[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jestli má vaše ratolest nějaký problém, umějí dnes lékaři rozpoznat ještě v době, kdy miminko nosíte pod srdcem. Závažnější vady je možné najít už od 18. týdne těhotenství při ultrazvukovém vyšetření. Mezi vrozenými vadami se přitom srdeční anomálie drží na prvním místě.
Jejich léčba je v drtivé většině případů chirurgická. V České republice je péče o děti s vrozenými srdečními vadami na špičkové úrovni, mimo jiné i právě proto, že lékaři dokážou problém rozpoznat velmi brzy a na promýšlení dalšího postupu, detailním vyšetření druhu vady a případné léčbě ještě v děloze matky spolupracují kardiologové s gynekology a porodníky.
V současné době má u nás srdeční vadu zhruba šest z tisíce narozených dětí. Bohužel výskyt takových potíží se dá předpovědět jen docela málo, protože ani dědičnost (výskyt vážné srdeční vady v rodině), ani věk (ať už u velmi mladých dívek, či naopak u žen v pokročilejším věku), a dokonce ani špatné výsledky krevních odběrů a dalších rutinně prováděných vyšetření většinou riziko výrazně nezvyšují. Srdeční vady se zkrátka velmi rády objevují tam, kde je vlastně na první pohled všechno v pořádku a nikdo by neočekával, že by se měl vyskytnout nějaký vážný problém. Situaci komplikuje také fakt, že novorozenci se srdeční vadou většinou vypadají úplně normálně – narodí se v termínu a mají obvyklou váhu. Srdeční vady totiž nezpůsobují opoždění ve vývoji plodu ani předčasný porod.
Na druhou stranu ke špatnému vývoji srdce dochází hned na počátku těhotenství, takže pak lékaři mají několik měsíců na to, aby při pravidelných ultrazvukových vyšetřeních problém odhalili. Zásadní je v tomto směru ultrazvuk okolo 20. týdne těhotenství, kdy je kostra dítěte ještě docela malá, a srdce je tudíž dobře vidět. Pokud vám lékař oznámí, že vaše dosud nenarozené miminko má srdeční vadu, nepropadejte panice. Vlastně máte výhodu – víte vše dopředu a vy, vaše rodina i lékaři se můžete připravit na první okamžiky po narození děťátka. Vše bude předem přichystané a už od začátku bude vaše dítě v nejlepších rukou, dostane v ten správný čas dopředu připravenou a správně cílenou léčbu.
Některé vady je navíc možné léčit ještě před příchodem vašeho potomka na svět, i proto je tedy třeba, aby vyšetření plodu uprostřed těhotenství bylo co nejkvalitnější. Bohužel samozřejmě existují také případy, kdy je při ultrazvuku zjištěna srdeční vada, jejíž prognóza je tragická. Pak se mohou rodiče do 24. týdne gravidity rozhodnout, zda počkají na porod, anebo těhotenství ukončí.
Naštěstí jsou tyto smutné případy spíše výjimečné. V každém případě je možné všem budoucím maminkám doporučit, aby v počátcích gravidity či ještě lépe i těsně před otěhotněním konzumovaly kyselinu listovou. Ta totiž dokáže zabránit vzniku některých závažných srdečních vad u plodu.
Podle nizozemské studie mají ženy, které užívají minimálně 400 mikrogramů kyseliny listové denně, až dvacetkrát nižší pravděpodobnost, že porodí potomka se srdeční vadou, než ty, které přivedou na svět postižené dítě z genetických důvodů. Množství přijaté kyseliny listové by se přitom mělo zvyšovat přímo úměrně s hmotností budoucí maminky.
Samozřejmě se ale může stát, že vyšetření v těhotenství a ani těsně po narození miminka žádný problém se srdíčkem neukážou a rodiče žijí v domnění, že jejich potomek je zcela zdráv. Co bychom měli sledovat, abychom případné potíže odhalili? „Srdeční vada se může projevit modravým zabarvením rtů, sliznic a kůže, zejména při námaze. Ale pozor, promodrání v mraze nebo při koupání ve studené vodě je normální,“ říká primář Dětského kardiocentra ve Fakultní nemocnici v Motole MUDr. Jan Škovránek, CSc.
„Jindy se srdeční vada nebo onemocnění může projevit neprospíváním, zrychleným a ztíženým dýcháním, u kojenců zadýcháváním při pití, zvýšeným pocením, únavností, otoky. Příznaky jsou nespecifické a je na dětském lékaři, aby je posoudil. Systém péče o děti je u nás na vysoké úrovni a závažnější srdeční postižení nejsou přehlédnuta,“ dodává doktor Škovránek.
V motolském Dětském kardiocentru řeší lékaři především vrozené srdeční vady. „Jsou poměrně časté – narodí se s nimi asi šest dětí z tisíce. Třetina z nich jsou vady kritické, které ohrožují dítě na životě již v novorozeneckém nebo kojeneckém věku. Ale i ty jednodušší zkracují život.
Před zavedením kardiochirurgie byla proto diagnóza dětí s vrozenými srdečními vadami velice špatná. Nyní je situace výrazně lepší. Většina vad je operabilní a chirurgická mortalita se v našem Dětském kardiocentru pohybuje okolo jednoho procenta,“ vysvětluje primář Škovránek.
Mezi nejčastější srdeční vady patří defekt síňového septa, tedy přepážky mezi levou a pravou stranou srdce. Potíž je v tom, že v přepážce je otvor, kterým proudí část krve z levé síně zpět do pravé, kde se míchá s krví neokysličenou, a srdce musí pumpovat mnohem víc, než je obvyklé. Děti, které se narodí s tímto problémem, většinou žádné potíže nemají, a některé mají dokonce to štěstí, že se otvor v přepážce zacelí sám. Lékaři pak mohou už jenom sledovat celkový stav dítěte. Pokud k zacelení nedojde, přichází na řadu operace, při níž chirurg překryje díru v přepážce záplatou z tkáně pacienta anebo okraje přišije k sobě.
Tato operace většinou není výrazně riziková, dítě po ní zůstává v nemocnici asi týden. Pokud to dovolí rozsah defektu a stav malého pacienta, volí lékaři raději než klasickou operaci, při níž se musí rozříznout hrudník, tzv. katetrizační uzávěr, kdy se chirurg dostane k srdci skrze tepnu přístupnou v třísle. Pomocí katétru pak zavede do srdce malinký deštník, který v místě defektu rozevře, a tím se otvor v přepážce ucpe. Tento výkon je mnohem šetrnější a po dvou dnech může jít dítě domů.
Poměrně častá je také Fallotova tetralogie – jak již název napovídá, jde o společný výskyt čtyř vad, pojmenovaný podle francouzského lékaře, který jej poprvé popsal. Dítě s touto nemocí se musí vyrovnat se zúžením plicnice, defektem komorového septa, dextropozicí aorty (do aorty se dostává i neokysličená krev) a zvětšením pravé srdeční komory. Tuto vadu lékaři zjistí většinou už v těhotenství.
Děti s Fallotovou tetralogií jsou promodralé, špatně prospívají, bývají unavené, některé rychleji dýchají. I tuto nemoc je potřeba operovat. Nejprve lékaři vytvoří spojku mezi aortou a plicnicí, a když se stav malého pacienta zlepší, upraví také krevní oběh mezi srdcem a plícemi. Tato operace trvá obvykle čtyři až osm hodin.
Třetí nejčastější vadou je zúžení aorty, tedy hlavní tepny, kterou proudí krev do celého těla. Následkem toho je srdce přetěžováno a dolní polovina těla je nedostatečně prokrvena. V méně závažných případech je příznakem vysoký krevní tlak v horní, a naopak nízký v dolní polovině těla, bolesti hlavy a krvácení z nosu. Ve vážných případech je dítě již po narození bledé, dušné, opocené a hodně pláče. Zúžení aorty se léčí chirurgicky, v závažných případech ihned po porodu, u lehčích forem je možné nějakou dobu počkat a naplánovat zákrok na co nejvhodnější čas.
Mnoho z nás má v podvědomí zakořeněno, že v srdci sídlí láska. Vědci jsou ale jiného názoru – podle nich jsou totiž city a emoce jednoznačně spojeny s mozkem a také různými chemickými procesy, které v lidském těle probíhají. Jmenují přitom hormony endorfiny, které nám prý přinášejí pocity euforie a radosti, a oxytocin, který hraje velkou roli při sexuálním vyvrcholení, porodu a laktaci. Jedna studie dokonce došla k závěru, že se mozek člověka hledícího na fotografii milované osoby chová stejně, jako by byl pod vlivem drog.
Přesto se při pohledu na nemocné dítě většina lidí chytí právě za srdce. Možná z toho důvodu, že tento orgán je pro nás životně důležitý, nebo proto, že právě v srdeční oblasti cítíme velké pnutí, když jde opravdu o život. Lékaři zdůrazňují, že velké řadě nemocí srdce a cév, které možná na naše ratolesti čekají v dospělosti, lze úspěšně předejít, a to především zdravou stravou a dostatkem pohybu.
Velký význam má rovněž nekuřácké prostředí – rodiče by jednak neměli dětem otravovat vzduch kouřením a jednak by jim nekuřáctvím měli jít příkladem. Pokud máte to štěstí, že se vám miminko narodilo v pořádku, pokuste se udržet mu zdravé srdce co nejdéle.