Maminka.czRodina a vztahy

Stres, sociální izolace i alkohol: Karanténa bohužel přála domácímu násilí

Simona Procházková 19.  5.  2021
V souvislosti s pandemií covid-19 vzrostl v Česku podle odborníků počet případů domácího násilí o 30 procent. Organizace spojených národů dokonce varovala státy, aby do strategie proti pandemii zahrnuly rovněž problematiku domácího násilí. Případy agresivního chování partnerů během nouzového stavu přibývají, zvyšuje se rovněž konzumace alkoholu. Co prozradil výzkum?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Zahraniční, ale i tuzemské statistiky potvrzují, že pandemie onemocnění covid-19 způsobuje i jiné vážné komplikace a problémy, než jsou ty zdravotní. A jednou z nich jsou právě výrazně rostoucí počty případů domácího násilí (verbálního nebo fyzického).

VIDEO: Mirka Čejková: Měla jsem období, kdy jsem se mužů bála

Velká sociální izolace, karanténa, nejrůznější společenská omezení a restrikce i obavy o budoucnost, ze ztráty zaměstnání, zhoršená finanční situace a celková nejistota. To vše narušuje i dosud fungující a harmonické vztahy. U těch již problémových pak soužití většinou spolehlivě ještě zhoršuje. Násilí ze strany partnera zažije podle aktuálních dat v Česku každá třetí žena, což je alarmující číslo.

Podle průzkumu, který realizovala agentura NMS Market Research na vzorku 3000 žen starších 18 let, se ukázalo, že nejčastěji se v případě domácího násilí jedná o chování partnera, které spojuje fyzické napadení a sexuální násilí s opakovaným ponižováním, pronásledováním, zasahováním do osobního majetku a jeho ničením. Z obětí domácího násilí 57 % uvedlo, že poslední incident u nich skončil fyzickým zraněním nebo vážnými psychickými problémy. K fyzickému napadení došlo ve 20 %.

Agresorů je čím dál víc

„Je to člověk od člověka,“ to je nejčastější věta, která zaznívá v okamžiku, kdy se výzkumnice Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR ptají policistů, sociálních pracovnic z OSPOD (Odbor sociálně-právní ochrany dětí) nebo intervenčních center na fungování systému pomoci obětem domácího násilí. Výzkum začal loni na jaře v době nouzového stavu a v první fázi se zaměřil na data od neziskových organizací. Výsledky naznačily na první pohled nijak zjevný, přesto zásadní nárůst domácího násilí. A také mezery ve spolupráci při řešení jednotlivých případů ze strany institucí, jako jsou policie, OSPOD, intervenční centra a další pomáhající organizace.

Nebát se říct si o pomoc!

Pomáhající instituce a odborníci by měli i v dnešní náročné a nejisté době zůstávat s ohroženými v častějším kontaktu, komunikovat s rodinami. Výsledky výzkumu potvrdily smutná fakta. I když roste intenzita domácího násilí za pandemické situace, systém pomoci není propojený a situaci obětí často vyhodnocují jednotlivé „orgány“ odlišně a na každém místě jinak. To pak samozřejmě nepřispívá k celkové důvěře v tyto instituce, na které by se měly oběti domácí agrese obrátit s žádostí o pomoc v první řadě. Jsou pak zmatené, mnohdy se následně obávají či zdráhají pro pomoc obrátit. Jednotlivé složky systému nicméně dokážou i za stávajících „pandemických“ podmínek obětem pomáhat, pokud dobře využijí možnosti, které jim legislativa dává. A to se také ukázalo v rámci výzkumu.

Takhle Covid mění partnerské a rodinné vztahy. Ubráníte se?

Stalo se to poprvé? Zřejmě nikoli…

Velký pozor je potřeba dávat na správnou intepretaci problémů konkrétních rodin. Domácí násilí by nemělo být redukováno pouze na tu jeho podobu, která může vést ke trestnímu stíhání nebo jiným postihům. O domácí násilí se totiž jedná daleko dříve, než agrese eskaluje. A ve zdánlivě „jemnější“ podobě může trvat i řadu let s trvalými zdravotními, psychickými i ekonomickými dopady na oběť.

Z rozhovorů s policisty a policistkami vyplynulo, že Policie ČR se mnohde potýká s nedostatkem kvalifikovaného personálu. Navíc v řadě případů ztěžuje policistům práci nedostatek zkušeností. A to komplikuje schopnost vyhodnotit přímo na místě, zda se jedná o domácí násilí, či zda jde o náhodný ojedinělý incident. Z výzkumu vyplývá, že násilí je lépe podchyceno tam, kde policie zůstane s rodinou ve styku a zapojí do monitorování či řešení celé situace další složky, např. OSPOD či intervenční centrum.

Dalším bodem výzkumu je kritika přestupkového řízení, u nějž řada případů domácího násilí končí. Komise, jež přestupky vyhodnocují, nemají často potřebné kompetence k posouzení spáchaného násilí a jeho následků. Postihy, které mohou uložit, navíc mnohdy demotivují i deprimují oběti či jejich děti, které se odhodlaly celou situaci řešit. A naopak mohou „povzbudit“ a posílit jejich partnery, kteří se násilí dopouštějí.

Maminka roku: Našla sílu a nakonec s dětmi utekla z pekla domácího násilí!

Bude to ještě vážnější!

I u případů, jež řeší OSPOD, tedy tam, kde se domácí násilí děje v přítomnosti dětí, výzkum ukázal, že lépe fungují proaktivní pracoviště. Právě ta, která se i během nouzového stavu a celostátní karantény snažila nadále udržovat styky s rodinami, u nichž se předpokládala možnost nárůstu násilí. Relativně kriticky byla v rámci výzkumu hodnocena spolupráce s přetíženými úřady práce i skutečnost, že sociální dávky i dávky v hmotné nouzi byly v době nouzového stavu vypláceny se značným zpožděním. A to velmi tíživě dopadá na osoby řešící situaci domácího násilí, na nichž jsou často závislé děti.

Co ukázala analýza rozhovorů s terapeutickými pracovníky, ať už v rámci intervenčních center či projektů zaměřených na pomoc rodinám procházejícím akutním konfliktem? Že během a po skončení první vlny epidemiologických opatření docházelo a dochází k extrémnějším útokům ze strany osob, jež se chovají agresivně. Zároveň lze odhadovat, že dopady násilí budou za nejisté společenské situace ještě vážnější.

FOTO: Istock

Covid způsobuje u dětí multisystémový zánětlivý syndrom. Stále víc jich končí v nemocnici. Jaké komplikace hrozí?
Mýty o pěstounství: Dítě dostanou jen manželé. Přidělí ho podle pořadníku
Z nuly na devět! Adoptovali čtyři děti, narodil se jim syn a pak ještě čtyřčata

Speciál o koronaviru

Koronavirus se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v  čínském městě  Wu-chan. Onemocnění, které tento koronavirus způsobuje, dostalo označení COVID-19.  Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Onemocnění se přenáší vzduchem  kapénkovou infekcí a nejčastěji zasahuje sliznice horních a dolních dýchacích cest a spojivky. Inkubační doba je 7 - 14 dní. Mezi příznaky koronaviru patří zvýšená teplota, dušnost, kašel, únava a bolesti svalů.

Uzavření škol|Nárok na ošetřovné|Testování na koronavirus|Léčba koronaviru|Rouška bez šití
 
Témata: Koronavirus, Rodina, Rodina a vztahy, Péče o dítě a jeho výchova, Chování a vztahy, Rodina a vy, Rodiče, domácí násilí, policie, Kritika, izolace, Alkohol, akademie, policistka, karanténa, Dom, Analýza, Nouzový stav, Aka, Ponižování, Česká republika, Sociální izolace, Pandemie, Domácí, Násilí