Maminka.czChování a vztahy

Stockholmský syndrom: Zajímavý paradox lidského chování

Kateřina Černá 12.  1.  2020
Stockholmský syndrom byl poprvé popsán v 70. letech. Ve Stockholmu tehdy přepadli lupiči banku a zadrželi několik rukojmí. Drželi je 130 hodin, během kterých si jedna z obětí vytvořila k lupiči silný citový vztah. Na policii pak pohlížela jako na nepřátele.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Dalším známým případem byla Patricie Hearstová, dědička mediálního impéria. Vyděrači ji unesli a dva měsíce drželi ve tmě a o samotě. Patricie se do vůdce únosců zamilovala a později se dokonce podílela na akcích tohoto gangu.

Děti, které se dostanou do rukou únosců, jsou tímto syndromem ohroženy také. Ve své podstatě se jedná o sebezáchovný proces, který může pomoci dítěti přežít. Každé dítě má potřebu bezpečí, a pokud se mu ho nedostává, může si ho snažit vytvořit z toho, co má k dispozici – z postavy únosce.

Snižuje se tím i agrese a revolta proti vězniteli, což může dítěti zachránit život. Na stranu druhou může po nějaké době věznění velmi snížit naději, že by se pokusilo o útěk.

S nástupem prázdnin se rodiče bojí o děti. Nechávají je sledovat

Stockholmský syndrom může postihnout nejen ty, kteří se stali rukojmími nebo oběťmi únosu, týká se i týraných žen (případně i mužů). Pokud se žena cítí v ohrožení, má strach a pocit, že nemůže uniknout. Pak stačí, aby partner ve zcela výjimečných okamžicích ukázal lepší tvář a může nastoupit proces idealizace.

Proč a jak Stockholmský syndrom vzniká?

Na tuto otázku nikdo nedokáže přesně odpovědět. Jak již bylo řečeno, může jít o sebezáchovný proces, tedy že příroda tuto reakci nastavila proto, aby zvýšila obětem šance na přežití. Další teorie vysvětluje Stockholmský syndrom regresí do dětství.

Když je někdo uvězněn, pak nemůže sám jíst, pít, chodit na záchod, vše probíhá pod vedením a kontrolou únosce. V tom je to vlastně podobné kojeneckému věku, kdy nám jídlo, pití i tělesnou čistotu obstarávala milující osoba – většinou matka. Tyto pocity se pak přenesou na osobu únosce.

Váš příběh: Dokáže být týraná žena dobrá matka?

Jistou paralelu se Stockholmským syndromem můžeme vidět i v urputné snaze dítěte zůstat s rodičem, i přesto, že jej brutálně týrá. Tento jev je u týraných dětí velmi častý. Člověk by si myslel, že bude pro dítě velkou úlevou, když úřady zjistí, že jej rodič drastickým způsobem týral, a z této rodiny ho „vysvobodí“.

Opak však bývá pravdou, děti často chtějí za každou cenu zůstat s rodičem, ať už je jakýkoliv. Opět přesné vysvětlení neznáme, nicméně můžeme předpokládat, že i velmi krutý rodič je pro dítě lepší variantou než žádný rodič.

Video: Rodina představuje svůj alternativní životní styl

Mýty o pěstounství: Dítě dostanou jen manželé. Přidělí ho podle pořadníku
Témata: Láska a vztahy, Mateřství, Rodina a vztahy, Chování a vztahy, Syn, Chování, Paradox, Týraná žena, Dědička, Par, Pára, Chov, Lidské chování, Sto, Syndrom, Stockholm, Patricie, Příroda, Pár, Dobrá matka, Vůdce