Maminka.czRodina a vztahy

Svěřily jste se: Ach, ta tchyně. Když nám partnerova matka neustále mluví do života i výchovy...

Dita Mrázková 29.  8.  2021
„Dobrá tchyně na jedno oko nevidí a na jedno ucho je hluchá.“ „Tchyně je trpká, i kdyby z cukru byla.“ „Tchyně a uzené – nejlepší studené...“ Citátů na téma tchyně existuje bezpočet. Jak moc neblahé máte zkušenosti vy? Nebo máte to štěstí a tchyně je vaše kamarádka?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Říká se, že když chce muž vědět, jakou ženu si bere, má prozkoumat její matku. Jak to ale má udělat nebohá nastávající? Jak zjistit, zda to bude dobrá babička pro její děti? Taková, která nebude mluvit ani do vztahu partnerského, ani do výchovy. Taková, která pohlídá vnouče, kdykoliv je potřeba. Taková, která navaří a upeče, když bude její snacha už padat na ústa. Taková, která poradí, jen když o to bude někdo stát. Nezbývá než doufat.

Ty, které se se svou zkušeností svěřily v anketě, ji mají poněkud hořkou. Takže až si budete zoufat, třeba vás tyhle řádky uklidní, že v tom nejste úplně sama.

A když by bylo úplně nejhůř, napište jí. Krátkou výstižnou esemesku:

"Milá tchyně. Tvé rady ohledně výchovy dětí mě nezajímají. Žiju s jedním z tvých dětí a je na něm ještě dost práce." 

VIDEO: Jak předcházet stresu?

Linda (31)

Vztah s mojí tchyní by se dal asi pojmenovat ve smyslu „stokrát nic umořilo osla“. Myslím to tak, že v podstatě je to mírná, klidná, nemluvná, naprosto stoická, neprůbojná žena, tak trochu „mouchy snězte si mě“. Jenže! V praxi to pak vypadá například tak, že mi po třech dnech, které trávila s dcerou, bohorovně oznámí: „Všechno bylo v pohodě, jenom zoubky jsme, Lindičko, nečistili, ona nechtěla.“ Jak nechtěla, co nechtěla? Ptala se snad dvouletého batolete na názor, jestli má zrovna náladu vyčistit si zuby? A tak podobně to funguje se vším. Hromada sladkostí a tablet půl dne, navzdory mým prosbám, že čokolády jen kousek a pohádky na tabletu maximálně hodinu denně.

Jarka (35)

Totálně nespolehlivý a nezodpovědný člověk, který mě pravidelně vytočí do běla, to je moje tchyně. V jednom kuse fňuká, že vnoučky málo vidí a jak se jí stýská. Přitom ale bydlí pár kilometrů od nás a může s nimi být, kdykoli si vzpomene. Jenže jednou nemůže, protože musí na seminář o bylinkách, podruhé jí do toho vleze víkend v lázních s kamarádkou. V pohodě, ale proč si pak stěžuje, že moji rodiče jsou s nimi mnohem víc? No, protože chtějí a čas si udělají. Navíc, když už se odhodlá, že si je vezme třeba na pár dní, všichni doma předem víme, že když řekne v deset, znamená to nejdříve ve dvě. To stejné, když je má třeba v neděli přivézt. Opakovaně ji žádám, aby dojeli nejpozději v sedm, jelikož se děcka musí vykoupat, ostříhat nehty a uložit, protože ráno vstávají po šesté do školy a školky. Neexistuje. Dorazí spolehlivě nejdřív v devět. Naposledy už mi opravdu bouchly saze. Cítila se dotčená a já byla za hysterku. Jenže, jak si vůbec dovolí nerespektovat a ignorovat zásady a prosby od jejich mámy? A znovu a znovu. Jednou mi dojde trpělivost a vyvodím z toho nehezké důsledky.

Nesnesitelná tchyně: Jak ji zvládnout? Tohle jsou pravidla přežití

Eva (41)

Já měla s tchyní hezký vztah do doby, než se narodil syn. Najednou se z té sofistikované a tolerantní paní stala řešitelka našeho vztahu s manželem. Nejlépe věděla, jak syna obléknout, nakrmit, polohovat, mazlit, bylo to šílené! Dokonce mi vyčítala, že na něj moc mluvím! „Evo, ty s ním všechno moc řešíš. Proč komentuješ, když kolem jede autíčko? On to přece vidí, to mu nemusíš popisovat…“ Měla tendence plést se do všeho. Když jsem byla podrážděná, ptala se svého syna, jestli nemáme krizi, že to se mnou přece jako chlap nemůže dávat. Vygradovalo to na oslavě tchánových narozenin, kde před dvacítkou rodinných členů promlouvala ke svému vnoučkovi, ale patřilo to pochopitelně mně. „Eliášku, ty bys byl tak jiný chlapeček, kdybys bydlel u nás s dědou. Nevztekal by ses, všecko bys spapal, uměl bys líp vyslovovat a spinkal bys daleko líp než doma.“  Ten večer si pod sebou podsekla větev. Společné kontakty jsem utnula na nezbytné minimum, když se chce svého syna nebo vnuka vidět, je to bez mé přítomnosti. Děkuji, stačilo bohatě.

Katka (29)

Ano, já film Příšerná tchyně miluju, protože Jane Fonda je úplná dvojnice mé vlastní tchyně. Dáma z lepších kruhů, pro kterou jsem já, coby zdravotní sestřička, póvl. Taky se svému synovi snažila nacpat do postele dceru jedné své bohaté kamarádky. Taky mi koupila k narozeninám šaty o číslo menší, s tím, že to bylo „přes internet a to číslování je jiné“. Když jsem jí před půl rokem oznámila, že bude babičkou, moc radosti jsem v jejích očích neviděla. Přítel je navíc tak trochu maminčin mazánek, a tak jsme spolu občas všichni bojovali  o přízeň toho druhého. Když jsem ho nedávno poprosila, aby se na film Příšerná tchyně podíval, nejdřív se mu nechtělo, ale největší satisfakcí pro mě bylo, když po jeho skončení s pohledem na běžící titulky, řekl: „Celá máma, co?“ No, ano. Jen se modlím, aby blížící se porod a nový člen v rodině neudělali ještě větší peklo.

Vlaďka (33)

Mě nejvíc mrzí, že tchyně slibovala, jak moc bude hlídat a chodit na procházky, až se vnoučátko narodí, a zatím je to teda bída. Čím je dcera starší, tím menší trpělivost tchyně má, pořád si stěžuje, že když je s ní o něco déle, už ji bolí nohy, hlava, záda... Už ani nemám chuť jí dceru dávat, když nutně potřebuju pohlídat. Moje máma bohužel nežije, a tak bych za jednu babičku byla přešťastná, ale radši svěřím dcerku sousedce, než pak poslouchat ty litanie.

Témata: Děti, Péče o dítě a jeho výchova, Rodina a vztahy, Výchova, Rodina a vy, Matka, Cukr, Anketa, partner, Tchyně, tchýně, Uzené, Kamarádka, Vývod, Dcera, Dama, Bída, Ten večer, Katka, Citát, Elias, Oslo, Part, Bezpočet, Syn