[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Masírujte zevnitř V těhotenství se více zadýcháváte nejen proto, že jste těžší a neohrabanější, ale taky vaše tělo vyžaduje více kyslíku. Zvětšující se děloha pak utlačuje další orgány včetně plic a bránice. Patrné to začíná být na konci druhého trimestru, kdy už převažuje horní hrudní dech, při němž přebírají hlavní práci svaly krku a šíje, takže pak bolí krční páteř nebo hlava.
Video: Jaká vyšetření je potřeba v těhotenství absolvovat?
Horní hrudní dech normálně probíhá krátkodobě v psychicky nebo fyzicky zátěžových situacích. Proto je i v těhotenství fajn potrénovat brániční dýchání. Popožene střevní peristaltiku, pomůže vám s relaxací i aktivací svalů pánevního dna a taky – vnitřně svým dechem namasírujete miminko. No vážně! Víc s vámi probere fyzioterapeutka, ale v zásadě jde o to, že si při nádechu představujete, že vzduch putuje až dolů do dělohy k dítěti. Břicho se při nádechu vyklene a při výdechu zase klesá.
Abyste měla lepší kontrolu, přiložte si ruku pod pupík a jakoby se nadechujte do ní. Při maximálním nádechu jsou spodní žebra roztažená do stran, při výdechu sjíždějí směrem k břichu. Na konci maximálního výdechu ucítíte aktivitu hlubokých břišních svalů, což opět zkontrolujete tak, že jemně přitlačíte prsty nad pánevními výčnělky a ucítíte zatnutí svalu. Takže hodně štěstí při hledání pánevních výčnělků ve vysokém stupni těhotenství!
Nechte promluvit intuici
Ne, vůbec nevadí, že neumíte kreslit. Automatická nebo také intuitivní kresba jakožto součást artefiletiky klade důraz spíš na emocionální prožitek při výtvarném projevu než na vaše umělecké schopnosti. Sem spadá i takové to bezmyšlenkovité čmárání při telefonování nebo u nudné přednášky, které vědomě neovlivňujete. Automatickou kresbu jako komunikační prostředek mezi ženou a dítětem během těhotenství přinesla do České republiky autorka několika knih a pětinásobná matka Lucie Groverová Suchá.
Na toto téma pořádá i kurzy. „Intuitivní kresba během prenatálního období člověka dává základy jeho sebevědomí. U ženy maminky rozvíjí citlivost, vnímavost a schopnost soustředit se. Uvolnění a automatická kresba vám může pomoct v komunikaci s nenarozenými miminky, ale i s většími dětmi, partnery…“ slibuje Lucie Groverová Suchá na svých webových stránkách. Určitě se nenechte odradit, když vám kresba nepůjde hned napoprvé. Někdy je potřeba nejprve se vykreslit z jiných věcí, než se dostanete přímo k dítěti.
Naslouchejte hlasu srdce
Pulsace septum primum, tedy akce prvního vývojového stadia srdce, se začíná objevovat už ve čtvrtém týdnu těhotenství. Než ucítíte první pohyby, ještě to nějakou dobu potrvá, takže se těšíte ke gynekologovi, že zas uvidíte na obrazovce tohle uspěchané tepání nového života. A taky se trochu modlíte, aby tam bylo… Docela fajn „hračka“, která vás může uklidnit, je doppler neboli detektor srdeční frekvence plodu. V žádném případě nenahrazuje lékařské odborné vyšetření, ale moct uslyšet tlukot srdíčka dítěte, kdykoli na to máte náladu, je celkem užitečná marnivost.
Manipulace s dopplerem není nijak složitá, prostě jen na bříško nanesete ultrazvukový gel (ale vystačíte třeba i s kokosovým olejem), přiložíte přístroj a krouživými pohyby chvilku hledáte srdeční ozvy miminka. Některé přístroje už jsou tak vymakané, že je spárujete s mobilní aplikací. Tlukot srdíčka můžete i nahrát a uchovat jako vzpomínku.
TIP: Doppler využijete i po porodu. S jeho pomocí nahrajete zvuk svého vlastního srdce a vy nebo někdo, kdo hlídá, může nahrávku pouštět prckovi. Miminko totiž tlukot vašeho srdce z bříška důvěrně zná, uklidňuje ho a prý i lépe usne.
Dotýkejte se bříška Na dotekové podněty a změnu polohy reaguje dítě už mezi 7. a 8. týdnem těhotenství. Pak si v děloze plavčí, metá kotrmelce. Když povyroste, už tolik místa nemá a o to citlivěji reaguje na doteky zvenčí. Možná i proto si nastávající maminky tak konejšivě hladí bříško – s miminkem komunikují. Dávají mu najevo: Vím, že jsi tady, vnímám tě, jsi součástí rodiny. Na pozitivní účinky dotekové komunikaci přes břišní stěnu matky se zaměřuje obor s názvem prenatální haptonomie. U nás ještě tak v módě není, ale například ve Francii lékař nebo porodní asistentka vyškolení v haptonomii ukazují rodičům, jak přikládat ruce a navazovat kontakt s nenarozeným dítětem.
To obvykle reaguje na ultrazvuku tak, že tiskne záda na přikládané ruce. Dítě si postupně zvyká na doteky, přistupuje na ně jako na hru a reaguje pohybem. Nejedná se ovšem o spontánní pohyby, ale o neverbální komunikaci. Tento dotekový rituálek by měl probíhat ve stejnou dobu. Zajímavé je, že když rodiče zapomenou nebo se opozdí, miminko začne samo tlačit svá zádíčka proti maminčině břišní stěně – vyloženě své obvyklé hlazení vyžaduje. Doteky také mění napětí svalstva břišní stěny a stěny dělohy, takže dítě má na chvíli trochu víc prostoru k pohybu, což se mu zamlouvá.
TIP: Prenatální haptonomii nevědomky využíváme, když o kůži těhotenského bříška pečujeme různými krémy nebo olejíčky. Obvykle to děláme v rámci své hygieny v podobnou hodinu a dítě to opravdu očekává. Až tedy příště zas budete jako prevenci strií promazávat svoji kůži, zkuste si při tom představovat, že hladíte dítěti zádíčka, hlavičku, nožičky… Prý se tak postupně můžete naučit odhadnout, v jaké poloze se prcek asi tak zrovna uvelebil.
Programujte podvědomí V těhotenství, a zejména před porodem je důležité, abyste se cítila co nejvíc v klidu, napojená na své tělo a miminko. A k tomu právě napomáhají i těhotenské afirmace, které mění strachy za pozitivní naladění. Fráze „pozitivní afirmace“ možná zní jako klišé z motivační příručky. Ale že mozek je neuroplastický, je fakt. A že afirmace ho pomáhají přetvářet tím, že mění strukturu nervových buněk a jejich spojů (synapsí), je prostě taky fakt.
V podstatě jde o krátká tvrzení, která se opakují nejlépe nahlas a nejlépe sebevědomým hlasem. Formulují se pozitivně (proto pozitivní afirmace), tedy nevkládá se do nich zápor „ne“, a to ani ve formě předpon (nebudu, nechci, nejsem…). A měly by je provázet pozitivní emoce. Ostatně v praktickém životě je často používáme, jen je nenazýváme afirmacemi. To jsou větičky typu „Dokážu to!“, „Zvládnu to!“, „Jsem to ale šikovná holka.“
Mluvte, hučte, zpívejte Sluch dítěte je od 20. týdne těhotenství plně vyvinutý. I když slyší hlavně vaše tělní procesy, vnímá váš hlas i hlasy okolo a zvyká si na ně. Stávají se přirozenou součástí jeho světa, takže je rozpozná i po narození. Velmi dobře reagují miminka na zpěv manter. Vibrace hlasu při nich totiž prostupují celým tělem a jemně se dostávají i k dítěti. Spoustu těhotenských manter najdete na YouTube, stačí najít si takovou, která s vámi doslova souzní.
TIP: Traduje se, že takovou českou mantrou, která působí pozitivně díky své melodii i slovům, je lidová píseň z Moravského Slovácka Lásko, Bože, lásko.
Komunikujte myšlenkou Možná vám přijde zvláštní mluvit nahlas směrem ke svému břichu. Nevadí, funguje i vnitřní řeč, kdy na miminko „mluvíte“ v představách. Hormonální systém totiž reaguje i na ni a dítě zas na vyslané hormony. Pro vědomou komunikaci na mentální úrovni můžete použít i nahrávky. Moc hezká meditace s názvem Komunikace s miminkem v bříšku je zdarma ke stažení na janabarrera.cz