[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
V širokém okolí jsem vyhlášená tím, že pokud se dostatečně nevyspím, přestávám zcela fungovat a jsem schopna reagovat pouze na světlo. Nemá cenu na mě mluvit ani po mně cokoli chtít – jsem tak protivná, že z mého dosahu prchají nejen lidé, ale i domácí zvířata. Jenže jsem porodila dvě děti, které považují spánek za zbytečnou ztrátu času. Syn vstával až do svých tří let ve čtyři ráno a za jeho nesnesitelnou ranní činorodostí udělal tlustou čáru až nástup puberty. Dcera mě dlouho rozmazlovala tím, že spala do půl páté. Po sedmi letech to posunula na půl sedmou.
Když se rozhlédnu po svém okolí, mám pocit, že geny jsou poměrně zlomyslnou záležitostí. Kamarádky, které byly zvyklé vstávat k obědu, rodí zásadně děti, které jsou nejaktivnější kolem třetí hodiny ráno. Ranní ptáčata, kterým nikdy vstávání nevadilo, mají miminka, která sladce prospinkají celou noc a váhavě začínají mžourat kolem deváté ráno. Dětský spánek je věcí trochu záhadnou, do značné míry proměnlivou, ale každopádně tou, kterou řeší každý rodič.
Klidné v břiše, spavé po porodu?
Změny v dětském spánku
Zdřímnutí si přes den
Tipy pro lepší spánek vašeho dítěte
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Už mám předplatné. Přihlásit se