[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
V období dospívání řeší otázku vzhledu téměř každý. K jeho hodnocení přitom značnou mírou přispívají i nerealistické obrázky či videa ze sociálních sítí, které jsou právě v tomto ohledu poměrně nelítostné. A děti jim mnohdy podléhají více, než je zdrávo. Máte přehled, kde se v online světě pohybuje vaše ratolest, jak se prezentuje a zda nehrozí, že se stane obětí posměchu, nebo dokonce cílené šikany?
V online prostředí čelila posměškům jedna třetina českých dětí, v reálném životě to byla více než polovina. Jen každé druhé dítě je spokojené se svým obličejem, s vlastním tělem pak pouze 46 % dotázaných. Každé desáté dítě přiznává sebepoškozující tendence, přes 4 % pak potvrdila řezání či pálení. To vše vyplynulo z průzkumu, kterého se účastnilo téměř 10 tisíc dětí a dospívajících ve věku 10 až 17 let.
Sociální sítě jsou pro velkou část dětí velmi důležité. Představují pro ně prostor, kde se mohou bavit, komunikovat s přáteli, prezentovat samy sebe i tvořit vlastní virtuální identitu prostřednictvím profilů, které samy plní nejrůznějším obsahem. Dominantní platformou, kterou české děti využívají, jsou kromě YouTube hlavně Instagram a TikTok.
"Na těchto sítích děti nejčastěji sdílí běžné zážitky ze svého života. Zhruba pětina se zde snaží tvořit vtipný obsah," popisuje Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vytváření a sdílení obsahu, jako jsou sebepoškozování nebo násilí, přiznalo 0,5 % dětí. Přibližně 1 % dětí pak ve svých příspěvcích tvoří videa, ve kterých hraje hlavní roli marihuana či jiné drogy, u 2 % to je alkohol.
Na sociálních sítích mohou uživatelé své fotografie upravovat za pomoci filtrů. Ty používá pro úpravu fotografií přes 42 % dotázaných. Nejčastěji jimi vylepšují kontrast (25 %), vyhlazují si obličej (10 %) a nebo napodobují make-up (4 %). "Motivací používat filtry je hlavně zábava. A také to, že chtějí díky nim vypadat lépe než ve skutečnosti," vysvětluje Kamil Kopecký, podle kterého děti nevnímají upravování fotografií pomocí filtrů ani negativně, ani kladně. Jen zhruba 11 % dětí se úprava fotografií pomocí filtrů vůbec nelíbí.
Z průzkumu agentury IPSOS pro značku Dove vyšlo najevo, že 6 z 10 dívek ve věku 10 až 17 let při odpovědi na otázku, jestli by před sdílením selfie fotky použily filtr nebo zkrášlovací aplikaci, odpovědělo kladně. Dívky v tomto věku na sociálních sítích tráví více než hodinu denně, jsou tak neustále zásobovány množstvím často nerealistických fotek vzorů, ke kterým na sítích vzhlížejí. K nejčastějším úpravám, které děvčata před sdílením svých fotek se světem provádí, patří zejména obličej, pleť a vlasy. Často na tom nevidí nic špatného, dělají to přece všichni, od vrstevníků po dospělé.
Sociální sítě pro mladé dívky v mnohých případech představují místo, kde se cítí být samy sebou. Přiznávají, že jim záleží na tom, jakou odezvu jejich fotky budou mít a co na ně řekne jejich okolí. Negativní odezva pak často způsobuje, že dívky po sdílení fotek měly pocit, že nejsou dost hezké, a cítily se méněcenné.
Šikana může mít mnoho podob a jednou z nich je i urážení a zostuzování ostatních kvůli jejich vzhledu (tzv. body shaming). Podobně jako i jiné formy šikany se také tato v posledních letech přesunula na internet a stále častěji se s ní setkávají právě děti a dospívající na sociálních sítích.
"V online prostředí čelila posměškům kvůli vzhledu jedna třetina českých dětí, v reálném životě to byla dokonce více než polovina," tvrdí Kopecký. Nejčastěji se dětem ostatní posmívali kvůli tělesnému vzhledu (29 %) nebo obličeji a vlasům (26 %). 22 % dětí zažilo urážky kvůli oblečení nebo mobilu (značka, stáří mobilního zařízení). Jen 8 % dětí přitom přiznává, že by se někomu posmívalo v online prostředí, ve virtuálním prostředí to bylo 13 %.
Děti, které se staly obětí body shamingu, přiznávají jak negativní, tak i pozitivní dopady na svou psychiku a chování. Některé dospívající nepříjemné zkušenosti motivovaly pozitivně, což se odrazilo v aktivitách podporujících zdravý životní styl, konkrétně se jednalo o sport, kterému se začalo více věnovat 10 % dětí, na posilování se zaměřilo 5 %. Zhruba 4 % dětí se začala zdravě stravovat a 8,4 % dospívajících změnilo styl oblékání a více se zajímá o módní trendy.
"Přes 7 % dětí se však začalo omezovat v jídle a 5 % dětí dokonce redukovalo příjem potravy na minimum. Naopak zvýšení příjmu potravy více než obvykle deklarují 2 % dětí," popisuje Jana Kvintová z Katedry psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
"Závažným zjištěním je pak přiznání přejídání se a následné vyzvracení potravy u 1,3 % dětí. Přes 7 % dětí začalo vnímat své tělo jako 'tlusté', přestože je okolí ujišťovalo o opaku," dodává Kvintová.
Pro více než 6 % dětí byla negativní zkušenost v online prostředí spouštěcím mechanismem pro užívání nějakého typu návykové látky, ať už se v obecné rovině jednalo o návykové látky společensky přijatelné, tolerované či nelegální. Užívání psychofarmak na úzkost a depresi přiznává 1,6 % dětí, léků na spaní 1,3 % dětí, kouření či požívání alkoholických nápojů pak uvádí 3,3 % dospívajících.
U 4 % dětí se také objevily obranné reakce, které lze nazvat psychosomatické. Děti pociťovaly tělesné potíže, jako jsou například bolest hlavy, břicha či pocity na zvracení. "Poruchy spánku jako citlivý ukazatel psychické nepohody se objevily u 7 % dětí," vysvětluje Kvintová.
Dopady negativní zkušenosti v online prostředí směřují také do oblasti prožívání. Celkem 25 % dětí se domnívá, že je situace posílila, a staly se tak odolnější. Zbytek dospívajících poukazuje na různé negativní dopady v této oblasti.
Vztek a podráždění prožívalo v této souvislosti 22,5 % respondentů, depresivní tendence v podobě smutku/méně radosti 21 % a 10,28 % dospívajících prožívalo pocity úzkosti a 6,22 % strachu. U téměř čtvrtiny dětí se taková zkušenost promítla do jejich sebehodnocení, a to tak, že si méně věří a více o sobě pochybují. Velmi alarmujícím zjištěním je, že každé desáté dítě přiznává dokonce sebepoškozující tendence.
Výzkum jednoznačně potvrdil, že body shaming je problém, na který je třeba reagovat např. prostřednictvím preventivních osvětových aktivit, posilováním sociálních dovedností dětí, ale také zvyšováním jejich psychické odolnosti. Samozřejmostí pak musí být také budování zdravého školního klimatu, které bude minimalizovat vznik nežádoucích forem chování.
"Prostřednictvím našich každoročních výzkumů se snažíme identifikovat aktuální rizika v online prostředí a následně je pomáhat řešit," říká Hany Farghali, ředitel korporátní komunikace a CSR z O2. "Vzdělávací portál www.o2chytraskola.cz proto plánujeme rozšířit také o část zaměřenou na metodické podklady pro učitele, které jim mohou pomoci otevřít téma body shamingu během výuky," dodává.
Na webu Bezpečně v síti lze najít články nebo tipy pro rodiče, jak poznat, že jejich dítě není v psychické pohodě, jak citlivě zareagovat na varovné signály i kdy vyhledat odbornou pomoc.
„Spustili jsme novou online edukační platformu pro školy i veřejnost. Jde o minihru a trénink orientace na sociálních sítích a pochopení jejich zkreslené reality pro děti a mladistvé. Chceme, aby mladí lidé znali svou skutečnou hodnotu, věřili si a byli odolnější vůči negativním vlivům na jejich sebevědomí. Na přípravě jsme spolupracovali s odborníky z oblasti psychologie i pedagogiky,“ představuje novou platformu Soňa Repčíková, brand manažerka Projektu sebedůvěry Dove.