Střevní mikrobiom. Jak ho ovlivňuje způsob porodu a kojení?

Hned na začátku zkuste odpovědět na záludnou hádanku: Žije to v našich střevech. Váží to jedno až dvě kila. Má to desetkrát víc buněk, než se nachází v celém našem těle a ovlivňuje to výrazným způsobem náš život. Co je to? Správná odpověď zní: Střevní mikrobiom. Když se řekne, že naše střeva obývají kila bakterií, kvasinek, hub, roztočů a virů, může vám to znít poněkud nechutně. Ale než začnete ohrnovat nos, měli byste vědět, že bez střevního mikrobiomu nemůže například fungovat trávení ani imunita. Odhaduje se, že až za osmdesát procent naší imunity zodpovídá právě střevní mikrobiom. Že rozhoduje o tom, jak budeme reagovat na antibiotika, jestli budeme trpět potravinovou alergií nebo třeba jestli budeme obézní, a o spoustě dalších věcí. Narušení střevního mikrobiomu vede například k autoimunitním onemocněním, která mohou způsobit i poškození střeva (typickým příkladem je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida). Dokonce byla prokázána i souvislost mezi střevními mikroorganismy a psychickými poruchami typu deprese. Mikroorganismy osidlující naše střeva nám zkrátka mohou být v mnoha ohledech prospěšné, ale stejně tak nám může jejich narušení či nerovnováha způsobit spoustu komplikací. Málokdo si přitom uvědomuje, že tento základní kámen naší imunity se pokládá už v okamžiku narození a že ohromnou roli v něm hraje i skutečnost, zda své dítě porodíte přirozeně nebo císařským řezem.

VIDEO: Jaká rizika hrozí dětem, které na svět přišly císařským řezem?

Rozhodující první minuty

Orgány dítěte, vyvíjejícího se v matčině děloze, jsou zcela sterilní, ale už v během porodu dochází k prvotnímu kontaktu s bakteriemi. Právě v prvních minutách života dítěte se tak rozhoduje o tom, jaké populace bakterií jeho střevo kolonizují. A tyto bakterie osídlí zažívací trakt, ale i pokožku nebo sliznice dýchacího systému. Řada výzkumů přitom dokázala, že střevní mikrobiom dětí, které se narodily vaginálním porodem, se významně liší od mikrobiomu dětí narozených za pomoci císařského řezu. Potvrzuje to i rozsáhlá britská studie z roku 2019, citovaná v prestižním magazínu Nature. Zatímco zažívací trakt vaginálně narozených dětí je osídlený bakteriemi, které se nacházejí v porodních cestách, u dětí narozených císařským řezem potvrdili odborníci ve větší míře přítomnost mikrobů typických pro nemocniční prostředí. Zmiňovaná studie sice uvádí, že rozdíly ve střevním mikrobiomu dětí zmizí mezi šestým a devátým měsícem věku, nicméně skutečností zůstává, že děti narozené císařským řezem v pozdějším věku častěji trpí astmatem, diabetem nebo obezitou. Děti narozené císařským řezem v prvních letech života také údajně více postihují respirační infekce a lékaři jim i ve větší míře podávají antibiotika.

V pokračování pro předplatitele také najdete

Hodné bakterie

Kojení, celoživotní základ

Rozhovor s mikrobiologem

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.

Vyzkoušet za 1 Kč Více informací

Už mám předplatné. Přihlásit se