Maminka.czPorod

Světový týden respektu k porodu: Jaké jsou aktuální trendy v porodnictví?

inf vas 14.  5.  2024
Různá témata týkající se těhotenství, porodu a mateřství se každoročně otevírají díky Světovému týdnu respektu k porodu, který letos probíhá od 13. do 19. května. Jaké pomůcky a metody dnes porodnice maminkám nabízejí?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Volnost pohybu a polohování 

Dříve byly ženy během porodu omezovány řadou příkazů a zákazů, například nesměly jíst, pít nebo se hýbat, protože byly připojeny na monitor. Dnes maminkám zvyšují komfort nejmodernější kardiotokografické bezdrátové monitory, díky kterým se mohou libovolně pohybovat nebo jít i do sprchy. Umožňují jim také zaujímat různé úlevové polohy. Využívat k tomu mohou i různé pomůcky (gymnastické míče, žíněnky, porodní stoličky, žebřiny, Combitrac atd.). Mezi nové trendy patří také porodnický gauč. Skládá se ze tří dílů a dá se sestavit různými způsoby, což umožňuje komfortní odpočinek během první doby porodní i polohování podporující přirozený porod. „Nabízí možnost úlevových pozic při porodu,“ vysvětluje Ivana Martínková, vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný, kam nedávno tento gauč pořídili. „Je velmi příjemný na pohmat, měkký a pro rodičku pohodlný. Záleží na aktivitě maminky, jak je ochotna měnit polohy. Tatínci, kteří se chtějí do procesu také zapojit, mohou pomoct podle našich instrukcí gauč skládat, a nakonec si po porodu na něj mohou partneři i s miminkem lehnout, což je moc hezké strávení poporodního období,“ doplňuje Jitka Benešová, porodní asistentka ze slánské porodnice.

VIDEO: Porodní gauč je geniální pomůcka! Být žena, chci na něm rodit, říká lékař

Muzikoterapie, akupresura, aromaterapie

Rodičky mají kromě polohování i široké možnosti, jak si ulevit od bolesti. Patří mezi ně farmakologické metody, jako je epidurální analgezie, která je nejčastěji používanou lékařskou metodou tlumení porodních bolestí, anebo použití inhalačního anestetika, jež je obvykle využíváno v první době porodní nebo po porodu, například při šití poporodního poranění.

Mnoho maminek však dává přednost nefarmakologickým metodám, které pomáhají tišit bolest. Využívají se zejména v první době porodní u fyziologických nekomplikovaných porodů. Mezi tyto metody patří například muzikoterapie, akupresura, včetně využití porodnického hřebenu, nebo aromaterapie. „Vůně navozuje příjemný pocit, což může způsobit, že se vyplaví více oxytocinu a tím se zrychlí porod,“ vysvětluje Jitka Benešová. Maminky si mohou vybrat z několika druhů vůní, které lze použít prostřednictvím aromalampy, koupelového či masážního oleje.

Hydroterapie – masážní sprcha i porodnický bazének

Aromaterapii lze velmi dobře spojit také s hydroterapií. „Dříve bývaly v některých porodnicích pro rodičky k dispozici velké vany, které však zabíraly zbytečně moc prostoru, a navíc byly tvrdé. Polohování, například v kleče, proto nebylo pro ženy v těchto vanách vždy příjemné. Nyní však máme pro rodičky k dispozici nový nafukovací porodnický bazének, který je menší, takže zajišťuje intimitu, a zároveň měkký. Dá se v něm klečet, ale poskytuje ženám i možnost ležení a relaxace,“ popisuje Jitka Benešová a dodává, že hydroterapii mohou rodičky využít také prostřednictvím masážních sprch, od křížových bolestí ulevuje rovněž nahřívání za pomoci termoláhví.

V některých porodnicích lze rodit do vody, kdy miminko přijde na svět přímo pod vodní hladinu (např. porodnice Krnov, Rakovník). 

V krnovské porodnici rodí až polovina žen mimo lůžko. Podívejte se, které pomůcky jim pomáhají

Bylinná napářka uvolňuje svalové napětí

V průběhu porodu je možné využít také bylinné napářky. Pomáhá uvolnit svalové napětí a tím lépe zvládat bolest a kontrakce, zvlhčují porodní cesty, a dokonce mohou pomoct znovu nastartovat zastavený porod. Bylinná napářka má rovněž vliv na elasticitu hráze a může předejít jejímu poranění. „Složení bylinek napomáhá uvolnění pánevního dna a uvolnění kontrakcí. Už samotné teplo dělá zázraky. Maminky nabádám, aby během 20 minut strávených napářkou zůstaly v klidu, pustily si například písničky nebo podcast, nechám je v přítmí a útulném prostředí, aby se mohly soustředit samy na sebe a na své tělo a relaxovat. Hráz můžeme nahřívat i těsně před porodem, kdy dochází k velkému tlaku. Téměř všechny maminky se po porodu shodují, že jim napářka poskytla úlevu,“ vysvětluje porodní asistentka Jitka Benešová.

Bylinná napářka hýčká tělo i duši. Připravte si ji snadno doma

Rebozo šátky nadlehčují bříško a pomáhají od bolestí

Další oblíbenou pomůckou jsou rebozo šátky, které se dají použít v různých fázích porodu k úlevě od bolestí či podpoře postupu porodu. „Jakýkoliv pevný šátek z bavlny doporučujeme už v těhotenství, protože nadlehčí bříško a může pomoci od bolestí v kříži. Rebozo šátky používáme i během porodu, kdy například nadlehčujeme bříško, když žena klečí v poloze na všech čtyřech. Po porodu se zase bříško svazuje a šátek tak poskytuje úlevu, pomáhá při zavinování dělohy, bolesti kyčlí a třísel, je velkým pomocníkem i po císařských řezech,“ popisuje Jitka Benešová.

Fyzioterapie hraje důležitou roli při těhotenství i po porodu

Významnou roli během těhotenství, při porodu i po něm sehrává v dnešní době také fyzioterapie. „Navázali jsme spolupráci s fyzioterapeutkou, která maminky po císařském řezu učí, jak se pokládat na postel, zvedat se, jak mají pečovat o jizvu. Doporučí jim, jak dýchat, aby se pomáhalo zabránit srůstům a aby byla jizva hezky posunovatelná od své spodiny. Fyzioterapeutka je první, kdo ženám říká: Dotkněte se své jizvy, nebojte se toho,“ potvrzuje důležitou roli fyzioterapeutek MUDr. Markéta Matoušková, primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný. Rodičky navíc od fyzioterapeutky získají nejen cenné informace o péči o jizvy, ale také o cvičení pánevního dna a zpevnění celého těla po proběhlém těhotenství.

Masáž jizvy po císařském řezu i epiziotomii. Gynekoložka Kamila Žižková radí, jak postupovat krok za krokem

Miminka se hned nekoupou, běžnou praxí je bonding

Také chvíle po porodu probíhají v současné době naprosto odlišně než před třiceti či čtyřiceti lety. Například dnes už se miminka nedávají hned po porodu „pod kohoutek“, ale nechává se vstřebat mázek do kůže, aby se zlepšil imunitní systém novorozence. K opláchnutí novorozence dochází později. Samozřejmý je také bonding či dotepání pupečníku. „Dnes maminky dostávají miminko po porodu do kontaktu kůže na kůži. Lépe se tím naváže kontakt matky a dítěte, mělo by se lépe nastartovat kojení,“ přibližuje výhody bondingu MUDr. Matoušková. Bonding je možný po spontánním porodu i po císařském řezu, pokud jsou novorozenec i maminka v pořádku. Pro úspěšnost bondingu je však důležité, aby bylo miminko přiložené na mamince dostatečně dlouho – ideálně alespoň 1,5 hodiny.

Bonding po císařském řezu: Když dojetím brečí maminka, pláčou i zdravotníci na sále

Dotepání pupečníku, nebo uschování pupečníkové krve? Maminky si musí vybrat

Dnes už se nepřestřihává pupečník okamžitě po příchodu miminka na svět, ale často si maminky přejí jeho „dotepání“. To usnadňuje novorozenci poporodní adaptaci, snižuje se riziko chudokrevnosti. „Nechat dotepat pupečník je dnes trendem a má své výhody. Má o to zájem téměř každá maminka a v naší porodnici to běžně umožňujeme. Pokud jde o délku dotepání, vedly se na toto téma mezi odborníky dlouhé diskuse. Ustanovilo se, že ideální je minuta, kterou dodržuje i naše porodnice. Za tu dobu si dítě vezme z placenty optimální množství krve, a pak se pupečník přestřihne, což z 90 % dělá tatínek či jiný doprovod. Jestliže z pupečníku přijde k dítěti krve moc, je zde potom trošku vyšší riziko, že se rozvine poporodní novorozenecká žloutenka. Je třeba si také uvědomit, že obvykle dáváme dítě na maminku, abychom podpořili bonding. Novorozenec je pak ale výše než placenta, tudíž gravitační spád je opačný než z placenty k dítěti,“ uvádí primářka Matoušková. Možné je také uschování pupečníkové krve, která se nachází v placentě a pupeční šňůře miminka, ve speciální bance. Kromě červených a bílých krvinek a krevních destiček se totiž v pupečníkové krvi nacházejí i kmenové buňky, které lze využít k pomoci při obnově nemocné tkáně, například při poškození kostní dřeně. Pupečníková krev se dá posléze využít pro vlastní potřebu dítěte, pro sourozence nebo pro zcela cizího člověka. „Pravdou ale je, že když budeme odebírat pupečníkovou krev hned po porodu do sběrného sáčku, logicky nemůže proudit pupečníkem k dítěti. Kdybyste tedy měli nabírat krev do sáčku pro uschování v bance pupečníkové krve po minutě, až dotepe pupečník, přestane krev dostatečně proudit a už jí příliš nenaberete – pak by bylo ve sběrném sáčku více koncentrátu než pupečníkové krve a nebylo by možné ji použít. Maminka si proto musí rozmyslet, zda chce raději krev uschovat v bance, anebo nechat dotepat pupečník,“ vysvětluje MUDr. Matoušková.

Maminka v porodnici Slaný: Rodinné prostředí, screeningová vyšetření v těhotenství, nový rodinný pokoj

TIP REDAKCE: Rodinný festival RESPEKT K PORODU

13.–19. 5. 2024 / Praha, Holešovická tržnice, HALA 13

Téma 2024: Informace – Rozhodování – Péče

„Bezpečný prostor pro vás a vaše otázky ohledně těhotenství, porodu a rodičovství.“

Těhotenství, porod a rodičovství patří do vašich rukou. Nově nabytá zodpovědnost vyžaduje aktivní volbu. A vaše rozhodnutí si zaslouží respekt. I když se vymyká zastaralým zvykům, naučeným stereotypům nebo automatizovaným postupům.

Program najdete na www.respektkporodu.cz

Klepněte pro větší obrázek
Témata: Těhotenství, Porod, Porodnice, Miminko, Krnov, Bolest, praha, Bonding, porodnictví, Slaný, Trend, Markéta Matoušková, Kmenové buňky, Maminka, Matoušková, Nemocnice Slaný, Rakovník, Holešovická tržnice, Pupečník, Jitka Benešová, Červený, Ivana Martínková, Akupresura, HALA