Maminka.czPředškolák

Tábor, nebo prarodiče?

Ivana Ašenbrenerová 26.  7.  2011
Chodit do práce musíte a šéf vám víc dovolené než dva týdny nedá. Zaúkolovat babičky a dědečky, využít chůvu, či poslat dítě mezi skauty? Už teď byste v tom měli mít jasno.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Co vymyslet, aby se vaše ratolesti nenudily? A především, jak to zorganizovat, aby byly někde, kde o ně nebudete mít strach a kde si pořádně užijí? Možností je samozřejmě nepřeberně, ať už jsou to letní tábory, babičky, tetičky či chůvy.

Ve velkých městech jsou přes léto otevřené některé mateřské školy, kam je však nutné dítě přihlásit co nejdříve (většinou si jednotlivé mateřinky mezi sebou prázdninové volno rozdělují po dvou týdnech).

Nevýhodou je, že potomek pak pendluje po několika školách, kde nikoho nezná – ani učitelky, ani ostatní děti. To pro něj může být samozřejmě psychicky značně náročné, takže tuto variantu dopředu důkladně zvažte.

Babičky a dědečkové

Pokud je k dispozici babička, která je už v důchodu, je aktivní a ochotná vaše dítě pohlídat a ono je u ní rádo, je to skvělá varianta. Ještě dnes si ráda vzpomenu na prázdniny u své babičky na venkově. Je to něco jiného než pobyt s rodiči, a to ve všech směrech.

Pozitivní pravidelný kontakt s prarodiči udržuje rodinnou kontinuitu a je přínosem pro všechny (ekonomické hledisko také není na škodu – jen málokterá babička po vás bude chtít, abyste jí za pobyt platila).

„Neumím si představit, že bych neměla mamku, která mi s čtyřletou Kačenkou nesmírně pomáhá. Vrátila jsem se poměrně brzy do práce, takže jsem si nemohla dovolit zůstat s malou celé léto doma. Naštěstí bydlí nedaleko, takže jsem si po práci malou vždycky brala. Letos poprvé pojedou v létě na dva týdny na chalupu, tak jsem zvědavá, jak se jim tam bude líbit. Toho, že by dcerka nějak extrémně brečela, se nebojím. A stejně tak nemám strach, že by moje mamka dělala něco, co si vysloveně nepřeji,“ vypráví pětatřicetiletá Adéla ze středních Čech.

Jak říká psycholožka Tereza Beníšková, akceptování rodičovských pravidel bývá někdy pro prarodiče těžké, ale jsou to vaše děti a vy si musíte stanovit požadavky dopředu. A že babičky rozmazlují? I to je normální, od toho na světě jsou. Prarodiče by měli respektovat a dodržovat hlavní pravidla, která nastavíte vy.

Psycholožka na druhou stranu rodičům doporučuje, aby prarodiče „nechali“, ať si zkusí jednat s vnoučaty tak, jak chtějí (pokud by to nebyl příliš velký zásah do výchovy). I rozmazlovací babička třeba zjistí, že když ji vnouče ani podesáté neposlechne, bude muset své metody přehodnotit.

Malé děti a starší lidé zkrátka patří k sobě – mají si co říct, co nabídnout a čím se obohatit. Není to jen jednostranný vztah, je výhodný pro všechny. I prarodiče mohou vaše ratolesti mnohému naučit. Jestliže to tedy jen trochu jde a vy tu možnost máte, dopřejte svým ratolestem, aby si prázdniny užily s dědečkem a babičkou.
Jednou na to budou rády vzpomínat!

Chůvy

Nejsou po ruce žádné „volné“ babičky a máte dostatek financí na to, abyste si dovolila alespoň přes léto, kdy jsou zavřené školky, chůvu? Zkusit to můžete. Máte-li na výběr mezi prarodičem a chůvou, je možné obě „hlídací“ varianty zkombinovat (dva dny chůva, tři dny babička). Při výběru paní na hlídání dbejte na reference, určitě se to vyplatí. Na druhou stranu je na trhu spousta agentur, které mají ve své databázi dívky a ženy, jež budou vyhovovat i vašim požadavkům. Někteří rodiče preferují chůvu, která má nějaké zdravotnické vzdělání, jiné dávají přednost studentkám.

Jak říká psycholožka Barbora Krčmářová, pokud jde o starší děti, tedy předškoláky, pak se hodí spíše studentka. Na druhou stranu jsou vždy důležité zkušenosti, vzdělání je v podstatě irelevantní.

I studentka může být dobrým společníkem vašemu pětiletému capartovi, a ještě si spolu užijí legraci. Určitě je také dobře v případě prázdninového hlídání, aby se chůva neměnila každý týden, dítě tak bude mít šanci si na ni zvyknout. Výběru se věnujte tím více, čím delší čas bude s vaším potomkem trávit.

„Já jsem dostala doporučení od kamarádky, která mi ‚dohodila‘ svou chůvu, již už nepotřebovala. Hlídala nám občas syna už od dvou let. Pak začal Honzík chodit do školky, ale v létě jsem nechtěla, aby pendloval mezi pražskými školkami, takže se nám osvědčila i o prázdninách,“ říká dvaatřicetiletá Hanka z Prahy. Někdy je taková chůva dokonce lepší než babička, která potají upíjí z vašeho baru alkohol nebo celý den sedí u telefonu a klábosí se stejně starými kamarádkami.

Dětská centra

Většina velkých a větších měst má řadu dětských center, kde se mohou vaše zlatíčka vyřádit, a to v bezpečném prostředí plném motivujících podnětů. Podobají se jeslím a mateřským školám – bývají tu herny, zahrada, takže se rozhodně nebudou nudit. Nabízejí obvykle hlídání v rámci otevírací doby, a to třeba na jednu dvě hodiny, ale i po celou otevírací dobu.

Většinou po vás budou chtít kartičku pojištěnce dítěte (nebo její kopii) a samozřejmě musíte zanechat i telefony, na kterých vás mohou zastihnout. Dětská centra hlídají děti od 3 let (obvykle). Ceny jsou různé, v Praze se pohybují kolem 100 Kč/hod., za jeden den (tj. 8 hodin) zaplatíte asi 500 Kč.

Tábory

Máte-li dítě v předškolním věku, můžete ho poslat na nějaký kratší tábor, ovšem i tato možnost vám „vyřeší“ pouze jeden, maximálně dva týdny. Tábory jsou pro některé děti prima záležitostí, pro jiné jsou za trest a jsou tam nešťastné. Vy znáte svého potomka nejlépe, takže víte, zda je rád v kolektivu, či nikoli.

Vybírejte takový tábor, kam pojedou třeba i jeho kamarádi ze školky. Dejte při výběru na rady kamarádek, sousedek, podívejte se na webové stránky Domů dětí a mládeže – najdete tam spoustu tipů. Využít můžete i tzv. příměstské tábory, které pořádají jednotlivé městské části či Domy dětí a mládeže.

Probíhají v místě bydliště, dítě na ně přivezete ráno a v 17 hodin (obvykle) si jej vyzvednete. Cena je velmi nízká, pohybuje se kolem 100–200 Kč za den (v ceně je i celodenní strava). „Děti na příměstské tábory chodí od svých šesti let a jsou spokojené. Mají po celý den zábavný program, jezdí na výlety a podobně.
Nevysedávají u počítače a já mohu v klidu pracovat, aniž bych se bála, že se něco stane,“ říká osmadvacetiletá Dáša z Prahy.

Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Děti, Časopis Maminka, Předškolák, Školák, Prarodiče, Letní tábory, Zdravotní vzdělání, Starý kamarád, Tábor, Prázdninové hlídání