[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Kost kostrční je pozůstatkem zakrnělého ocasu. A tohle dědictví po předcích, když se hne, dokáže nadělat po těle pěknou paseku! „U syndromu kostrče a syndromu pánevního dna dochází k napětí svalů upínajících se ke kostrči, což se projevuje rozmanitými příznaky, především bolestmi v oblasti kostrče a kosti křížové, někdy bolí i spodní části bederní páteře. V rámci kostrčového syndromu se také objevuje přenesená bolest hlavy nebo přechodu hrudní a bederní páteře,“ vypočítává Eva Procházková, vedoucí fyzioterapeutka ve společnosti Fyziomona.
Jak se to vlastně stane, že se tenhle zakrnělý ocásek pohne, vychýlí se a svaly okolo se bolestivě stáhnou? Správně asi předpokládáte, že nejčastější příčinou jsou pády rovnou na zadek. Také úrazy pánve, přetížení svalů pánevního dna, jejich dráždění při zácpě, onemocnění orgánů malé pánve – typicky záněty močového měchýře a opakované gynekologické záněty. „Přímo v těhotenství pak vstupují do hry ještě specifické faktory. Hormony, které vedou k rozvolňování vazů, zvláště pak hormon relaxin. Zvýšené nároky klade těhotenství i na svaly pánevního dna. Svoji roli hrají nárůst váhy a změny v držení těla ženy,“ říká Eva Procházková. Syndrom kostrče a pánevního dna se může objevit i v důsledku porodu, kdy v některých případech může dojít k traumatizaci kostrče, případně k poškození svalů. A jak určitě víte, stav svalů pánevního dna ovlivňuje i průběh porodu. „Kostrč při porodu provádí určitý posun, jakoby uhýbá miminku. Pokud je dobře pohyblivá, bezproblémově se posune vzad, zvětší se takzvaný pánevní východ a miminko může dobře projít,“ popisuje fyzioterapeutka, proč je důležité optimalizovat napětí svalů pánevního dna ještě před porodem. Ovšem ne všechny lze uvolnit cvičením, někdy je potřeba manuální uvolnění per rectum, tedy přes konečník. Panuje názor, že toto ošetření je vhodné provádět až někdy od 36. týdne těhotenství. „Ze zahraniční literatury i klinických zkušeností však vyplývá, že mobilizaci kostrče lze provádět v průběhu těhotenství kdykoli, bez ohledu na pokročilost těhotenství,“ říká Eva Procházková, která se specializuje na gynekologickou fyzioterapii. „Výjimkou jsou akutní úrazy, klasicky pády na zadek, po nichž se doporučuje klidové okno čtyř až šesti týdnů. Po tu dobu ale můžete odlehčovat kostrč vsedě třeba na nafouklém kruhu nebo na polštářku či můžete využívat jiné techniky, které vedou k relaxaci svalů pánevního dna a snižují bolest naražené kostrče.“
Na bolesti zad si stěžuje až 46 procent těhotných, přímo na bolesti v oblasti kostrče a křížové oblasti pak 20 procent. Možná ale máte zkušenost, že pro zdravotníky se s těhotenstvím stáváte tak trochu nedotknutelnou. Když zůstaneme v této anatomické oblasti – třeba při zablokovaném „esíčku“, tedy při blokádě křížokyčelního kloubu, chodíte od odborníka k odborníkovi jako ta slepička, která se snaží vyprosit vodu pro kohoutka. Marně hledáte fyzioterapeuta nebo rehabilitačního lékaře, který se nebude bát na vás sáhnout. Takže se taky může stát, že se posledními týdny těhotenství doslova prokulháte až na porodní sál. „Základním stavebním kamenem zdravotní péče je… Hlavně neškodit. Z toho plyne, že fyzioterapeuti a lékaři, kteří se na těhotné nespecializují, nechtějí pacientky ošetřovat právě pro to, aby jim případně neuškodili,“ objasňuje přístup zdravotníků fyzioterapeutka Eva Procházková. Doporučuje proto těhotným ženám vyhledávat fyzioterapeuty a rehabilitační lékaře, kteří se specializují na gynekologickou fyzioterapii: „Péče o těhotné má totiž svá specifika, podobně jako například péče o dětské pacienty. A stejně jako se specializují rehabilitační lékaři a fyzioterapeuti na dětské pacienty, začala vznikat nová specializace – gynekologická fyzioterapie.“
Doufáme, že jsme vás předešlými informacemi ohledně mobilizace kostrče přes konečník uklidnili. Ještě k tomu jedna důležitá informace. Po ošetření si nesmíte čtyřiadvacet hodin sednout, smíte jen stát nebo ležet. Pusťte si sedmý díl podcastu Nastav dUŠI, kde Tamara Klusová vypráví, jak ji kvůli tomu vezl manžel, zpěvák Tomáš Klus, vzadu v autě na matraci. A pokud jsme vás neuklidnili, dobrá zpráva od fyzioterapeutky Evy Procházkové je, že mobilizace kostrče se dá provádět i zevními hmaty, a to obvykle v poloze na boku, která je vhodná pro těhotné. A vy sama tomu můžete napomoct cvičením podle Mojžíšové. Tato metoda se věnuje právě uvolnění svalů pánevního dna a dá se provádět od čtvrtého měsíce těhotenství až téměř do porodu (na toto téma si můžete poslechnout náš podcast v úvodu článku).
Na syndrom kostrče upozorňuje veřejně – na základě své vlastní zkušenosti z osmého měsíce těhotenství – Tamara Klusová. „Šla jsem po poli s našimi psy a jeden se chtěl vyválet v mršině. Zapomněla jsem, že jsem těhotná, a rozběhla jsem se po té zorané půdě. Blbě jsem šlápla a zablokovala jsem si pánev v nákroku – jako bych si ji zaklínila. Nemohla jsem udělat krok, šílená bolest,“ vyprávěla v podcastu Nastav dUŠI. Že šlo o její druhý požehnaný stav, tak věděla, že to s doktory nebude jen tak: „V těhotenství okolo vás všichni tak jako krouží – nepijte tyhle čaje a prášky nemůžete a musíte to holt nějak přečkat, ale držíme palečky… Jako by těhotná žena byla nemoc, na kterou se nesmí sáhnout.“ Až jí kamarádka doporučila fyzioterapeuta, který se zabývá těhotnými. Různě jí zvedal nohy, lehal na ně… Její těhotenské břicho přitom vůbec neřešil. Pak jí oznámil, že má mimo jiné vchlíplou kostrč, ale ta že se dá narovnat. Nicméně že pochopí, když s tím bude chtít počkat až po porodu. „Samozřejmě to bylo nepříjemné, jsou tam nervová zakončení, je to citlivé a taky je to fakt divný pocit, že vám někdo drží kostrč,“ vzpomíná Tamara. Když se pak zvedla z lehátka, stoupla si, vystříkly jí slzy: „Neuvěřitelný pláč – emoční, šťastný. Jako bych si poprvé v životě stoupla správně. Měla jsem pocit, že mám tisícikilometrové kořeny! Ulevilo se mi doslova životně…“ A pan doktor měl pravdu, že mobilizace kostrče jí pomůže i u porodu – syn Alfréd byl venku za tři hodiny od kontrakcí.