[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Může se jednat o syndrom PFAPA. Čím rychleji společně s pediatrem přijdete na to, že všechny symptomy vedou k diagnóze tohoto syndromu, tím dříve ušetříte dítě od opakujícího se podávání antibiotik. Ty totiž situaci vůbec neřeší.
Horečka přichází rychle a nečekaně, respektive z úplného zdraví. Obvykle bývá velmi vysoká, sahá přes 40 stupňů a antipyretika nezabírají. Děti jsou unavené, malátné, neklidné, plačtivé, trpí nechutenstvím, mají bolesti bříška. Může se přidat bolest v krku, afty v ústech, zvětšené krční uzliny.
Mezi další příznaky patří i bolesti hlavy, svalů, kloubů, zvracení. Vzhledem k vysokým horečkám, zvýšenému CRP a pohledovém nálezu v krku lékař obvykle rychle nasadí antibiotika. Problém nastává tehdy, kdy už jsou k dispozici výsledky kultivace výtěru, které jsou negativní.
Dítě už mezitím bere antibiotika a lékař, ačkoliv je již zřejmé, že antibiotika nejsou nutná, vás bude pravděpodobně přesvědčovat, aby je dítě raději „dobralo“. Dítě je zhruba po čtyřech až šesti dnech zase v pořádku. Bylo by v pořádku ale i bez podání antibiotik.
Vše se pak s poměrně přesnou periodou opakuje. A ta bývá různá. Nejčastější interval je kolem čtyř týdnů, ale i tři týdny či 14 dní jsou běžné, v pediatrické literatuře se uvádí pravidelné opakování v třech až šestitýdenních cyklech. „Půl roku jsme syna co tři týdny zbytečně léčili antibiotiky, než nám lékařka sdělila podezření na syndrom,“ říká maminka Gabriela. Syndrom se synovi vrací každých sedmnáct dní s železnou pravidelností.
Syndrom se typicky objevuje mezi druhým a pátým rokem věku, pro kojence to není obvyklá diagnóza. Pokud přijdete za svým pediatrem s podezřením na syndrom, lékař vám bohužel nemůže nabídnout žádná cílená vyšetření a také musí vyloučit jiná onemocnění, která se mohou projevovat obdobně.
„Diagnóza je pouze klinická, tedy neexistuje žádný laboratorní údaj, který by prozradil, že se jedná o tento syndrom,“ říká MUDr. Daniel Dražan, praktický lékař pro děti a dorost z Jindřichova Hradce.
Pokud se u dítěte horečnaté stavy opakují, pečlivě si každou ataku (tedy stav, kdy horečky znovu přijdou) zaznamenejte včetně jejího průběhu – jak dlouho trvala teplota, jak vysoká byla, jaké další příznaky se u dítěte objevily. Obvykle totiž s každou horečkou k lékaři neběžíme a díky přesným záznamům můžete pomoci lékaři odhalit syndrom dříve.
Lékař, který vám syndrom PFAPA potvrdí, vám nejspíše navrhne podání kortikoidového přípravku prednison. Reakce bývá v případě syndromu velmi rychlá, horečky do několika hodin i včetně ostatních příznaků vymizí.
„Symptomatologie a reakce na prednison jsou tak typické, že rozeznání onemocnění by pro lékaře nemělo být příliš složité,“ říká MUDr. Daniel Dražan, praktický lékař pro děti a dorost z Jindřichova Hradce.
Dodává, že nic jiného příznaky netlumí a je to tedy nejlepší, respektive jediné řešení v situaci ataky syndromu. Neznamená to ale, že máte po podání prednisonu už klid navždy. Ani on bohužel nezabrání opakování syndromu a může se i zkrátit interval mezi jednotlivými atakami.
Obecně se však lékaři shodují na tom, že je lepší a šetrnější podat dítěti jednorázovou dávku kortikoidů než mu podávat opakovaně několik dní antipyretika na snižování horečky.
Některým dětem pomáhá také odstranění krčních mandlí, jak potvrzuje i maminka Veronika Kreizlová. A pokud zdravotní stav dítěte konzultujete i s homeopatem, i tady můžete najít cestu ke zmírnění obtíží, ačkoli ale neexistuje žádná evidence o tom, že by homeopatika měla na průběh PFAPA syndromu vliv.
Vždy všechny kroky konzultujte s pediatrem, který má vaše dítě v péči, a nejlépe jej tak po zdravotní stránce zná. Zatímco ještě před několika lety se o syndromu mnoho nevědělo (vždyť popsán byl poprvé v roce 1987, nejprve jako Marschallův syndrom), dnes jej zná naštěstí čím dál více pediatrů.
Zásluhu na tom mají také lékaři, kteří se syndromu dlouhodobě věnují, jako je například Prof. MUDr. Pavla Doležalová CSc z Centra dětské revmatologie VFN. Ta nedávno s kolegyní MUDr. Fingerhutovou připravila obsáhlý článek o syndromu pro širokou zdravotnickou veřejnost.
Pokud váš pediatr patří mezi ty, kteří o syndromu mnoho nevědí, zkuste jej na paní doktorku Doležalovou odkázat. Čím více o ní budou pediatři vědět, tím snáze syndrom poznají, a maminkám i dětem tak ušetří nejednu horkou chvilku.
Veronika Kreizlová, dcery Niki (11 let) a Verunka (10 let) „Trvalo nám přes rok, než lékaři diagnostikovali Verunce PFAPA syndrom. Problémy se objevily, když jí byl jeden rok a každý měsíc měla zbytečně antibiotika. Absolvovali jsme i řadu vlastně zbytečných a bolestivých vyšetření, např. na nefrologii, kdy ji cévkovali pod RTG.
Zjistili jsme, že lékaři obecně o tématu málo vědí. My máme tu zkušenost, že jediné, co trvale a napořád pomůže, je odstranění krčních mandlí. Rozhodli jsme se je odstranit v jejích sedmi letech, má více než dva roky od operace a od té doby nebyla nemocná.“