Maminka.czBatole

Tak schválně, kdo z koho?

Klára Kotábová 4.  2.  2010
Tak schválně, kdo z koho?
Myslíte si, že z vašeho andílka rozjívený puberťák snad nikdy nevyroste? Jste na omylu, první zkouška vašich nervů přichází už kolem druhého roku věku dítěte.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Nejspíš vás přepadne úplně nečekaně. Z ničeho nic váš potomek začne negovat, cokoli řeknete, vztekat se nad věcmi, které ho ještě včera nechávaly ledově klidnými. Budiž vám útěchou, že takzvané období vzdoru si prožije každé dítě a snaha prosadit si vlastní názor rozpaluje maminky již po staletí. Jak toto období přežít, aniž byste ztratila nervy a kytičky za výchovné postupy?

Nepřítel před branami

Období vzdoru začíná pomaličku, polehoučku, aniž byste si jeho průvodních příznaků hlouběji všimla, mezi druhým a třetím rokem věku dítěte. Nejprve ho chválíte za samostatnost, protože vám pokusy vašeho potomka vše zvládnout sám připadají naprosto skvělé. Takže ustupujete, ztrácíte čas (občas i nervy), ale snažíte se za každou cenu samostatnost potomka rozvíjet. Jenže větička „já sám“, se velice často může zvrhnout v takové záchvaty vzteku, že spíš než o sebe se budete bát, aby si vaše dítě toužící projevit vlastní názor neublížilo. Představte si, že vyndáváte ze skříňky tepláčky a váš andílek dostane záchvat, protože si je chtěl vyndat sám a jiné. Takže sebou praští o zem, slzy začnou tryskat do několikametrové vzdálenosti, hluk přehluší i jekot případně spuštěného alarmu. Potomeček na zemi kope nohama, mlátí pěstičkami a je absolutně nezvladatelný.
Nic na něj nezabírá a uklidní se až v okamžiku, kdy chce sám. Pokud se vám povede podobný záchvat odžít v dětském pokoji nebo obýváku, je to v pohodě, ale co když k podobnému záseku dojde před babičkou nebo třeba v obchodě?

Prevence se vyplatí

I když hned nevíte, jak na podobné výbuchy reagovat, snažte se jim předcházet. Vždy totiž požár uhasíte spíš v zárodku, než když už devastuje vše kolem. Neznamená to, že dvouletému dítěti ve všem ustoupíte, snažte se mu ale dopřát dostatek pohybu a prostoru. Když přijde záchvat, zhluboka se nadechněte a zaujměte rozhodný postoj. Psychologové tvrdí, že není namístě dítě přemlouvat, smlouvat s ním či jinak diskutovat. Pokud možno je co nejrychleji odneste z místa činu, nebo naopak rázně odejděte vy. Snažte se ale, abyste dítě vždy zanechala na místě natolik bezpečném, aby si o samotě nemohlo ublížit.

Zvládnete to

Klid v rodině se dá obnovit snadno, pošramocená dušička složitěji. Takže hlavně v pohodě, přežili jiní, přežijete také.

Témata: Děti, Časopis Maminka, Batole, TAK, Dušička, KDO

Video