvit i to, že chyby k životu patří a není to žádná katastrofa,“ doporučuje odbornice.
Lenka Brožová
15. listopadu 2024