Tahle období nesou dětem největší míru stresu. A rodičům též

Že je škola stresující, tvrdí i řada psychologů. „Jen velice málo lidí souhlasí s otřepanou frází, že školní léta jsou nejšťastnějším obdobím života, i když někteří samozřejmě chodili do školy rádi. Mnozí říkají, že se to dalo vydržet, ale žádná radost to rozhodně nebyla, a jiní vzpomínají na školu jako na dost nepříjemnou či dokonce traumatickou zkušenost,“ tvrdí v jedné ze svých populárních knih Ursula Markham. Naštěstí je možné si v dnešní době školu již většinou vybrat a také s ní komunikovat jako s partnerem a řadu vzniklých situaci řešit bez toho, aby měla jedna strana na vrch.

Školák

Proč má tak špatné známky? Třeba mu chybí ta správná motivace

Čtyři období, která dětem nesou největší míru stresu

Dle výzkumů i pozorování populárního britského psychologa a výzkumníka Davida Lewise jsou děti nejvíce zatěžovány stresem během školní docházky. Jistá míra stresu je pochopitelně zdravá a prospěšná, ale v posledních desetiletích se zdá, že je tato míra velmi často překračovaná – a to bohužel zvláště u dětí, což pochopitelně negativně ovlivňuje nejen jejich zdraví, ale i duševní vývoj a formování osobnosti.  Dle Lewise jsou nejkritičtějšími stresovými obdobími nástup do první třídy, období puberty a dále pak poslední ročník základní školy a první ročník střední školy.

Školák

Melancholik, nebo flegmatik? Různí školáci vyžadují různý přístup

• První třída bývá pro mnoho dětí velmi náročným obdobím. Ta tam je doba, kdy si mohly celé dopoledne hrát a třeba být až do oběda venku! Najednou musí několik hodin toporně sedět, být potichu a podrobovat se neustálému hodnocení, srovnávání a známkování. Ostatně není lehké být zařazen do nějaké škatulky, z níž často není cesta zpět. První třída je zkrátka velká změna.

• Puberta je „mazec“! Vlastně je to jedno z nejkřehčích období v životě, všechno si berete dvojnásob osobně, vše se vás dotkne, každá starost je násobně větší než ve skutečnosti (včetně pupínků na nose a jednoho kilogramu navíc). Dalo by se tvrdit, že sám v sobě ztracený „puboš“ potřebuje mnohem více pochopení než batole.

• Poslední ročník základní školy, kdy se „dorostenec“ připravuje na přijímačky na střední školu a všichni kolem mu tvrdí, že nejde o nic méně než o život, rozhodně nebývá procházka růžovým sadem. Pokud vše zahustí ještě těžká puberta, lze stres doslova krájet. Ale pozor, dítko se nám pochopitelně nemusí vždy ochotně svěřovat! Svůj stres může překlopit do smutku, přejídání či naopak nejedení, agresivity či nespavosti, anebo nasadit masku „všechno je v pohodě!“ – stres má zkrátka mnoho podob i masek.

• První ročník střední školy bývá krokem do neznáma. Zatímco na základní škole měli mladíček či dívenka svou jasnou pozici, své kamarády, své jisté, najednou je všechno jinak. Navíc je stále zužuje nevypočitatelná, přecitlivělá a často značně labilní „paní puberta“.

Šikana

Šikanu dcery zavinila třídní učitelka! Vyhlašovala koktu týdne a podobně