[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Na sociálních sítích vzbudila Nikki Bettis, 48letá máma 15 dětí z amerického státu Virginie, svým odvážným počinem, obdiv i kritiku. Lidé ji odsoudili, mimo jiné kvůli tomu, že prý své potomky nutila k tak extrémním výkonům. Proslulá Appalačská stezka vede totiž místy přes vysoké hory i drsnou divočinou. Společný trek plánovala zhruba dva roky, rodinná expedice odstartovala loni v březnu.
„Absolutně ničeho nelituji. Ano, když jsem se rozhodla s dětmi podniknout tuto cestu, řada mých přátel a známých mě odsuzovala a kritizovala, absolutně se s podobným nápadem nedokázali smířit a pochopit mě. Bylo mi to moc líto, ale svého snu jsem se kvůli nim nevzdala. Stále se učím sebedůvěře a věřím vlastnímu úsudku. Ti, kteří mě skutečně dobře znají a ví, jakým jsem člověkem, ti mi zůstali nablízku a podporovali nás,“ prozradila Nikki Bettis.
Odhodlaná máma tedy vyrazila loni na jaře za dobrodružstvím společně s deseti syny a pěti dcerami (které má všechny se svým bývalým manželem). Nejstaršímu z dětí bylo v té době 25, nejmladšímu teprve čtyři roky. Pěšky prošli celkem 14 států. „Některé z dětí s námi nešly „na plný úvazek,“ ale přidávaly se k nám pravidelně na různých místech stezky, jak jim to pracovní a studijní povinnosti dovolovaly. Vždy jsme se domluvili, kde se potkáme a jak dlouhý úsek s námi půjdou,“ uvádí Nikki.
Zažili extrémní vedra, bouřky, vichřice, silné lijáky i bleskové povodně, brodili se bahnem, schovávali se pod skalními útesy... Také se ale koupali v jezerech, užívali si dechberoucí výhledy z dvoutisícových štítů, rybařili, kempovali, jezdili na kajacích i koních, naučili se rozdělávat oheň, zdolávat nepohodlí a řadu překážek. Na stezce též potkali nespočet úžasných a ochotných lidí, z nichž mnozí se stali novými rodinnými přáteli.
Rodina si na sociálních sítích říká „32 Feet Up“ (32 stop vzhůru) a zejména nejmladší člen posádky, čtyřletá Opye, se stala oblíbeným „miláčkem publika,“ tedy facebookových fanoušků z celého světa, kteří rodinku na cestě sledovali, a velmi oceňovali a obdivovali, s jakou lehkostí a úsměvem tahle malá slečna zdolává nelehký terén. „Je prostě úžasná, vždycky byla velká bojovnice, ničeho se nebojí, je spontánní a plná energie,“ chválí dcerku Nikki. Každý den ušla s dětmi zhruba 15 kilometrů.
„Objevili se samozřejmě tací, kteří si vzali na mušku svobodnou mámu a obvinili ji, že nutí své malé děti k několikaměsíční túře, že je bude vláčet po horách a nebezpečných místech. Moje děti jsou odmalička zvyklé tábořit v přírodě a podnikat výlety s batohy na zádech. Kdybych neměla zkušenosti a děti nebyly připravené, nikdy bych je na podobnou cestu nevzala. Poctivě jsme se chystali, chodili na dlouhé túry se zátěží, přespávali ve stanech,“ zdůrazňuje Nikki.
Záměrem a cílem této dlouhé a náročné cesty bylo, aby se všichni členové rodiny ještě více semkli a sblížili, dokázali si být vzájemně oporou. „Chtěla jsem nás všechny uzdravit, povzbudit a přivést na jiné myšlenky. Cestou jsme se často smáli, hlavně některým absurdním věcem, které jsme podnikali. A povedlo se nám, jak věřím, vytvořit pouto, které přetrvá. Stejně jako neuvěřitelné zážitky a vzpomínky, které společně sdílíme,“ vypráví Nikki. Na cestě byli téměř osm měsíců.
„Vždycky jsme byli milující a velmi semknutá rodina. Nicméně kvůli stresu ze dvou podniků, které jsme vlastnili, a také po pro děti traumatickému rozchodu s manželem, narůstaly mezi námi rozpory, nedorozumění a hádky. Jako máma jsem se cítila příšerně. Jen jsem bezmocně sledovala, jak se všechno, co jsem se roky snažila vybudovat, rozpadá na milion kousků. A já netuším, jak je slepit zase dohromady. Chtěla jsem zpět tu prima partu. A tak jsem všem jednoho dne oznámila, že půjdeme Appalačskou stezku společně jako rodina. Jsem přesvědčena, že jsme se tím posunuli k lepšímu životu,“ říká Nikki.