[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
V minulosti děti málokdy usínaly odděleně od dospělých, ve svém pokojíku, v tichu a tmě. V dobách, kdy se většina rodinného života odehrávala v jedné velké místnosti, drobotina obvykle usínala v blízkosti dalších členů rodiny, často za zvuků běžného rodinného ruchu. Nyní je situace jiná a pro lidstvo tak trochu nová. Za ideální prostředí pro spánek se považují tma a ticho, ideálně v odděleném pokojíku – což pochopitelně rodičům přináší řadu výhod. Nicméně ne každé dítě vítá takové „luxusní“ podmínky s nadšením a někdy nás nenadálým protestem mohou zaskočit i děti, pro něž nebylo usínání ve tmě a za zavřenými dveřmi do té doby žádným problémem. Zkrátka se najednou tmy bojí a odmítají v ní pobývat.
Ostatně i my dospělí nemíváme ze tmy příliš příjemné pocity, i v hlavě leckterého dospělého se ve tmě čas od času vynoří nějaký „bubák“ či děsuplná myšlenka, kterou se marně pokouší zaplašit. Tma nás zkrátka zbavuje kontroly nad územím, v němž se pohybujeme, a otevírá prostor naší fantazii.
Mnoho rodičů překvapí, když jejich do té doby způsobně usínající batole či předškolák začne naprosto nečekaně protestovat proti spaní ve zhasnuté a třeba i zavřené místnosti. Z koutů se vynořují příšery a duchové, dítě se mnohdy budí a nechce bez rodičovské blízkosti samo usnout – co teď? Trvat na zdravém usínání ve tmě, či trochu povolit v zásadách?
Mnoho psychologů radí, aby rodiče v takovém případě „povolili“ a do dětského pokojíku instalovali slabou lampičku, tzv. usínáčka, která je k tomuto účelu určena, nebo alespoň pootevřeli dveře do částečně osvětlené místnosti. Při výběru lampičky-usínáčku bychom se však měli vyhnout těm s tzv. modrým „studeným“ světlem, které má prokazatelně negativní vliv na tvorbu spánkového hormonu melatoninu. Narušení tvorby tohoto hormonu s sebou dle nejnovějších studií bohužel nese celou řadu zdravotních problémů!
Má-li mrňousek strach ze tmy, usínání mu značně usnadníme, pokud mu při náhlém nočním probuzení umožníme, aby se orientoval v prostoru. I velmi slabé světlo mu pomůže opět usnout bez toho, aby vás k sobě volal, dožadoval se opětovného uspávání, doprovodu na toaletu a podobně. V určité fázi vývoje si děti pak přirozeně řeknou, že už světélko nepotřebují – jednoduše je již ze spánku ruší. Dětský spánek se zkrátka vyvíjí; jiný spánkový rytmus mají kojenci, jiný školáci i dospělí.
Kolik hodin spánku děti potřebují? Podle věku!
Mnoho rodičů zaskočí, když jejich do té doby strachem ze tmy nedotčený potomek začne projevovat úzkost ve chvílích, kdy na to nebyli zvyklí. Nicméně i to patří k normálnímu vývoji dětské psychiky. Děti se mnohdy začínají bát tmy v tzv. přelomových obdobích vývoje; když se narodí sourozenec, nastoupí do školky, když se rodiče rozchází nebo se zkrátka něco v jejich životě či denním režimu razantněji změní. Ostatně možná do tmy vpouštějí své strachy a obavy, které neumí úplně pojmenovat, a tak svůj strach vtělují do nejrůznějších bytostí skrytých v magické tmě.